PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Hormony v těhotenství a při porodu a co by o nich měly vědět ženy

Ač mužská a ženská těla představují z hlediska svého ustrojení srovnatelně složité "stroje", ženská jsou vzhledem k náročnějším reprodukčním úkolům přece jen složitější. Těhotenství a porod představují doslovný zázrak hormonální spolupráce a komplexního působení.

Ze základní školy si pamatujeme, že hormony (starým českým slovem "působky") jsou tzv. řídící látky organismu. Tvoří se hlavně v endokrinních žlázách nebo v tkáních, jsou přenášeny krví a ovlivňují růst stejně jako činnost srdce, centrální nervové soustavy nebo tělesných orgánů. Nepůsobí nikdy izolovaně, nýbrž ve vzájemné souhře a rovnováze. Pokud vše funguje, jak má, cítíme se báječně.

"Pravda je taková, že většina západních žen toho o přirozeném hormonálním fungování svého těla mnoho neví. Menstruace, ovulace, oplodnění, antikoncepce, porod, menopauza - to vše moderní medicína slibuje usměrňovat či řešit pomocí hormonů uměle vyrobených. Otázkou je, zda jde o řešení skutečně univerzální a zda by nebylo efektivnější ženy důsledněji informovat o propojenosti dobrého pocitu z vlastního těla s celkovým myšlením a životním stylem? Odkud se bere ten všudypřítomný stres a neurotické zpochybňování ženské síly? Inu, medicínské péči vládne mužský přístup, a ten nějak automaticky počítá s tím, že ženskému tělu je k dobrému fungování, zvláště v mezních okamžicích, z vnějšku napomoci." Tak se nad hormonálním sebeuvědoměním žen v knize "10 přírodních způsobů léčení" zamýšlí americký lékař James F. Balch.

Že přehání? Kolik západních žen v současnosti projde životem, aniž by během svého dospívání, reprodukčního věku nebo menopauzy nebyly "léčeny" nebo aspoň "vylaďovány" hormonálními preparáty všeho druhu, a to dříve než změní svůj životní styl?

Těhotenství - jedna změna za druhou

U mnoha žen se "jiný stav" ohlašuje typickými hormonálně podmíněnými nevolnostmi. Vyvolává je hormon HCG, tzv. lidský choriový gonadotropin. Na jeho přítomnosti v krvi a později v moči jsou založeny i těhotenské testy.

K dalším změnám dochází ve vaječnících, kde vzniká tzv. žluté tělísko, zabraňující příští menstruaci. Jeho funkci postupně přebírá vyvíjející se placenta, která se stává doslovnou továrnou na těhotenské hormony. Díky nim už nedojde k poklesu progesteronu a estrogenu, jak je to obvyklé během pravidelného cyklu, nýbrž jejich hladina naopak velmi stoupne a zůstane vysoká až do porodu. Právě tyto dva hormony nejvíce ovlivňují růst a vývoj plodu a způsobují duševní a tělesné změny u nastávající matky. Velké množství estrogenů např. zvýší objem krve nutné růst dělohy a pro nalití prsů a přispěje ke zvýšení krevního tlaku. Progesteron zase změkčuje tkáně a zabraňuje předčasným kontrakcím. Má též uklidňující a tišící účinky a zpomaluje i činnost střev, proto některé ženy mají v těhotenství zácpu.

V těhotenství zvyšuje svoji produkci také štítná žláza, aby se urychlila látková výměna, zajišťující prosperitu dvou organismů. Zvýšené množství kortizolu z kůry nadledvin dodává potřebnou energii navíc, což nebrání pravděpodobné chuti nastávající matky více odpočívat a spát, a to tím víc, čím blíže je porod.

Porod - tak trochu milostný akt?

Aby žena spontánně porodila, musí její tělo v dostatečném množství jednorázově uvolnit složitý hormonální koktejl. Přirozenou cestou vzniká v podkorových centrech mozku, řídících tzv. nižší a vůli neovlivnitelné projevy organismu (vedle hormonální aktivity např. i krevní oběh, tělesnou teplotu apod.). Aby mohla podkorová centra pracovat naplno, musí v jiné a obvykle dominantní části ženina mozku, v mozkové kůře (neokortexu) naopak dojít k dočasnému útlumu.

V ideálním případě se spontánně rodící žena během porodu ocitá ve změněném stavu vědomí. Pro srovnání uveďme stav, který žena i muž, zažívají při milování a orgasmu, a tedy na počátku celého reprodukčního procesu. Podobné "výjimečné stavy" jsou ale velmi křehké a "stydlivé", a tak jestliže rodící ženu (milující se pár) někdo nebo něco ruší, k spontánnímu porodu (milostnému vyvrcholení) nemusí dojít.

O těchto skutečnostech je dobré vědět mimo jiné proto, aby žena mohla uváženě rozhodnout, zda chce, nebo nechce, usilovat o spontánní porod bez užití medikamentů a umělých intervencí.

Přirozeně, nebo medicínsky?

"Při rozhodování by ženě mohlo napomoci vědomí, že bolest i stres, které jsou s přirozeným porodem spojeny, mají nenahraditelný význam jak pro ni samotnou, tak pro její dítě," vysvětluje v knize "Průvodce přemýšlivé ženy lepším porodem" americká publicistka, dula a porodní pedagožka Henci Goer: "Bolest vnímavou ženu doslova vede, takže intuitivně zaujímá pro danou chvíli nejvhodnější polohu a koná všechny další spontánní aktivity, které dítěti pomáhají na svět."

A jak pomáhají samy hormony? Nervy v děložním hrdle ženy i svalstvo jejího pánevního dna a pochvy přenášejí během každé porodní kontrakce do mozku bolestivý vjem roztahování tkáně. Tím je signalizováno hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon potřebný pro další účinné kontrakce. Když je děložní hrdlo již otevřeno, působí další příliv oxytocinu nutkání tlačit. Jinak se oxytocinu přezdívá hormon láska a altruismu. Je vyplavován při všech "vypuzovacích" epizodách sexuálního života (ejakulace, orgasmus, porod, kojení) a vždy, když lidé k sobě vzájemně cítí náklonnost a radost z toho , že jsou spolu. Kromě toho oxytocin působí výpadky paměti - v případě porodu žádoucí, žena následně doslova zapomíná, jak porod vlastně bolel.

Další důležitý porodní hormon je endorfin. Svýmu účinky podobnými morfinu tlumí vnímání bolesti a zlepšuje náladu. Při lékařsky nerušeném porodu se v ženském těle vyskytuje endrorfin v množství až 30 x větším než obvykle. O delších obtížných porodů jsou jeho hladiny ještě mnohem vyšší.

Dalším důležitým hormonem je adrenalin, a to pro závěr porodu. Vytváří se v dřeni nadledvin. Ano, známe ho jako hormon uplatňující se při zlobě a agresi. Při porodu pomáhá při vypuzování dítěte na svět. Zatímco v první době porodní je jeho přítomnost v organismu vyloženě kontraproduktivní (a proto je nutné dělat vše proto, aby ho žena nevyplavovala z pocitu strachu nebo ohrožení), ve druhé době porodní je velmi žádoucí. Pro poslední kontrakce dává ženě sílu postavit se na nohy a s novým přílivem síly aktivně pomoci miminku na svět.

Zapomenout nesmíme ani na prolaktin, hormon působící v těhotenství změny v prsní žláze a po porodu spouštějící kojení. Uvádí čerstvou matku do stavu bdělé pohotovosti. Právě tento hormon např. způsobuje, že žena potřeby dítěte dočasně bez potíží staví nad své vlastní.

Přírodní, nebo syntetické?

Mnoho hormonů je člověk dnes schopen vyrobit a do těla aplikovat umělou cestou. K dostatečnému přirozenému vyplavování porodních hormonů obvykle nedochází, pokud nejsou dostatečně splněny podmínky pro nerušený porod - ticho, teplo, přítmí možnost spontánního pohybu a projevu, pocit intimity a bezpečí.

Diskutováno je zejména podávání umělého oxytocinu pro urychlení děložních kontrakcí, který sice porod urychlí, ale také zintenzivní bolesti a nemá schopnost šetrných "zapomínavých" a dobrou náladu dodávajících účinků oxytocinu přirozeného.

Přirozené endorfiny jsou při medicínsky vedených porodech nahrazovány podáním analgetik a opiátů. Zatímco jejich účinek po dané době vyprchá a dostavují se i vedlejší účinky, přirozené endorfiny setrvávají v organismu matky i dítěte ještě dlouho po porodu a podílejí se na vzájemné náklonnosti matky a miminka a jejich vzájemné potřebě být stále pospolu (tzv. bonding).

Buďme vděčni za dnešní možnost podávání syntetických hormonů, pokud ty přirozené z nějakého důvodu nejsou k dispozici. Zároveň ale berme v úvahu i námitky podobné těm od amerického doktora Balcha: Je opravdu škoda, pokud toho ženy o síle svého těla vědí jen málo. Hormony, které si jejich organismus vyprodukuje sám, mají náležité a všestranné působení, a v čase těhotenství a porodu dodávají navíc odvahu a energii k péči o dítě a k překonávání s raným rodičovstvím spjatých potíží. Pokud je vyplavování přirozených hormonů znemožněno, zvyšuje se pravděpodobnost, že začátky mateřství bude žena prožívat jako mnohem náročnější a méně radostné. V této souvislosti stojí za zmínku některé soudobé studie, poukazující na to, že přirozený porod a jeho hormonální rovnováha působí i jako účinná prevence poporodních blues a depresí.

Podrobný seznam použité literatury lze najít na
http://www.evalabusova.cz/cesty/seznam_literatury.php

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt