PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Děti a práce v domácnosti

"Ztrácíme pojem o tom, jakou cenu má námaha vynaložená v domácnosti.Tím se ocitáme v rozporu s moudrostí, která vyrůstá z všedního života a povzbuzuje lidství i naději pro smysluplnou budoucnost. Domácnost, na kterou se v současné době mnoho nedbá, ukazuje z duchovního hlediska zajímavé příležitosti. Uvědomělá péče o ni nabízí cestu ven z mnoha vnitřních zmatků. Péčí o domov sobě i dětem zprostředkováváme základní péči o tělo i duši. Zároveň při domácích pracích vzniká prostor pro zkušenost nebýt zaměřeni jen na sebe, nýbrž na i to, jak prospět a posloužit celku. Práce v domácnosti tak mohou vrátit elementární smysl našemu počínání." (holandská publicistka a matka pěti dětí Monique Wortelboer v knize Domácnost - péče o život, kterou vydalo nakladatelství Fabula)

Stále častěji potkávám rodiče, kteří se ptají: "Jak to jen udělat, aby naše dítě lépe zvládalo praktický život? Ve škole i mimo ni má tolik povinností, že na pomoc doma nemá čas. Co bude dělat, až se jednou o všechno bude muset postarat samo?!"

Je víc než jisté, že až taková doba přijde a dítěti, resp. mladému dospělému, nezbude, než spoléhat na sebe, bude mu tím lépe, čím dříve a více jeho rodiče kdysi kladli důraz na všední pracovitost a smysl tzv. obyčejné práce.

Představme si dvě rodiny s dětmi ve věku dva a čtyři roky o jednom sobotní ránu. V první rodině vstali rodiče jako první. Než se proberou také děti, snídaně je připravena, takže malí se rovnou posadí k plné misce cereálií a k mléku ohřátému do džbánu - podobný servis vnímají jako samozřejmost.

V druhé rodině je tomu jinak. Dospělí si víkendově přispávají a děti nemají problém přitáhnout si stoličku, aby dosáhly, kam potřebují. Mléko mají jen studené, protože vědí, že kamna pouštět nesmějí. Někdy proto upřednostní teplý čaj, který maminka večer nachystala do termosky. Když rodiče vstávají, na stole je čeká od dětí připravený košík z houskami, máslo, marmeláda a docela pěkně narovnané nádobí pro snídani na lněném prostírání.

Jak podobné rozdíly vznikají?

Matka prvního páru dětí je energická žena. Má ráda pořádek a efektivitu. Nemůže si pomoci, ale přítomnost dětí v kuchyni ji ruší, natož aby je tam nechala samotné. Raději všechno dělá sama, je to rychlejší.

Druhá matka není o nic méně pracovitá, zastává ale názor, že dětem se nemá bránit ve snaze přičinit se. Dobře si všimla, že zvláště k batolecímu věku patří ohromný zápal i pro ty nejobyčejnější činnosti. Zamést podlahu, pověsit prádlo - cokoliv dospělí v domácnosti dělají, působí na malé dítě přitažlivou silou a všechno chce také zkusit. Ale protože mu ještě chybí šikovnost a zkušenosti, nelze hned očekávat pravou funkčnost jeho pomoci. Přesto se právě nyní rodí budoucí postoje dítěte k domácí práci. Umění rodičů přijmout neobratné pokusy o "výpomoc" s láskou a pochopením bezprostředně souvisejí s dobrými výhledy do budoucna.

Nejde ale jen o vlastní pracovitost a o samostatnost. Domácí práce jsou pro děti důležité i z jiného důvodu. V první fázi života jejich vývoj směřuje především k budování těla - potřebují trénovat hmat a jemnou motoriku, koordinaci i rovnováhu. Domácí práce pro to nabízejí přirozené podmínky.

Všechno začíná dávno před tím, než dítě samo myslí a stojí na vlastních nožkách! Ideálním pomocníkem při objevování všedního, a přitom fascinujícího světa "obyčejné" práce jsou šátky na nošení miminek. Aniž si to často uvědomujeme, miminko nepotřebuje ovládnout život svých rodičů v tom smyslu, aby bylo středem pozornosti. Naopak, svědčí mu, když dospělí i po jeho příchodu žijí svůj život a dítěti dovolí vše pozorovat. Dítě tak automaticky vstřebává různé činnosti a dostává nejlepší přípravu k tomu, aby je jednou mohlo samo vyzkoušet.

Názor, že děti jsou nešikovné a nadělají víc škody než užitku, neobstojí. Např. zkušeností pedagogů z mateřských školek typu Montessori, kde se namísto hraček upřednostňují skutečné reálné předměty, potvrzují, že pokud je dítě odmalička v kontaktu s citlivými materiály (např. sklem), brzy se naučí s nimi zacházet stejně bezpečně jako s třeba s dřevem či umělou hmotou.

Důležité také je, aby dítě mohlo spojovat činnosti s prožíváním. Batolata ještě nemyslí v souvislosti příčina-následek. Objevování běžných činností je pro ně pravým dobrodružstvím a výsledky práce skutečným překvapením. A především také zdrojem radosti. Ta od dětí snadno přechází i na dospělé.

Zapojením dětí do práce v domácnosti bychom se proto měli zabývat od jejich útlého věku. Neuškodí, když si přitom odpovíme i na některé vlastní otázky. Na příklad: Mají naše děti možnost vidět nás pracovat tak, aby dostaly chuť být přitom v naší blízkosti a pomáhat nám? Nabízíme jim potřebnou inspiraci, která je nezbytná pro to, abychom jim o všední práci předávali pozitivní poselství? Je prostředí, v němž naše dítě žije, přiměřené jeho potřebám? Není příliš chaotické,samoúčelné nebo složité (což se v domácnosti týká hlavně přemíry technických vymožeností)?

Za zamyšlení určitě stojí i fakt, že studie prováděné s dnešními dětmi (překvapivě se to týká i dětí venkovských), ukazují, jak zkreslené mívají představy o světě, v němž žijí. Mnohé ještě ani při nástupu do školy netuší, že řízek na talíři pochází z prasete nebo že chleba se peče z obilí!

Péče o domácnost zkrátka dětem, stejně jako dospělým, nabízí poznání základního smyslu a předchází tomu, aby se náš život stal odcizeným, neprůhledným a umělým.

Jak zapojit batolata do práce - praktické tipy:

Pamatujme na to, že na menší děti působí především ty činnosti, které mají určité řemeslné vyzařování. Je třeba dbát na to, aby měly hojnou příležitost jednoduché práce vyzkoušet.

Již nejmenší děti mohou (pod nenápadným dozorem dospělé osoby) zkoušet např.:

  • zalévání květin
  • vyndávání prádla z pračky
  • doplňování vody / krmení pro pejska či kočku
  • pomoc při vaření (např. míchání či hnětení těsta)
  • pomoc při ručním praní a věšení prádla
  • pomoc na zahradě (shrabování, zalévání, česání dobře dostupného ovoce...)

Naopak se nedoporučuje zapojovat děti do vysávání nebo do sekání trávy na zahradě sekačkou, a to z důvodu hluku i faktického nebezpečí.

Rodičovská inspirace:

Když jsem konečně přistoupila na to, že přijmu u domácích prací omezení a tempo dětí, pocítila jsem nejen úlevu, ale také přínos pro sebe samu. Cítila jsem, že jsme si v takových chvílích opravdu nablízku a že se mi daří žít "tady a teď". Záleželo najednou jen na tom, že mé děti jsou se mnou a že společně děláme tu nejobyčejnější činnost, která ale najednou měla obrovský smysl. Pochopila jsem, proč buddhističtí učenci radí těm, kdo chtějí zmoudřet, ať jdou a pozorují prosté lidi při všední práci.

Tereza

Když jsem chtěla doma něco dělat spolu s dětmi, všimla jsem si, že se spontánně vracím k ruční práci. Místo hnětače těsta přišla na řadu obyčejná vařečka, místo vysavače smeták, místo pračky škopík. Přístroje totiž děti odháněly pryč a třeba ždímačky se synek vysloveně bál.

Jitka

Navykla jsem si, že práce, které spěchají, dělám, když moje děti spí nebo si hrají. A jiné vědomě nechávám, abychom je pak udělaly spolu. Tím pádem nemusím být nervózní, že něco nestihnu. Také se mi osvědčilo, že někdy naše "pracoviště" oddělím. Já třeba myji nádobí v normálním dřezu a dcerce naliji vodu do jejího škopíku a požádám, aby umyla konkrétní předměty (zvlášť ráda má kalíšky na vejce). Každá tak děláme své a přitom jsme spolu.

Helena

Naše dcery nedávno zkusily upéci manželovi k narozeninám chléb. Obřadně si z kuchařky vypsaly všechny potřeby, došly je koupit do blízkého obchodu a poté se zavřely v kuchyni. Půlku těsta obarvily kakaem a vytvarovaly dva bochníky. Asi za hodinu zaplavila celý dům nádherná vůně a výsledek všechny překvapil (viz. foto). "Mami, to byla taková krása, jak jsme se s tím těstem mazlily a jak kynulo v míse", líčily později jedna přes druhou. Nejprve ochutnal oslavenec a já a zbytky pak děti rozkrájely na malé kousky a roznesly sousedům.

Eva

Vyšlo v časopise MIMINKO 2/2008

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt