I v nemocnici lze pro porod vytvořit atmosféru důvěry, intimity a bezpečí Gerd Eldering, Německo Článek přináší zkušenosti s přirozenými porody v nemocnici Vinzenta Pallotiho v německém Bensbergu. Porodní péče tu za posledních 30 let urazila dlouhou cestu a doznala zásadních změn. Nový přístup k rodičkám zahájili bensberští již v době, kdy přetechnizovaný lékařsky vedený porod zažíval vrchol své slávy a kdy porod nebyl považován za víc než za pouhé vybavení dítěte z porodních cest matky s dobrým Apgar skóre a hodnotami pH. Inspirace k revolučním změnám přišla kdysi z Francie, kdy konkrétním vzorem byla péče v pojetí a praxi lékařů Michela Odenta a Frédéricka Leboyera. Bensbergská porodní klinika se za posledních třicet let změnila k nepoznání a dnes zde personál, hrdý na svou práci, poskytuje to, čemu se říká "celostní porodnická péče". Podstata a předpoklady celostní porodnické péče Porodník hraje roli poradce a ochránce, nikoli realizátora porodu. Ze slovníku personálu mizí slovo "pacientka" pro běžné označení rodičky - sedmdesát procent porodů má zcela normální průběh a pravděpodobnost, že se z rodičky stane pacientka, je tedy velmi nízká. Tradiční závislost na personálu se mění na partnerství, kdy ti, kdo péči poskytují, se upřímně snaží co nejvhodněji plnit přání a potřeby nastávajících rodičů. To ovšem neznamená, že by se lékaři zbavovali odpovědnosti. Není také dotčena bezpečnost porodu. Moderní technika je po ruce a lze ji v případě nutnosti kdykoli použít. Totéž platí o prostředcích na tišení bolesti. Epidurální anestézii si žádá přibližně 30% procent rodiček. Platí, že čím poučenější nastávající rodiče jsou, tím sebevědoměji a samostatněji se při porodu dokáží rozhodovat. Nejdůležitější osobou při normálním porodu po matce je porodní asistentka, která je na jednu stranu odborně kompetentní a na druhou má schopnost empatie a povzbuzení. Pocity bezradnosti, bezmoci a bytí napospas obtížnému porodnímu procesu se porodní asistentka nesnaží potlačovat, nýbrž provádí jimi rodičky jako zkušený horský vůdce a zprostředkovává jim vědomí smysluplnosti toho, co se děje. Informuje též např. o použití homeopatie, akupunktury, aromaterapie, radí ke změně poloh atd. Důvěra žen ve vlastní schopnost porodit patří k nejzákladnějším předpokladům pozitivní zkušenosti z porodu. Celostní péče zahrnuje dobu před porodem a končí až určitý čas po porodu. Porodnice má vlastní vzdělávací program pro nastávající rodiče, zprostředkovávající informace o průběhu těhotenství a porodu, tělesná cvičení před porodem a během porodu, techniky uvolňování úzkosti a bolesti atd. Ani po porodu není rodina ponechána o samotě. Rodiče se učí komunikaci s novorozencem nebo si tuto dovednost prohlubují. Vedle cvičení pro správný růst páteře a péče o dítě se poskytuje pomoc při problémech, organizují se skupiny, v nichž si děti mohou hrát až do věku, kdy odcházejí do školky. Budují se sociální kontakty, děti si hrají s dětmi a maminky se mezitím mohou zabývat vlastními záležitostmi. Intimita a bezpečí Motto porodní kliniky v Bensbergu zní "Porod v bezpečí a v intimitě". Porodnický personál novou rodinu chrání. Tato snaha je podtržena i útulným vybavením místností. Obvyklé nemocniční kachličky tu na stěnách nenajdeme. V pokojích pro rodičky jsou široké postele pro dva, neboť se počítá i s místem pro otce. K dispozici je i tzv. "jeskynní místnost" se zaoblenými rohy, nepřímým tlumeným světlem, kde se rodička může plně soustředit na porod. Převládající barvou je tmavě červená, tedy barva dělohy. Stěny, umyvadla, ručníky, porodní vana, to vše je tmavě červené. Tato barva má dítěti usnadnit přechod z těla matky do světa, dítě se nevyleká světlostí barev, nýbrž je obklopeno barvou, kterou vidí v děloze. Rodička se v tomto prostředí volně pohybuje a sama rozhoduje o tom, jak stráví dlouhé hodiny před vlastním narozením dítěte. V přípravné místnosti může s otce setrvat, jak dlouho chce. Může se bavit s jinými přítomnými páry, může jíst a pít, poslouchat hudbu nebo hrát i na klavír. Dokonce se může procházet po patrech i zajít do parku. Porodní místnosti jsou vybavené pomůckami - velkými míči, stoličkami případně dlouhým ručníkem zavěšeným u stropu, aby mohla žena měnit polohu během první doby porodní. Porodní místnost je vytopena na 28 stupňů Celsia, aby pro dítě přechod mezi matkou a okolním světem nebyl tak extrémní. Přibližně 60% porodů probíhá ve vertikální poloze, nikoli na zádech. Poloha na zádech je pro normální porod absolutně nefyziologická. Dokonce i četné etnologické studie dokazují, že "porodní lůžko" je vynález pohodlných porodníků a v žádném případě neodpovídá potřebám rodičky. Porod ve vodě Porod ve vodě je jednou z možných voleb. I když mnoho lékařů má vůči porodu ve vodě výhrady a považují jej za potenciálně nebezpečný, v bensbergské porodnici přišlo tímto způsobem od roku 1982 na svět na tři a půl tisíce dětí. Rodička se ve vaně lépe uvolní, především v přechodové fázi porodu, když se porodní bolesti stupňují. Tělo je vodou nadnášeno. Klouby, svaly i šlachy se lépe přizpůsobují tlaku dětské hlavičky. V Bensbergu lze ve vodě měřit i srdeční rytmus pomocí speciálního CTG. Kontraindikací porodu ve vodě jsou všechny komplikace, anomálie polohy, porod dvojčat, předčasný porod i porod pod vlivem centrálně působících léků. Záleží rovněž na tom, zda si žena porod ve vodě přeje. Na klinice rodí ve vaně 16% žen. Děti narozené ve vodě prožívají nenásilný přechod, voda je uklidňuje, protože ji znají z dělohy. U zdravého dítěte se projeví tzv. potápěcí neboli diving reflex, který brání vdechnutí vody. Porodníci dbají na to, aby rodička dítě včas vzala z vody do náručí. Při hodnocení prvních 1 000 porodů do vody v Bensbergu byly zjištěny následující odlišnosti od jiných porodnických postupů:
Kontakt s dítětem Okamžik, kdy si matka a dítě poprvé pohledí z očí do očí, je výjimečným okamžikem a zaslouží si, abychom jej ochraňovali. Matka by neměla být od dítěte oddělována. Než matce předají dítě do rukou, položí bensberští porodníci novorozence na tmavě červený ručník mezi matčiny nohy. Po porodu se z porodníků (z lékaře a porodní asistentky) stávají pouze pozorovatelé: První dotek náleží rodičům. Dítě ležící na ručníku uchopí matka nebo otec, ztlumí se světlo, všichni mlčí, mluví potichu nebo šeptají. Všichni se snaží děťátku co nejvíce zjemnit a zpomalit vstup do světa. Vždy se čeká, až si matka na znamení, že přebírá odpovědnost za dítě, položí novorozence na hruď. Odsává se jen v nejnutnějším případě. Rodiče mají dostatek času na vytváření vazby k dítěti (bonding). Absence nemocniční rutiny ve všech směrech Císařské řezy provádíme pokud možno v epidurální nebo spinální anestézii (96%), aby matka zůstala bdělá a vnímala dítě po porodu, pozorovala jej, oslovovala a aby docházelo tak k důležitému kontaktu. Poté, co se v roce 1995 zavedla šetrná metoda řezu Misgav Ladach , odpadá pooperační infuze, rodička smí přímo na porodním sále jíst a pít, co chce, není nutné provádět holení a rooming-in začíná bezprostředně po porodu, tedy bez oddělení matky a dítěte. Předčasně narozené děti mají ve své blízkosti matku nebo otce, kteří je nosí ve speciálních vacích a děti s nimi také leží v posteli. Pro děti, které po narození vyžadují fototerapii, je k dispozici bilárium, kde novorozenec leží matce na hrudi a není od ní oddělen. Porodní asistentky i sestry mají spíše poradní roli, neprobíhají zde žádné rutinní lékařské vizity. Dětský lékař má místo toho každý den konzultační hodiny. Sestry přicházejí do pokojů ohlášené, aby nová rodina byla co nejméně narušována. Neexistuje ani budíček, čas k mytí, vizity ani kojení ve stanovenou dobu. O jejich načasování a potřebnosti vždy rozhodují maminky. Jídlo se podává formou bufetu, je k dispozici po delší dobu a lze si jej donést na pokoj nebo do společenské místnosti. V rodinných pokojích mohou nocovat i tatínkové a sourozenci. Kočárky na patrech povzbuzují k vycházkám. Přibližně 95 procent matek své děti při odchodu z kliniky kojí. Klinika je certifikována organizacemi Unicef a WHO jako "zařízení podporující kojení". Klinika od roku 2001 provozuje v jednom postranním traktu porodní dům pro bezrizikové porody vedený asistentkami. Maminky odcházejí domů přibližně čtyři hodiny po porodu nebo mohou s rodinou zůstat v porodní místnosti, která slouží jako rodinný pokoj, čemuž napovídá i jeho zařízení. Výhodou je, že v bezprostřední blízkosti je k dispozici odborná lékařská pomoc. Zvláštní, ale významnou kapitolou jsou smutné události jako porod mrtvého dítěte či jeho nitroděložní úmrtí. Nikdy se nepospíchá s lékařskými procedurami obvyklými po úmrtí. Personál čeká, až jsou na to všichni připraveni, někdy i do druhého dne. Rodičům je poskytnut čas a příležitost se s dítětem rozloučit a truchlit. Mrtvé dítě je předáno rodičům, rodiče však nejsou ponecháni osamocení. Dítě je umyto, oblečeno a je možné pořídit fotografie. Doporučujeme rodičům, aby dítěti dali jméno. Vedeme také skupinu "Prázdná kolébka", do které podobně postižení rodiče docházejí. Celostní porodní péče, tak jak je na klinice poskytována, sice ponechává rozhodování a mnoho praktických úkonů na rodičích, neobejde se však bez řady pracovníků. A mnoho sil stojí, než se podaří vybudovat nemocniční hierarchii, v níž neexistuje nadřazený pocit zdravotníků vyvěrající z jejich odborné převahy nad rodícími ženami. Na klinice v Bensbergu nejsou akceptována samostatná rozhodnutí hlavního lékaře. Případná kritika je nejen dovolena, je dokonce výslovně vyžadována, a to nejen mezi členy týmu, nýbrž i od rodičů. Pracovníci a pracovnice, kteří se k rodičům nechovají přátelsky nebo nejsou ochotní snést případnou kritiku, na klinice dlouho nevydrží. Investice, která se vyplatí Celostní porodní péče v podobě, v jaké je poskytována na klinice v Bensbergu, vyžaduje určité investice. A není to v dnešní době klesající porodnosti vždycky jednoduché. Investice je třeba vkládat nejen do materiálního vybavení, ale především také do vedení a motivace kvalitního personálu. Personální nároky ale nejsou o nic větší než v kterékoli jiné porodnici. Úspěšnost kliniky všechny investice ospravedlňuje: V roce 1980 zde proběhlo 200 porodů. Dnes je porodů více než 1500 ročně. Před pěti lety klinika zřídila Centrum pro další vzdělávání lékařů a porodních asistentek. V kurzech lékařům a asistentkám předávají bohaté zkušenosti. Ženy-zájemkyně se mohou ve zvláštním kurzu vyškolit na laktační poradkyni. Důležitá je také poradenská činnost pro jiné kliniky, které plánují reorganizaci vlastní porodní péče podle bensberského vzoru. I přes liberalizaci porodní péče výše popsaná klinika nezaznamenala žádné zvýšení dětské a mateřské mortality nebo morbidity. Perinatální mortalita se za poslední roky pohybuje mezi 0,23 a 0,25 procenta v letech 1998 a 1999 (pro srovnání zemský průměr v Severním Porýní je 0,63 procenta). Stejně tak perinatální morbidita, která leží mezi 4,1 a 5,3 procenta (Severní Porýní: mezi 10,5 a 15,6 procenta). Dr. Gerd Eldering pracoval od r. 1980 do r. 2003 v nemocnici Vinzenta Pallotiho v německém Bensbergu jako primář. Významně se zasadil o proměnu tamní péče směrem k potřebám rodičů a dětí. Vždy přitom zdůrazňoval důležitost role porodních asistentek a jejich dobré komunikace a spolupráce s lékaři. Je znám jako propagátor humánního porodnictví, které představil ve svých četných přednáškách o "bensberském modelu". Spoluautorství: Otakar Flégr. Převzato z časopisu Deutsche Hebammenzeitschrift 3/2004 s laskavým svolením redakce. Vyšlo v časopise Aperio I/2005 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment AZ RODINA.cz |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |