PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví
odkaz na home

Když miminko nechce spát

Poruchy spánku u dětí patří k nejnepříjemnějším rodičovským zkušenostem, a to zvláště, když nespí miminka. Ta o sobě dávají vědět hlasitým pláčem. Nejmenší děti neumějí vysvětlit, co je trápí, a tak rodiče zkoušejí, co se dá. Cesta ke klidným nocím bývá někdy dlouhá a nesnadná, zvláště jsou-li příčiny dětské nespavosti psychického původu


Foto: Kristina Baudyšová

Miminka ještě nerozlišují den a noc, celonočnímu odpočinku se musí postupně naučit. Je naprosto normální, pokud jsou během noci občas vzhůru, i pokud pláčí - bývá to prostě proto, že vyžadují kojení nebo pozornost.

Existuje mnoho doporučení, která k celonočnímu spánku postupně vedou. K nejčastěji zmiňovaným, protože nejosvědčenějším, patří:

  • jedno určité místo a doba spánku
  • odpovídající podmínky (vyvětraná tichá tmavá místnost, vhodná postel a lůžkoviny…)
  • blízkost matky/rodičů (odtud doporučení společného velkého lůžka pro celou rodinu, k jehož výhodám také patří, že matka nemusí vstávat ke kojení. Dětské postýlky v oddělené místnosti jsou výdobytkem západní civilizace, ta má ale na rozdíl od přírodních národů se svými dětmi daleko více problémů, a noční nespavost je jedním z nich!)
  • zavinutí těla a končetin dítěte do deky (pocit uzavřeného prostoru působí zvláště na novorozená miminka často přímo magicky)

Zároveň je třeba říci, že každé dítě je jiné a povahové rozdíly se projevují již v raném věku.

Rodiče potřebují čas, aby své miminko poznali a objevili, co právě jemu dělá dobře. Přitom je mimořádně důležité nezabřednout do modelů chování, které u dítěte podporují špatné návyky a ve vyšším věku až tyranské sklony. Opatrnosti je třeba zvláště u zklidňování pomocí rytmických pohybů, dotyků či zvuků, a u starších dětí též s podáváním jídla či pití. Tohle všechno sice zabírá, uprostřed noci ale není na místě (není samozřejmě míněno noční kojení u miminek). O to více se všechny podobné metody hodí při ukládání ke spánku v podobě večerních rituálů - pravidelné koupání, houpání, hlazení, zpívání atd., před usnutím vede u dítěte k totálnímu uvolnění a napomáhá hlubokému spánku.

Rozhodující jsou postoje rodičů

Psychologické pozadí klidného spánku miminek vysvětluje ve své knize "Když dítě nechce spát" česko-německá psycholožka Jiřina Prekopová. Pilíři tichých nocí jsou dle jejích pozorování dětské pocity jistoty a bezpečí a přítomnost spontánních rodičovských kompetencí. Jenže právě v tom může být kámen úrazu.

Napětí ve vztazích, hektika doby i neprůhledná rozmanitost všech možných nabídek vede k specifické atmosféře ve společnosti i v dnešních rodinách. Mnoho dětí nemá k dispozici potřebnou vnější a vnitřní stabilitu, a proto jsou neklidné. Také rodičovské kompetence jsou narušeny stávající nejistou identitou obou pohlaví i složitou rodinnou minulostí, kterou má mnoho současných rodičů za sebou. Nedostatečný trénink ve vzájemné soudržnosti a narušené zdravé instinktivní chování dospělých vede k neklidu u dětí.

Pokud se stane, že nespavost dítěte začne vážně narušovat rodinnou atmosféru, je třeba se problémem zabývat a poradit se s pediatrem nebo psychologem. Je velmi pravděpodobné, že podobné poradenství pomůže vystopovat konkrétní problém psychologického rázu, který za noční