PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Anketa k článku Aby naše děti zdravěji jedly

Jakých základních pravidel se držíte, když rozhodujete o tom, co se u vás doma jí?
Jak své děti vedete k zdravému stravování?
Co považujete na cestě k vyváženému stravování vašich dětí za největší překážku?

Hana Přibíková, 2 synové (4,5 a 2,5 roku):

Snažím se, aby naše byla strava pestrá, střídaly se přílohy a sladká a slaná jídla. Každý den máme ovoce a zeleninu i mléčné výrobky. Nevařím z polotovarů. Koláče pečeme doma.

Snažíme s jít dětem příkladem v jídle i pěstováním ledasčeho na zahradě. Také společným vařením a společnými nákupy s dětmi. Hodně si povídáme o farmaření i o tom, co dělá jídlo v lidském těle.

Vadí mi nedostatek kvalitní zeleniny a ovoce celoročně a také vysoké ceny zdravých potravin.

Na "dreky" v potravinách naše dosud malé děti mimo domov příliš nenarážejí, snažíme se jim s výběrem pomáhat a případně doporučit vhodnější. Synové se zatím dají přesvědčit :-)

Anna Lounová, 2 dcery (14 a 16 let):

V rodinném stravování se držíme "rozumných" pravidel. I když máme za sebou období makrobiotiky či vegetariánství, jak děti rostly, nakonec se u nás ustálil kompromis bez extrémů. Jíme vše "zdravé" (viz. potravinová pyramida) a vyhýbáme se "nezdravému" (konzervy, uzeniny, syntetické sladkosti apod.). Dcery pomalu dospívají a máme radost, protože si svou stravu už samy hlídají. Nemají problém vybalit si ve škole kuskus, ovoce nebo tmavý chleba, zatímco ostatní pojídají rychlovky ze školního automatu. Pijí vodu, zatímco ostatní pijí nejčastěji kolu.

Nepříjemná je samozřejmě záplava stravovacích hrůz, která pro většinu národa asi platí za standard, ale kdo chce, ten si zlatou střední cestu najde. Takže překážkou je nanejvýš vlastní pohodlnost. Tu se snažím překonávat i u sebe a aspoň 3x týdne vařím teplé večeře. Také o víkendech, když jsem doma, pečlivě a "plnohodnotně" vaříme.

Ivana Fitznerová, 1 dcera (7 let):

Snažím se vyhnout potravinám, které mají hodně tzv. "éček", obsahují aspartam nebo glutamát sodný. Dcera nepije žádné bublinkové nápoje, jen džus a šťávu, čaj. Snažíme se ji vést k tomu, aby jedla hodně zeleniny a ovoce a aby dost pila. Má ráda zeleninové saláty, které jí bez dressingu - jen holý nakrájený salát, rajčata aj.

Naše dcera je alergická na některé potraviny alergie, nejí proto ve školní jídelně, ale prozatím doma, kde lépe ohlídám, co by neměla jíst.

Vadí mi obecná rozšířenost přeslazených nápojů a vše s aspartamem. Máme špatnou zkušenost s některými nápoji pro děti, které u naší dcery vyvolaly alergickou reakci.

Petra Pilátová, 4 děti (7, 6, 5 a 2 roky):

Především chceme jíst čerstvé, české a pestré. Snažím se, aby děti měly všeho tak akorát, i maso, jogurty, hlavně čerstvou zeleninu a tuzemské ovoce. Něco málo i vypěstujeme, raději kupujeme od farmářů, protože je to místní a vidělo to sluníčko.

Vaříme a pečeme doma, to děti baví. Chválíme domácí šťávy od babičky, domácí marmelády od prababičky, divočáka od dědy, bedýnky ze zahrádky. Opravdický rajčatový kečup chválíme, že je chuťově lepší než, co jsme koupili ve slevě. Vysvětlujeme, že levné neznamená dobré, že lepší je čokoláda než čokoládová pochoutka - a děti už to samy poznají.

Jdeme jako rodiče příkladem. Sama si dám i brambůrky, ostatně dětem je také nabídnu, ale třeba jednou týdně. I do toho McDonalda jdeme na jídlo (než hledat levnou nekuřáckou restauraci v Praze mezi Václavákem a Hradem), ale jdeme tam jen výjimečně a s chutí okomentujeme nepřiměřené množství odpadu z jednoho oběda.

Co považuji za největší překážku? Chtělo by se mi napsat "dostupnost sladkostí všeho druhu", ale to není tak nesnesitelné. Děti mají něco vlastně každý den, ale není to ani celý pytlík bonbonů ani celá čokoláda. Vždycky záleží na tom, co já dovolím. Vysvětluji a vysvětluji…

Helena Janoušová, 3 děti (5,5 a 3 roky a 3 měsíce):

Vařime pokud možno ze základních surovin, minimalizujeme polotovary, co je rozumně dostupné, používáme v bio kvalitě (mléko a mléčné výrobky, většinu masa, brambory a některou zeleninu, také těstoviny a obilniny).

Mluvíme s dětmi o tom, co naše těla potřebují, aby správně rostla a fungovala, a co jim naopak škodí. O tom, odkud naše jídlo pochází, a že se snažíme vybírat takové, které při pěstování neničí přírodu. Maso od zvířátek, která žijí spokojený život venku, a ne zavřená v klecích. Sladkosti patří jen do bříška, které už je najedené něčím "pořádným", protože jinak nám osladí jazyk a zkazí chuť na jídlo, ve kterém jsou důležité vitamíny (ne že by to stoprocentně zabíralo).

Momentálně snad největší překážkou je konzervativnost dětí, některá vhodná "vhodná a zdravá" jídla prostě tvrdošíjně odmítají a upřednostňují klasiku jako jsou knedlíky či omáčky. Tak se snažím "propašovat" do nich co nejvíc jinak ne příliš populární zeleniny, kořenové do svíčkové, červenou řepu do rajské apod. V obchodě jsou děti naučené, že do vozíku smí věci dát až poté, co maminka prostuduje, jestli to nejsou "fujtajblíky obarvené vodovkami". Zároveň v rozumné míře povolujeme sladkosti (několik bonbónů či lentilků za den), aby to pro ně nebylo příliš tabu a v budoucnu neměly pocit, že jakmile je nehlídáme, musejí si to vynahrazovat.

Vyšlo v časopise Děti a my 3/2012

Zpět na ankety

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt