PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Interrupce je problém, ale musí mít řešení

Diskuse nad možností samostatné činnosti porodních asistentek v ČR se týká především poskytování komplexní péče během těhotenství, porodu a šestinedělí. Při pohledu do zahraničí lze ovšem stále častěji narazit na případy, kdy porodní asistentky ze své původní dráhy - bezprostřední pomoci ženám v těhotenství a při příchodu dětí na svět - přestoupí i na jinou kolej. Jednou z nich je péče o ženy, které procházejí bolestnou zkušeností umělého přerušení těhotenství.

Poradenství pro těhotné v obtížné situaci v ČR vázne

Rozhodnutí o interrupci nikdy není snadné. Zpravidla jde o mezní životní situaci, kterou žena řeší pod sociálním či ekonomickým tlakem a v nepříznivém psychickém rozpoložení. Ačkoliv potupné interrupční komise patří minulosti a ženy v současné době o sobě a svých dětech rozhodují samostatně, většina z nich by uvítala, kdyby na svůj problém nebyly samy. Jenže mnoho možností, kam se obrátit, v naší zemi prozatím nemají. Existují sice bezplatné psychologické poradny a praktické služby některých občanských sdružení včetně domovů pro matky v tísni, avšak nabídky tohoto typu jsou jen omezené. Ani alternativy utajeného porodu, možnosti nabídnout dítě k nekomplikované a rychlé adopci nebo rychlé a snadné umístění do azylového domu nepatří u nás dosud k obvyklým. A tak k běžné praxi spíše patří, že ambulantní gynekolog při prvním kontaktu s neplánovaně těhotnou ženou vznese dotaz na interrupci a právě tento zákrok se posléze stává řešením "problému".

Porodní asistentky by mohly pomoci

Německá porodní asistentka Josephine Sagert patří ke spoluzakladatelkám Centra pro rodinné plánování "Balance" v Berlíně, které se orientuje na komplexní služby v oblastech porodnictví, ženského zdraví, sexuality a partnerských vztahů. Krátce poté, co bylo toto centrum, fungující zároveň jako porodní dům, otevřeno, začaly sem přicházet i ženy, které - na první pohled zcela paradoxně - žádaly o pomoc při umělém přerušení těhotenství.

"Tyto ženy si stěžovaly, že ve státních zdravotnických zařízeních narážejí na velké předsudky zaměstnanců, kteří jejich rozhodnutí ukončit neplánované těhotenství odsuzují nebo bagatelizují. Samotný zákrok ve velkých nemocnicích nezřídka probíhá jako na běžícím pásu, aniž by s těmito ženami někdo hovořil o jejich pocitech nebo jim dovolil spolurozhodovat o metodě, jakou bude interrupce provedena," říká paní Sagert. Byla to právě ona, kdo přišel s myšlenkou, aby Centrum "Balance" na základě poptávky zařadilo do své nabídky také speciální poradenství a služby pro ženy plánující nebo zpracovávající událost interrupce.

Problém, před nímž nelze zavírat oči

Propojení porodní asistence a péče o ženy při interrupci vypadá na první pohled nelogicky. Porodní asistentky sice pomáhají při potratech z lékařské indikace, např. při usmrcení a vypuzení plodů s vadou obtížně slučitelnou se životem, a také v roli pomocnic ambulantních gynekologů se s problematikou interrupcí bezprostředně potkávají. Avšak vlastní zákrok je prováděn na ženských odděleních v nemocnicích a lékařům při nich obvykle asistují ženské sestry. Proč tedy vůbec o interrupcích mluvit v souvislosti s prací porodních asistentek? "Protože jde o součást reprodukčního života ženy. Ač se nám to nemusí vůbec líbit, interrupce ze světa nezmizí," tvrdí Josephine. Sama považuje za rozhodující vytvořit atmosféru, v níž se ženy cítí akceptovány. Pro žádnou není rozhodnutí o ukončení těhotenství jednoduché. Některé vedou k potratu nepříznivé životní okolnosti, jiné otěhotní vzápětí po porodu a na další těhotenství a porod si netroufají, ještě jiné přicházejí s lékařskou indikací. Ať už jde o jakýkoliv případ, celá záležitost v sobě skrývá složité psychologické aspekty.

"Tak jako některé ženy hledají porodní domy, aby mohly porodit podle svých představ, tak jiné hledají útočiště pro provedení interrupce. Mým úkolem není tyto ženy posuzovat. Samozřejmě s nimi celou situaci rozeberu, ale v žádném případě je nechci ovlivňovat. Jedná se o jejich rozhodnutí a mně musí jít o jediné - poskytnout jim oporu v mimořádné krizové situaci."

Konečné rozhodnutí náleží matce

Odborné poradenství týkající se umělého přerušení těhotenství musí být neutrální. Úkolem poradce je, aby ženě pomohl analyzovat její situaci a představit nouzové alternativy, pokud žena zvažuje, že dítě přece jen donosí. Poradce ani nesmí ženu nutit k výpovědím a měl by respektovat, pokud v některých ohledech své situace žena není sdílná. Zároveň je jeho úkolem, aby ženě připomněl, že interrupce je naprosto krajní řešení. Je zapotřebí otevřeně, ale nikoliv zraňujícím způsobem, promluvit o možných pojetích života před narozením, v nichž, jak známo, nepanuje jednoznačná shoda. Dokonce ani právní řád nenabízí žádné explicitní vyjádření, jaký status lidský zárodek nebo plod vlastně má. O dalším osudu nenarozeného dítěte by nakonec měla rozhodnout výhradně matka podle poučení, kterého se jí v rámci poradenství dostalo, v neposlední řadě na základě svého svědomí.

Praktická stránka věci

Kromě toho je třeba dát ženám informace, jaká metoda interrupce bude pro ně nejšetrnější. V poradenském centru "Balance" se potraty provádějí pouze pomocí medikace, konkrétně podáním tablet Mifegyne. Jde o tzv. chemickou interrupci, kterou lze provést pouze do 49. dne těhotenství. Lék ženy přijmou pod dohledem lékaře a o dva dny později si samy zavádějí prostaglandinové čípky. Do pěti hodin poté začnou krvácet a dochází k vlastnímu vypuzení zárodku z dělohy. Tento proces je pro ženy velmi náročný a v naprosté většině oceňují, pokud mají vedle sebe porodní asistentku, která s nimi umí mluvit i mlčet, poradí uvolňující cviky, přiloží nahřátý polštářek s třešňovými peckami, nebo v případě velkých bolestí nabídne tlumící lék. Na závěr je ještě provedeno ultrazvukové vyšetření, jímž se kontroluje, zda skutečně došlo k vyloučení. Následně se ženy ještě podrobují lékařskému vyšetření u svého ambulantního gynekologa.

Psychologická pomoc

Někdy ženy k potratu doprovází i jejich partner. V takovém případě paní Sagers pracuje s oběma najednou. Jedná se o ambivalentní situaci. Muž a žena spolu žijí v harmonii, ale z nějakého důvodu si nemohou dovolit naplnit svůj vztah rodičovstvím, nebo už mají více dětí a další nechtějí přijmout. "Jde tedy o to, pomoci těmto lidem projít celým procesem tak, aby řádně zpracovali své pocity a aby byli k sobě upřímní. Jinak může být jejich budoucí vztah velmi negativně zatížen." Některé ženy se po interrupci ocitají v hluboké osobní krizi, často spojené s depresí. Centrum "Balance" jim v takovém případě nabízí kvalifikovanou psychologickou pomoc, na níž se porodní asistentky rovněž podílejí.

Zároveň je nutno vzít v úvahu, že úplné vyrovnání s problémem interrupce někdy možné není. Jde pak o to, aby se s ním postižené ženy aspoň smířily a jejich bolest neměla bezprostředně zraňující nebo destruktivní charakter.

Překonat předsudky okolí

Paní Sagers se občas setkává s negativními reakcemi ze strany jiných porodních asistentek. Bývá dotazována, zda necítí zábrany spolupodílet se jako porodní asistentka na ukončení těhotenství. "Nemám dojem, že bych dělala něco strašného a nepřípustného, ale zároveň chápu, že s tím kolegyně mají problém" říká Josephine. "Vždyť většina porodních asistentek stojí ženám po boku ve šťastných chvílích, vítají s maminkami na svět zdravé děti. Téma smrti je v porodnictví tabuizováno. Interrupce jsou spojovány s utrpením žen i nenarozených dětí a také s nezodpovědností páru v době tak efektivní antikoncepce. Jenže lidská sexualita není řízena jen rozumem a neočekávané situace nastanou bohužel snadno. Myslím, že porodní asistentky by měly přijmout zodpovědnost za pomoc ženám ve všech aspektech ženské plodnosti, a tudíž být schopné i poskytování poradenství a doprovodu při interrupcích. Je součástí naší profesionality, abychom v sobě našly dost tolerance akceptovat postoj našich klientek, i když se od našeho třeba liší."

Klientům po boku ve všech situacích

Ukazuje se, že práce samostatných porodních asistentek nabízí opravdu široké pole působnosti. Jestliže je jim v rámci státního zdravotnického systému dopřána patřičná nezávislost a respekt, obracejí se na ně ženy i celé rodiny s nejrůznějšími problémy, a zdaleka nejen s takovými, které souvisejí s porodem.

"Pomáháme párům s výběrem antikoncepce, s ženami řešíme problémy v přechodu, s mnoha klienty navazujeme osobní celoživotní vztah a poskytujeme celkové poradenství v oblasti prevence i v životním stylu," vyjmenovává Josephine Sagert další poslání jedné z nejstarších a nejváženějších profesí, která je svou přirozeností, humánností, osobním nasazením a možností výkonu v terénu včetně domácností klientů mnoha německým zdravotním pojištěncům bližší než poněkud odcizená péče v nemocnicích. Zdravotní pojišťovny si už spočítaly, kolik peněz porodní asistentky šetří státnímu rozpočtu, a tak s nimi v mezích možností úzce spolupracují, a klienti si za jejich služby naopak rádi připlatí.

Použitá literatura: Deutsche Hebammenzeitschrift 8/2004 a 2/2002 www.fpz-berlin.de

Psáno pro časopis Porodní asistence III/2006

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt