PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Většina duševních problémů má vystopovatelnou příčinu. Jde o to objevit ji nebo jí aspoň přijít na stopu. To se dnes psychologii v mnoha případech daří. Pozitivní psychologie připomíná, že nestačí člověka zbavovat negativního. Je též třeba inspirovat ho, aby on sám chtěl věci zlepšovat a pracovat na pozitivních změnách pro svůj život.

Pozitivní psychologie: Aby bylo v životě víc štěstí a radosti

Přemýšlíte někdy o tom, odkud se bere dobrá nálada? Proč je někdo povětšinou veselý a vyrovnaný, a jiný nespokojený a "bez života"? Máme snad v sobě ukrytého genetického pilota, který našemu rozpoložení určuje směr? Nakolik je štěstí závislé na příznivých okolnostech? A jaký význam pro nás mají negativní emoce či zážitky?

Podobnými otázkami se zabývá pozitivní psychologie. Jde o nový, rychle se rozvíjející směr, který se ze všech možných úhlů pohledu zaměřuje na kladné - pozitivní - jevy, jakými jsou např. radost, optimismus, duševní svěžest či pocit prosperity a smyslu.

Z hlediska historie oboru jde o novinku, psychologie se totiž donedávna soustřeďovala především na problematické stránky života. Hledala cesty k mírnění stavů, jež činí člověka nešťastným, popř. usilovala o nápravu či léčbu bezprostředních patologií. Jen málo pozornosti zbývalo na posilování toho, po čem ale nejvíc toužíme a co se běžně shrnuje do slůvka "štěstí".

Dlouhodobé upřednostňování léčby negativního před hledáním pozitivního v psychologii souvisí s tím, že na schopnost pociťovat štěstí se pohlíželo podobně jako třeba na tělesnou hmotnost: Zatímco někdo si optimální váhu udržuje snadno, jiný, byť se snaží sebevíc, postavu snů nezíská. Může míň jíst a zpevnit svaly, ale celkově vzato s rozměry své postavy mnoho nenadělá. Je tomu s pozitivním přístupem k životu také tak?

Psychologové označují schopnost vidět věci z té lepší stránky pojmem "pozitivní afektivita". Do značné míry jde skutečně o geneticky podmíněnou vlastnost. Jako by každý z nás dostal do vínku určitou hranici, do které může míru štěstí vnímat a prožívat. Ač všichni zažíváme vzestupy a pády, po určitém čase se za normálních okolností opět vracíme na svou stálou hladinu buď spíše růžového, nebo spíše černého vidění. To také vysvětluje, proč např. výhercům "šance milion" balík peněz ve většině případů život šťastnějším neudělá a proč se ze všech možných průšvihů dříve či později otřepeme.

Jak štěstí najít? Snadné to není. Štěstí má totiž jednu zvláštnost - nedá se oblafnout. Nejde ruku v ruce s běžným zpříjemňováním života, ani s přílivem vlivu či moci a už vůbec ne s rozmnožováním hmotných statků. Nelze si ho naspořit do zásoby nadměrným přísunem zábavy nebo různých dočasných náhražek od čokolády či nakupování přes hltání televizních seriálů až pro nutkavý sex či drogy. Podobné zkratky nám sice na chvíli mohou pocit přítomnosti štěstí zprostředkovat, abychom ale pocítili štěstí opravdové, musí vycházet z našich vlastních zdrojů. Musí být autentické, ujišťující naše vědomí, že nejedeme na dluh.

Z jakých zdrojů takové štěstí vychází? Na tuto otázku se různí mudrci snažili odpovědět od nepaměti. Pozitivní psychologie pak do pátrání po nejlepší možné kvalitě života poprvé zapojila také cílený výzkum využívající moderních vědeckých metod. Výsledkem už nejsou jen subjektivní domněnky, ale systematicky získané a experimentálně ověřené poznatky.

Jasno sice stále nemáme, základní směrovka cesty za štěstím se zdá být vytyčena: Pravděpodobnost přítomnosti štěstí v životě je tím vyšší, čím více se člověku daří uplatňovat univerzální pozitivní postoje a vlastnosti, ceněné v každém čase a každé kultuře. Jde o tzv. šest základních ctností - moudrost, odvahu, laskavost, spravedlnost, střídmost a duchovnost, tedy úsilí po hledání hodnot, jež jednotlivce přesahují a vedou k "povznesení".

Není bez zajímavosti, že ctnosti se liší od schopností vrozených, jakými jsou např. vysoká inteligence nebo absolutní sluch. Ty sice bývají prostředkem k vysokým cílům, ale k uspokojení nutně nevedou. Nejspíš proto, že co přichází zadarmo, u toho chybí rozměr uspokojení, že jsme sami přispěli. Opravdové štěstí tedy zřejmě přichází ruku v ruce s naší snahou vyjít mu vstříc.

Povzbudivé je zjištění, že všechny postoje a vlastnosti, s nimiž v tomto ohledu pozitivní psychologie pracuje, jsou naučitelné. To nám připomíná, že si sice nemůžeme vybrat mnohé okolnosti svého života a nemůžeme ani ovlivnit svou minulost, můžeme ale změnit své postoje a bezprostředně působit na svou budoucnost.

A proč to někdo dokáže, a jiný nikoliv? Na tuto otázku odpověď naštěstí neexistuje. Jako lidské bytosti se lišíme v míře, v jaké se nám dostává pověstných biblických hřiven - někdo je krásný, bohatý, chytrý, vtipný…, a jiný nikoliv. V rozmnožování svých hřiven však, bez ohledu na jejich počet a kvalitu, nejsme ničím omezeni. A výsledek snažení se nakonec měří všem stejně: schopností radovat se, pociťovat vděčnost, umět odpouštět, neztrácet naději, nadřadit smysl svého konání pouhému osobnímu prospěchu a pohodlí…

Už víte, jak a kde hledat štěstí?

Chcete se dozvědět více?

Koncem června 2010 navštíví Prahu zakladatel pozitivní psychologie, americký psycholog Martin Seligman. Ve spolupráci s českými kolegy představí pozitivní psychologii zdejší veřejnosti, a to jako obor zaměřený na pozitivní stránky života jednotlivce i společenských institucí. Odstraňovat nedostatky nestačí! Je nutné hledat nový efektivní přístup a přímo rozvíjet pozitivní hodnoty všude tam, kde člověk hledá smysl svého počínání - v seberozvoji, v partnerských vztazích, ve výchově a vzdělávání, v podnikání, v politice i v terapii či léčbě nemocí.

Více informací na www.pozitivni-psychologie.cz nebo www.authentichappiness.org

Vyšlo v časopise Rodiče 4 2010

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt