PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Plačtivost po porodu

Zná ji až polovina žen. Přivedou na svět miminko a dočkají se naplnění vroucích očekávání, která zaměstnávala jejich mysl dlouhých devět měsíců. Měly by prožívat vrchol štěstí. A místo toho přijdou pocity vnitřního zmatku, smutku, pocitů odcizení.

Tyto stavy trvají jen pár minut, jindy hodin. Objevují se výjimečně, nebo opakovaně. V řádů dnů, v horším případě měsíců. Novopečené maminky, a zvláště prvorodičky, se zkrátka z ničeho nic rozpláčí, jsou pohaslé, plné pochybností. Může se dostavit i nespavost či nechutenství. Okolí je zneklidněno. Co se to děje? A proč?

Od samotných žen se odpovědi nedočkáme, ty bývají přílivem špatné nálady samy překvapeny. Ani výzkumy se na jednoznačném vysvětlení příčin tzv. babyblues neshodují. V každém případě potíže souvisejí s poporodní změnou hladiny hormonů, a zvláště estrogenu. Během 24 hodin po porodu se jeho hladina vrací do původního stavu před otěhotněním a celkový objem krve se zmenší až o jednu třetinu. To vede k mimořádné únavě těla i mysli a k subjektivnímu pocity ztráty energie.

Kromě biologických mohou ovšem hrát podstatnou roli také důvody psychologické a sociální, které se týkají jak individuálních zkušeností každé ženy, tak i celkového současného vnímání mateřství.

"Staneme-li se matkami, jsme tím vyzvány k otevřenému vyrovnání s vlastním dětstvím i ženstvím. Dlouho skrývané pocity mohou hormonální poporodní bouří vyvřít na povrch. Dát průchod spontánní síle pláče a nebát se otázek, které v nás tohle emocionální vzepětí vyvolá, může být velmi očistné," tvrdí v knize Slzy po porodu francouzsko-německá publicistka Elizabeth Geisel. Spolu s ostatními propagátorkami celostního pohledu na ženské zdraví se zároveň domnívá, že je nejvyšší čas věnovat více pozornosti modernímu mateřství jako takovému. Zpochybňování rodinných hodnot i úporná snaha uspět jak v soukromém, tak pracovním životě, vede k vnitřnímu zmatku, který ženám oslabuje jejich mateřskou identitu.

K nejlepším prostředkům pro zvládnutí babyblues patří možnost o svých pocitech hovořit, navzdory náročné péči o miminko si každý den vyhradit aspoň pár minut jen pro sebe a neizolovat se od ostatního světa. Velkou pomocí bývá zapojení do svépomocné skupiny, v níž se matky pravidelně scházejí a sdílejí své zkušenosti.

V nejzávažnějších případech může babyblues přejít do skutečné deprese, označované jako poporodní psychóza. Naštěstí se vyskytuje jen vzácně - postihuje zhruba jednu ženu z tisíce. Jde o vážné onemocnění, které pro možné (sebe)vražedné úmysly ohrožuje matku i dítě. Jakmile proto ženu příliš silné negativní pocity zaplaví a objeví se destruktivní myšlenky, je třeba neodkladně vyhledat psychiatra. Ten pravděpodobně předepíše vhodné léky a možná i nařídí dočasnou hospitalizaci.

Použité a doporučené zdroje:
http://www.apni.org/babyblues.htm
Elizabeth Geisel: Slzy po porodu, nakl. One Woman Press 2004

Vyšlo v časopise Miminko 1/2009

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt