Mít tak děti s neporazitelnou imunitou! Vaše maličké už má zase rýmu? Tu mívají caparti často a obvykle to není důvod k obavám. Jenže je to hodně otravné, když človíček nemůže pořádně dýchat, v noci nespí a má z toho pak špatnou náladu… Proč bývají malé děti často nemocné? A jak lze jejich imunitu posílit? Jsou šťastné děti zdravější? Od té doby, co se zrodila psychoneuroimunologie, tedy věda zkoumající propojenost mezi psychikou a imunitním systémem, už o tom není pochybností: Ano, stav mysli ovlivňuje fyzické zdraví naprosto zásadně. Přesto stále zdaleka není jasné, jak přesně to funguje. Usuzovat můžeme z dílčích poznatků. Příklady: Pokud se opravdu od srdce zasmějeme, zrychlí se nám tep a povzbudí zažívání. Navíc se nám vyplaví endorfiny, hormony štěstí, které mají protibolestivý účinek. Profesor William Frey, psychiatr na Standforské univerzitě, podrobnými výzkumy spočítal, že stokrát se zasmát prospívá obdobně jako deset minut veslovat! U optimisticky naladěných lidí v krvi nalézáme vyšší hladinu protilátek posilujících imunitní systém. A na dětských odděleních v nemocnicích, kam pravidelně docházejí nemocniční klauni pečující o dobrou náladu malých pacientů, se děti uzdravují prokazatelně rychleji! Vše uvedené platí ovšem i obráceně. Trvalý stres a špatná nálada organizmus oslabují a virům a bakteriím jen připravují cestu. Přesto není na místě dělat z častější dětské rýmy a kašle vědu. Dokud je dítě kojeno, rýma by se mu měla vyhýbat. Výzkumy potvrzují, že dlouho kojené děti mají imunitní systém silnější než ty, které byly kojeny krátce nebo vůbec. U prvorozených navíc platí, že jsou chráněny i relativní samotou - nepřicházejí tolik do úzkého styku s jinými dětmi, od kterých by se nakazily. Nejpozději s nástupem do jeslí či školky však každému dítěti čas domácího hájemství končí a je třeba se připravit na imunologickou bouři při střetu se záplavou nových ohrožení. Nebylo by na místě vidět to jen v negativním světle. Imunitní systém dítěte prochází v předškolním věku důležitou zkouškou. A také tréninkem. Cenou za tuto "školu obranyschopnosti" je právě časté stonání, které má i své kladné stránky: Výzkumy naznačují, že děti, jejichž imunitní systém je nucen se vypořádat s běžnými virovými či bakteriálními infekcemi, se tím zároveň velmi posiluje. Snižuje se i riziko pozdějších alergií, protože imunita dítěte se soustředí na aktuální nebezpečí a zjednodušeně řečeno ji nenapadne začít alarmujícím způsobem reagovat na normálně neškodné látky z okolního prostředí, jakými jsou pyl či prach. Jak ale rozlišit, jaká míra nemocnosti ještě je v pořádku, a jaká už ne? Kdy dítě pouze prochází potřebným imunitním otužováním, a kdy začíná být chronicky nemocné? Předškolák s nudlí u nosu? Normální! Příznaky nastydnutí jsou u dětí velmi běžné a platí za normu, že předškolák má rýmu až devětkrát za rok. Pokud navštěvuje mateřskou školu, může být výskyt rýmy ještě častější. Z tohoto pohledu se jeví jako problematické, že děti zahajují návštěvu institucionálních hlídacích zařízení obvykle na podzim, tedy v době, kdy se mění počasí a po příjemném létě jsou vystaveny přicházejícímu chladu a nepohodě. To jen zvyšuje pravděpodobnost, že brzy přijdou domů s rýmou. Bylo by to v jiném ročním čase, např. uprostřed léta, zdravotně výhodnější? O něco možná ano, jenže zároveň nástup do jeslí či školky pro dítě vždy znamená imunologický zlom a naprostá většina dětí si prostě vlnou nemocí pochytaných z dětského kolektivu projít musí. Přesto mezi dětmi existují propastné rozdíly. I když lze hovořit o "normě, pokud má dítě rýmu jednou za měsíc, neznamená to, že by ji tak často měly všechny děti. Imunitní systém se navíc vyvíjí až do desátého roku věku. Má tedy dost času a nemusí si vše odbýt v předškolním období. Frekvence výskytu onemocnění tudíž záleží na mnoha faktorech. Jedním z nejpodstatnějších je životní styl. Děti, které pobývají často na zdravém povětří, jsou pochopitelně zdravější než peciválové a televizní či počítačoví "maniaci". Obdobný rozdíl pozorujeme u dětí, jejichž rodiče dbají na zdravou výživu, a u dětí živených nekvalitně. Větší náchylnost k nemocem pozorujeme u dětí neurotických a nespavých - délka spánku je pro zdraví dětského organizmu hodně spoluurčující! Co to znamená v praxi? Jakých zásad by se rodiče v optimální snaze podporovat imunitu svých dětí měli držet? Aby imunita mohla správně fungovat, potřebují děti dohled a péči v těchto oblastech:
Hodina představuje skutečně minimum. Podpoří se prokrvení sliznic dýchacích cest, očí a uší a vniknutí škodlivých zárodků do těla to hodně znepřístupní cestu. Kromě toho je prokázán vzájemný vztah mezi nemocemi a vitaminem D, který jak známo, čerpáme ze slunce.
Alespoň jednou denně se řádně zapotit a zadýchat, říkávaly už naše babičky. Imunitnímu systému tím nedovolíme zlenivět.
Dětský organizmus potřebuje všechny důležité živiny. Především je třeba se bránit dnes tak častému nadbytku sladkostí a fastfoodu. Obojí děti poškozuje - dochází k překyselení organizmu. Také vitaminové preparáty nejsou ideální, a vlastně by je měl předepisovat lékař. Nemohou nahradit čerstvé ovoce a zeleninu.
Naprostá většina dětí, o kojencích nemluvě, potřebuje mnoho spánku. Děti do tří let věku až dvanáct hodin, do šestých narozenin minimálně deset hodin denně. Nedostatek spánku se projevuje podrážděností, náladovostí, paradoxně i nespavostí a často také zvýšenou nemocností.
Děti vystavené pasivnímu kouření jsou o 30% více vystaveny riziku onemocnění dýchacích cest.
Málo co na viry a bakterie platí tolik, jako voda a mýdlo. Omývání rukou alespoň 5x denně redukuje rizika nemocí s příznaky nachlazení až o polovinu.
Nadváha a obezita čím dál častěji postihuje i děti. Zátěž v podobě kil navíc imunitní systém prokazatelně oslabuje. Dodržování předchozích opatření obvykle vede k tomu, že s tím posledním uvedeným, tedy s nadváhou, už žádnou potíž nemáme. Ač by se mohlo zdát, že běžná opatření na posilování imunity jsou vlastně velmi dobře dostupná, praxe ukazuje, že většina rodičů zdaleka nevyužívá všech a nedaří se jim je dodržovat. Souvisí to s dnešním často pasivním a konzumním životním stylem. Jak imunitu posilovat K dispozici je i mnoho metod. K nejosvědčenějším patří následující:
Jde o velmi účinnou preventivní metodu, kterou si mohou osvojit už děti. Naučíme je, aby si 3x až 4x denně propláchly nos fyziologickým roztokem, který připravíme tím, že do sklenky vlažné vody dáme malou lžičku nejlépe mořské soli a pořádně promícháme. Použít můžeme i Vincentku, kterou ale předtím necháme odstát, aby v ní nebyly bublinky. Tekutinu lze přímo nalít do dlaně a "vsrknout nosem", pak opět vydýchnout, vždy nejprve jednou, a pak druhou nosní dírkou. Existuje i příjemnější, ale dražší varianta -sprej, který se jednoduše vstříkne do nosu. V lékárnách jsou ke koupi jak spreje z Vincentky, tak i z mořské vody, které jsou velmi kvalitní a účinné, ale dražší.
Jde vlastně o dávnou léčebnou metodou rakouského faráře Sebastiana Kneippa, který zjistil, že střídání teplé a studené vody podporuje krevní oběh a s ním i imunitu. Přínosná je tato metoda i pro podporu zdraví žil, což děti obvykle dosud nepotřebují, ale celkově jim jen prospěje, když se s metodou "Kneipp" seznámí. Nejvhodnější jsou koupele nohou - střídavé sprchování děti zrovna nemilují. Jde o aktivní pohyb nohou v oddělených lavorech, ve kterých máme vodu odlišné teploty. Studenou o teplotě 10-16°C v jedné nádobě, horkou o teplotě 40-46°C ve druhé. Výška vody je cca 25-30 cm, tedy pěkně po kotníky. Začíná se vždy v horké vodě, v níž dítě setrvá po dobu 1-2 minut, a poté "přešlápne" do vody chladné, kde setrvá asi půl minuty. Pak se opět vrací do horké. Opakujeme, jak se dítěti líbí, ne však více než 6x. Končíme vždy ve vodě chladné. Docílíme báječného prokrvení a uvolnění v oblasti kotníků a kloubů nohy, kde se jak známo hromadí mnoho napětí, a tím i zdroj oslabení.
Málokdo ví, že s ním děti mohou začít od batolecího věku (ve skandinávských zemích se saunují už kojenci). Zůstáváme na nižších příčkách a ne déle než pět minut. Vyjdeme ven, ochladíme se (bez ochlazování by celá snaha neměla smysl). Teprve po skončení saunování se vydatně napijeme. Většina dětí si saunování brzy oblíbí a dožaduje se ho pravidelně, což má pro jejich zdraví velký význam.
Existují rostliny, které na lidskou imunitu působí přímo zázračně. Asi nejznámější je třapatka nachová (Echinacea pupuprea). Je to bylina, která pochází ze Severní Ameriky, ale v současnosti se pěstuje i u nás. Účinný je zvláště kořen. Podle výzkumů obsahuje látky, které dovedou zvýšit produkci bílých krvinek a stimulují také uvolňování tzv. interferonů do krve. Třapatka je tudíž vynikající při prevenci nemocí jako je chřipka a nachlazení. V lékárně jsou k zakoupení tablety, sirupy nebo kapky. Kapky jsou velmi účinné, pro děti vybíráme produkty bez alkoholu. Nabízíme je dětem po dobu jednoho týdne 3x denně po třech až pěti kapkách.
Tato technika pochází z Číny, kde se dodnes považuje za základní součást zdravé hygieny ústní dutiny. Škrabkou nebo kartáčkem stahujeme nejlépe vždy ráno povlak z jazyka směrem od hrdla ke špičce. Podle tradiční čínské medicíny je jazyk místem, kde se škodlivé látky doslova množí. Čištění od povlaku reflexními cestami působí na celý organizmus. Všechny výše uvedené postupy pomáhají i dospělým. Také jejich imunita potřebuje pravidelnou údržbu a posilování. A navíc - právě od rodičů se děti učí o své zdraví pečovat. Tedy jim buďme příkladem. Jak na rýmu, když už přijde? Dříve lidé k léčbě rýmy a zpříjemnění dýchání využívali byliny a odvary z nich, a také cibuli s medem pro jejich dezinfekční účinek a povzbuzení imunitního systému. Kromě takových přírodních léčebných prostředků je dnes možné si na rýmu v lékárně vybrat z celé řady produktů, ať už na zmírnění příznaků nebo jako prevenci možných komplikací. K dispozici jsou tzv. vasokonstrikční nosní kapky, jejichž základem je látka vyvolávající stažení (vasokonstrikci) cév nosní sliznice. Tím dojde k splasknutí nosní sliznice, odblokuje se ucpaný nos a nemocný může lépe dýchat. Nosní preparáty podáváme ve formě kapek nebo ve spreji, a vždy se předem ujistíme, že jsou vhodné i pro děti. Potřebují děti očkování proti chřipce? Na tuto otázku není snadné odpovědět, odpověď totiž přepokládá značný vhled do problematiky očkování, který může vycházet z různých názorových pozic. Obecně platí, že očkování proti chřipce zdaleka nemá takové účinky, jak rodiče mnohdy očekávají. Nechrání totiž proti nákaze a chřipkovým onemocněním všeobecně, nýbrž pouze před specifickou virovou infekcí, chřipkou v pravém slova smyslu (viz např. současná kampaň k chřipce tzv. prasečí). Odborníci očkování doporučují spíš jen dětem zvláště ohroženým a chronicky nemocným, např. astmatem. Pro zdravé děti je prevence mnohem důležitější než očkování. Chřipka se snadno přenáší tam, kde je mnoho dětí pohromadě. V čase epidemie je proto lepší se hromadným akcím vyhýbat, a to zvláště těm v uzavřených prostorách. Co je porucha snížené imunity? Jde o vrozenou poruchu imunity, projevující se zvýšenou náchylností k infekcím, které bývají opakované, dlouhotrvající, špatně reagující na léčbu, a mnohdy s komplikacemi a s netypickým průběhem. Vyskytuje se asi u 0,2 % dětí. Dvakrát častěji bývají postiženi chlapci než dívky. K typickým projevům patří následující:
Ne vždy ale časté nemoci svědčí o snížené imunitě. Někde je na vině opožděné vyzrávání imunitního systému. Dítě začne opakovaně stonat po nástupu do školky. Pokud hned od počátku své infekce řádně doléčí, dochází k tzv. promoření a postupně opět k poklesu nemocnosti. Vyšlo v časopise Rodiče č. 4/2010 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment AZ RODINA.cz |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |