PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

O potřebě vztahu otce a syna

Osobnosti rodičů sehrávají klíčovou roli při utváření identity jejich dětí. Vzhledem ke skutečnosti, že v životě mnoha dnešních dětí chybějí "zúčastnění" otcové, více se hovoří o ohrožených chlapcích. Pro ně údajně nedostatek mužských vzorů představuje mnohem zásadnější nebezpečí než pro dívky. Pokud chlapci během svého dětství a dospívání nemají kvalitní a inspirativní mužský vzor k dispozici, mívají problémy s vlastní identifikací a v budoucnu i s nalezením pevného místa ve funkčním heterosexuálním vztahu

Dnešní děti vyrůstají ve feminizovaném světě. Po rozvodech jsou většinou svěřovány do péče matek a také v jeslích, ve školkách či na prvních stupních základních škol pracují a učí hlavně ženy. Způsob soužití i řešení problémů tak probíhají převážně podle ženského způsobu vnímání. Ovzduší rodin i škol je naplněno ženskými doménami, k nimž patří úsilí o vztahové porozumění, potřeba o všem hovořit a snaha co nejméně riskovat. Mužské domény jako potřeba zdravé rivality, orientace na fakta, touha po uplatnění odvahy či (pokud možno aspoň trochu riskantní) zacházení s fyzickou silou zůstávají až příliš často nenaplněny.

Náprava začíná uvnitř

"Je dobře, pokud dnešní média píší o zesláblých mužích a o krizi mužské identity. Určitě pomáhají i vědecké konference k tématu historicky nové potřeby napravovat fyzickou a psychickou labilitu současných mužů. Daleko účinnější by ale bylo ozdravovat identitu malým chlapcům, a to nejlépe prostřednictvím jejich vlastního otce," domnívá se německý psycholog Thomas Schirrmacher, autor knihy Moderní otcové (Moderne Väter, nakl. Hänssler, 2007), a přimlouvá se za to, aby otcové se svými syny trávili maximum vědomě prožívaného času. Ještě předtím by ale měli napravit svůj vztah k sobě samým. Podle Schirrmachera by stačilo, kdyby muži pochopili, že doba, v níž přestávají dominovat ženám, není pro ně ohrožující, nýbrž naopak nabízí cestu k osobnímu růstu. Krátce řečeno, muži by si měli přiznat, že největší nebezpečí pro ně představuje jejich vnitřní neochota oprostit se od patriarchálních stereotypů a neschopnost přiměřeně zacházet s vlastními emocemi.

Podobně to vidí i další německý psycholog Björn Süfke, jenž nedávno publikoval knihu nazvanou Mužské duše (Männerseelen, nakl. Patmos Verlag, 2008). Süfke upozorňuje na to, že problém mužského pohlaví vzniká, pokud se již malí chlapci - často právě z důvodu chybějícího otce - své pohlavní roli neučí přímou mužskou identifikací, nýbrž spíše tím, že chtějí vytvořit jakýsi protipól identity ženské. Ve snaze oddělit se od ženských postojů k životu a bez patřičné inspirace v kvalitních mužských vzorech odmítají chlapci pocity, které obecně nejsou považovány za dostatečně "mužné" - jde např. o smutek, něžnost, potřebu vztahové blízkosti, ale také o strach. Často pak dochází k tomu, že chlapci podobné pocity ve svém nitru potlačují, netušíce, že jde o pocity obecně lidské, bez jejichž správného průběžného "ošetřování" nemůže prosperovat žádná lidská bytost.

"Nekomunikace se sebou samým a neschopnost řešit problémy nitra vyvolává v mužích nemohoucnost v oblasti lidských vztahů. Jenže dnešní ekonomicky nezávislé ženy vidí hlavní smysl soužití s muži právě v harmonických vzájemných vztazích, a tak návrat mužů k sobě a k vlastnímu nitru představuje hlavní předpoklad nápravy vztahů mezi pohlavími, a tím i návratu otců k synům," domnívá se Süfke.

Foto

Předpoklady zdravého vztahu mezi otcem a synem

Zdravý vývoj chlapců ve zralé a vnitřně silné muže tedy předpokládá přítomnost pozitivních mužských vzorů, a zejména otců. (Náhražkoví "mediální" hrdinové nejsou v tomto smyslu k použití, protože neprezentují reálné mužství.)

"Jde o to, aby otcové pro své syny nepředstavovali ani arogantní vládce, ani kruté soudce, ani pasivní budižkničemu, ale ani neznámou osobu, která stále není doma a ve své podstatě zůstává pro syna vzdálená a nepochopitelná," připomíná australský psycholog Steve Biddulph, autor knihy Mužství (v češtině vydalo nakl. Portál, 2007)

K předpokladům funkčního a pozitivního vztahu mezi otcem a synem patří následující:


    - dostatečná vzájemná přítomnost, naplněná smysluplnou činností, poučením, legrací

    - prostor pro ryze mužské aktivity

    - emoční angažovanost ze strany otce (zájem o syna, otcovský pocit zodpovědnosti, důvěry i zdravé pýchy)

    - přiměřená výchova - ze strany otce nesmí chybět důslednost a přísnost, a zároveň ani vědomí, že nejvíc se vychovává vlastním příkladem

    - otevřené rozhovory o praktických i hlubších "filozofických" záležitostech se zvláštním důrazem na sexualitu

    - propojenost vztahu otce a syna se vztahem k matce a sestře/sestrám

Výše popsané samozřejmě představuje ideál, který v každodennosti nebývá snadné naplnit, mimo jiné i pro množství nutné práce otců na sobě samých. Přesto je třeba takový ideál připomínat.

Ačkoliv absentující otce a další nosné mužské vzory není možno označit za jediný důvod problémů, který v současné době "mužská identita" řeší, většina výzkumů na toto téma se shoduje v tom, že jde o důvod velmi podstatný a nejsnáze doložitelný.

Použité a doporučené zdroje:
Co se dnes od nich čeká: Silné pohlaví v nejistotě, Psychologie dnes 4/2008
Mužský strach z emocí, Björn Sifke, Psychologie Heute 3/2008
http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=24980 (rozhovor s ředitelem Ligy otevřených mužů Martinem Járou)

Vyšlo v časopise MIMINKO 6/2008

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt