PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Etická výchova - nový předmět na českých školách

Pojem etika zahrnuje jak teoretickou disciplínu, tak aplikovanou vědu. Zabývá se mravním a odpovědným jednáním uvnitř lidské společnosti. V ideálním případě inspiruje k chování, které směřuje k dosahování dobra nebo k odvracení zla. Pro současnou českou společnost však bohužel platí, že mezi dobrým a zlým často nerozlišuje. Mnoho lidí je v tomto ohledu zklamáno popřevratovým vývojem, který nám před více než dvaceti lety nabízel jedinečnou možnost začít znovu a lépe, jenže došlo spíš k tomu, že totalitní nenormalita byla nahrazena jinou, byť demokratickou. Jak jinak vysvětlit, že jsme i nadále svědky existence "bezzubého práva" a relativizujících postojů snad ke všem hodnotám?

Zpochybňovány jsou i ty nejstarší a nejosvědčenější, totiž manželství a rodina. Jejich odvěkou formační a výchovnou roli pro lidskou reprodukci však nejsme schopni ničím nahradit. A tak čím dál víc dětí vyrůstá v rozbitých nebo nefunkčních vztazích, a původní odpovědnost rodiny je přenášena na školu a další související státní či občanské iniciativy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se k této situaci nedávno postavilo čelem, když po létech přešlapování rozhodlo o vytvoření nového doplňujícího samostatného školního předmětu i pro základní školy zahrnujícího právě etickou výchovu, a to s účinností od 1. září 2010. Toto rozhodnutí vyšlo z aktuálních výzkumů, které prokázaly, že etická výchova patří v osnovách i praktické výuce k nejzanedbanější oblasti.

Jak to ale udělat, aby náhlá snaha zdůraznit v rámci běžné školní výuky etické chování nepůsobila kontraproduktivně? Aby žáci to, co měli dostat s mateřským mlékem, vstřebali umělou formou a na cizí půdě? Podle jakých pravidel budou osnovy nového předmětu zpracovány? Co bude náplní a obsahem? Jak vyřešit nedostatek v etice jako školním předmětu aprobovaných učitelů? A především - jak motivovat samotné žáky, aby novinku s etickou výchovou nevnímali jako křečovitý pokus, který může snadno zavánět pouhým moralizováním?

"Etiku jako školní předmět je třeba postavit na autentickém zážitku žáků," vysvětluje Mgr. Ing. Marie Nováková, spoluautorka koncepce nového předmětu a dlouholetá lektorka etické a sexuální výchovy pravidelně přednášející žákům i učitelům: "Nezbývá než si natvrdo přiznat, že společenská úspěšnost zúžená po r. 1989 téměř výhradně na materiální stránku života ve skutečnosti úspěch nepřináší. Pokud totiž jako lidské bytosti nejsme schopni prosociálního chování a naším hnacím motorem zůstávají úzce osobní zájmy, nežijeme úspěšný život. O tom svědčí všelijaké destrukce od korupce a krádeží přes devastaci životního prostředí až po sexuální promiskuitu, jichž jsme v současné společnosti svědky. Ruku v ruce s tím jde ovšem také subjektivní pokles osobní spojenosti, projevující se vnitřní nejistotou i spotřebou návykových látek a antidepresiv. Úsilí o obnovu etického chování prostřednictvím školní výuky z tohoto pohledu není možno vnímat jen jako další náhodný experiment reformátorů školství, nýbrž jako sebezáchovný akt. Společnost, v níž se stanou běžnými zásadní kompromisy s neetickým chováním nebo jeho krytí, je ohrožena ve svém smyslu i existenci."

Obsahem etické výchovy jako samostatného školního předmětu mají být témata aplikované etiky, a především problematika mezilidských vztahů. Úkolem bude seznamovat žáky s žádoucími způsoby chování skrze jejich osobní zkušenost, kterou budou reflektovat i procvičovat přímo ve své třídě. Dostanou tak jedinečnou příležitost formovat důležitou součást svého charakteru - prosociálnost - mezi těmi, s nimiž tráví podstatnou část svého času, a sami na sobě pocítit proměnu lhostejného nebo dokonce ohrožujícího společenství (viz. současné časté problémy se školní šikanou). Nedílnou součástí tohoto procesu by měla být i proměna vztahu mezi žáky a učitelem, který svým příkladem povede k sebereflexi a sebevýchově."

Zní jako utopie. Marie Nováková je ovšem na základě svých pedagogických zkušeností optimistická: "Při současné deziluzi z mezilidských vztahů mnozí, včetně učitelů, rezignovali. Já ale během hodin etické a sexuální výchovy, které vedu na všech stupních škol, často zažívám onu až zázračnou proměnu, jíž dětský kolektiv může projít, pokud se mi podaří vzbudit jeho zájem. Tam, kde se žáci díky společným prožitkům na sebe emočně napojí, automaticky dochází k stmelení jaké známe např. ze skautských oddílů. Možná to zní jako fráze, ale byli jsme stvořeni jako sociální bytosti, a každý nakonec touží po blízkosti a sdílení. I pod cynickými slupkami adolescentů, jimž rodina ani společnost dosud nenabídla nic, na čem by jejich lidskost mohla vyrůst, zažívám probouzení a obnovu vedoucí posléze až k novému pohledu na sebe sama i na kolektiv ve třídě. A s tím přichází nové poznání - na mém názoru záleží, já sám/sama svými postoji rozhoduji o kvalitě svého života!"

Problematice etické výchovy a jejímu zavádění na české školy byl věnován třídílný seriál v rámci pořadu Hovory o vztazích, který běžel 13., 20. a 27. června 2010 od 19.30 na ČRo 6. Diskutovali lektorka etické výchovy Marie Nováková, dětský psycholog Václav Mertin, ekonom Tomáš Sedláček či pedagogové různých stupňů škol Pavel Vacek, Květa Trčková a Antonín Borovka.

Psáno pro Týdeník Rozhlas

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt