PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Existuje "mužské" a "ženské" myšlení?

Odpovědí na tuto otázku si lámalo a láme hlavu mnoho vědců. Výsledky jejich snažení zůstávají plny otazníků a v každém případě platí, že jednoznačné závěry působí dogmaticky a nepřesvědčivě. Na druhou stranu jsou obecné rozdíly mezi myšlením i konáním většiny žen a většiny mužů poměrně markantní.

Několik příkladů rozdílnosti

Zatímco muži obvykle problémy raději prakticky řeší, než o nich mluví, ženy již pouhému rozmlouvání přikládají veliký význam. Zatímco muži rádi relaxují u televize nebo nad časopisy o údržbě automobilů, politice či programování, ženy baví nakupovat, telefonovat a řešit s druhými jejich i své vlastní problémy v důvěrném rozhovoru. Zatímco muži jsou ve většině případů zvyklí prosazovat svou vůli silou, ženám více vyhovuje cesta - byť třeba tzv. "nevinných" - intrik a manipulace. Tyto věty nejsou výplodem stereotypního uvažování, nýbrž stručným shrnutím psychologických výzkumů (viz. rámeček).

"Mužské" a "ženské" mozky NEJSOU vázány na pohlaví

"Charakteristickým rysem tzv. ženského mozku je empatie, schopnost identifikovat emoce a myšlenky druhého člověka a reagovat na ně vhodnými emocemi. Tzv. mužský mozek především analyzuje svět, vytváří systémy a abstrahuje z nich pravidla, podle nichž systémy fungují, případně samotné systémy buduje," vysvětluje Simon Baron-Cohen, ředitel střediska Autism Research Centre při Cambridge University. Výzkumu rozdílů mezi mužským a ženským myšlením se věnuje již více než dvacet let a ve svém oboru patří k uznávaným kapacitám.

Tento vědec ovšem netvrdí, že by "ženské" a mužské" mozky nutně korespondovaly se sexuálním pohlavím jedinců. Podle tíhnutí k jednomu nebo druhému pólu pouze dělí lidi do tří kategorií podle typu mozku: na jednotlivce s výrazně vyvinutou empatií (ženský mozek, E typ neboli empatický typ), na jednotlivce s výrazně vyvinutým smyslem pro systémy (mužský mozek, S typ neboli systematický typ) a konečně na jednotlivce, u nichž jsou obě orientace vyvážené (vyvážený mozek, B typ neboli balanced brain).

Empatie versus systémy

Empatií rozumíme schopnost poznat pocity a myšlenky druhého člověka a přiměřeně na to reagovat vlastními emocemi. Nejde o vypočítavé sledování a vyhodnocování, nýbrž o vnímání přiměřené emocionální reakce ve vlastním nitru vyvolané emocí jiného člověka. Kdo se dokáže vcítit do druhého a chápe jej, může předvídat jeho chování a navázat s ním emocionální kontakt. Empatie vzniká z přirozeného sklonu starat se o druhé lidi. Schopnost systematizovat znamená schopnost metodicko-analytického uvažování a jednání a sklon k analyzování, zkoumání případně vyvíjení systémů. Systémem může být ledacos: rybník, rostlina, katalog knih, hudební skladba i hra v golf. Vše tu funguje na principu akce a reakce, vstupu a výstupu, působení a účinku. Tak jako empatie propůjčuje schopnost zacházet s množstvím rozdílných emocí, proces systematizace dává možnost úspěšně zacházet s velkým množstvím systémů.

Kultura versus biologie

Zůstává otázkou, nakolik je typ mozku svého nositele ovlivněn výchovou a kulturním prostředím, v němž dotyčný vyrostl. Z dosavadních studií však vyplývá, že rozdíly jsou v každém případě dány biologicky. Převratné poznatky přináší zejména výzkum vlivu hormonů.

"Před časem byl ženám např. předepisován syntetický ženský hormon, ve snaze zabránit spontánním potratům. U chlapců, kteří se těmto ženám narodili, se začaly projevovat ženské charakteristiky. Děti, které mají malou míru testosteronu, se častěji dívají lidem do očí, zatímco děti s větší mírou testosteronu bývají průbojnější i agresivnější," říká Baron-Cohen. Tvrdí, že podobné poznatky mohou lidstvu pomoci pochopit nejen váznoucí komunikaci mezi mužským a ženským světem, nýbrž též poruchy jako autismus či Aspergerův syndrom. Ty totiž bývají vykládány jako extrémní realizace "mužského" mozku. Postižení lidé mívají problémy s empatií, přitom však jsou schopni normálního nebo i mimořádného systematizování. Zároveň mívají velké potíže při vytváření společenských vztahů a v každodenní komunikaci.

Uplatnění mužského a ženského typu

Skupinové statistiky nevypovídají nic o jednotlivcích. Víme jen, že lze najít ženy, které schopností systematizovat předčí většinu mužů, a naopak lze potkat muže s vysoce vyvinutou schopností empatie. To ovšem zásadně nabourává teorie o striktním dělení rolí v tradičně genderově rozděleném světě, v němž jsou tyto role lidem připisovány téměř výhradně na základě pohlaví.

Princip rovných příležitostí se jeví jako řešení nabízející každé lidské bytosti svobodnou volbu rodinných i pracovních závazků bez ohledu na historické kulturní stereotypy. A to tím spíš, že společnost potřebuje stejnou měrou všechny tři výše zmíněné typy mozků, bez ohledu na to, jaké pohlaví je jejich nositelem.

Co odhalily výzkumy

Studie, provedené na Cambridge University, prokázaly, že rozdíly mezi "mužským" a "ženským" typem myšlení se projevují již od útlého věku:

  • dívky se již při narození zpravidla vydrží déle dívat na lidskou tvář, chlapci na mechanickou konstrukci, zavěšenou v prostoru
  • chlapci se více zajímají o automobily, letadla, revolvery a mechanické hračky. Rádi věci sestavují, rádi si hrají s hračkami, které mají jasnou funkci. V dospělosti častěji volí povolání, v nichž se konstruují systémy. I proto jsou matematika, fyzika a inženýrství především "mužské" disciplíny
  • mají-li děti k dispozici přehrávač filmů z jediným kukátkem, na filmy se kukátkem dívají daleko delší dobu chlapci než dívky - chlapci prostě dívky od kukátka odstrčí
  • při testech, kdy měly děti určit, zda někdo řekl něco, co mohlo druhého zranit, mají už od sedmi let věku daleko lepší výsledky dívky. Ženské pohlaví také citlivěji reaguje na výrazy tváře. Lépe umějí dekódovat neverbální komunikaci, jsou schopny interpretovat jemné nuance tónu hlasu či výrazu tváře, umějí posuzovat charakter daného člověka
  • muži častěji projevují přímou agresi, ženy agresi skrytou (např. šíření pomluv či podpásových poznámek)
  • vědci též zkoumali, jak lidé reagují na nového příchozího, zejména přivedením nového dítěte do skupiny dětí, které si spolu už hrají. Je-li nový příchozí dívka, většinou chvíli stojí a pozoruje, co se děje, a pak se snaží se k probíhající činnosti připojit. To vede k tomu, že bývá do skupiny přijata. Příchozí chlapec se naopak snaží hru změnit a připoutat pozornost všech vůči sobě. Už od věku šesti let jsou dívky lepšími hostiteli. Dávají příchozímu větší míru pozornosti. Chlapci pokus nového příchozího zařadit se do kolektivu často ignorují.
  • ženský typ se častěji uplatňuje např. v péči o malé děti, v základním školství, v ošetřovatelství, v personalistice, kde je třeba mít jistou sociální předvídavost a empatii. Mužský typ je úspěšný zejména ve vědě, inženýrství, technice či hudbě, a také ve finančnictví a v programování. Lidé vyváženého typu bývají např. dobrými lékaři, kteří potřebují rozumět jak fyziologicm systémům, tak i psychice svých pacientů.

Použitá a doporučená literaura:

BARON-COHEN, Simon. The Essential Difference: Men, Women and the Extreme Male Brain. London: Penguin, 2003

BARON-COHEN, Simon. Männliches Denken, weibliches Denken: Zwei Welten. Psychologie Heute. 2004 / březen

Spoluautorství Otakar Flégr, vyšlo v časopise Aperio 4/2005.

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt