PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Vše kolem novorozence: Tipy, které rodičům pomohou

Na příchod děťátka jste se pečlivě připravovali. A přesto vám nyní, když je na světě, mnoho věcí není jasných: Nevadí, že každý den nenaplní plenku? Jaký vybrat dudlík, aby v něm nebyly škodliviny? Jak se nedopustit nějaké zásadní chyby? V našem článku najdete uklidňující odpovědi na časté otázky mladých rodičů v prvním roce života miminka:

1. Co dělat, když obsah plínky vypadá jako špenát?

Stává se to poměrně často, ale přesná příčina tohoto jevu nebyla dosud odhalena. Někteří vědci se domnívají, že to může souviset se způsobem, jakým miminko pije. Jiní špenátový vzhled kojenecké stolice připisují příliš rychlému průchodu mléka střevním traktem. Na jednom se ale odborníci shodnou: Zelená stolice u kojených dětí není důvodem k znepokojení. "Nazelenalé zbarvení střevního obsahu kojených dětí nemá zdravotní souvislost. Pokud dítě jinak dobře prospívá a nemá žádné potíže, netřeba si zelenou barvou stolice lámat hlavu," ujišťuje rodiče augsburský pediatr dr. Martin Lang.

2. Blíží se první očkování a nemáme z toho dobrý pocit. Není to pro nezralý imunitní systém příliš silné zatížení?

Podobné obavy trápí mnoho rodičů a je to pochopitelné: Nebezpečí, spojené s chorobami, proti kterým se očkuje, se přece zdá být zažehnáno, když se tyto choroby okolo nás již nevyskytují. Zato očkování a všechny nepříjemnosti s ním spojené jsou až příliš reálné. Miminko potrápí vpich injekce, bude plakat, možná pro nevolnost nebude dobře spát, může dostat horečku.

Přesto se lékaři domnívají, že je očkování podle platného očkovacího plánu během prvního roku věku dítěte na místě: "Množství antigenů v dnešních vakcínách je tak nízké, že se s nimi vypořádá i imunitní systém miminka," vysvětluje pediatr dr. Stephan Heinrich Nolte z Marburgu s tím, že očkování má imunitní systém dítěte vyburcovat k tomu, aby si proti původcům daných nemocí vytvořilo protilátky. "To ale neznamená, že bychom do organizmu dítěte vpravovali přímo zárodky nemocí jako takových, ale jen jejich části, např. součásti neaktivních virů nebo bakterií, resp. jejich jedu. Případně, jako u spalniček neškodné, oslabené varianty zárodků, jejichž síla stačí právě jen na vyburcování přiměřené imunitní reakce." Celkové množství antigenů, s nimiž je dětský organizmus skrze očkování konfrontován, je mnohem nižší ve srovnání s antigeny, s nimiž dítě běžně přijde do styku při jídle, pití, hře apod.

3. Péče o miminko je tak náročná, že prakticky nenajdu čas si s ním někdy také cíleně a v klidu hrát. Po většinu času se musí zabavit samo. Nevadí to?

Není pochyb o tom, že děti pro svůj zdárný rozvoj potřebují podněty. Ty k nim ale zdaleka nepřicházejí jen skrze hru s rodiči. V mnoha kulturách je dokonce zcela neobvyklé, aby se rodiče s miminky "uměle" zaobírali, a přesto se miminka velmi dobře rozvíjejí. Nedávná britská studie pojmenovala to, na čem záleží, zhruba takto: Dítě, které je alespoň po tři hodiny denně nošeno na těle matky, dostává automaticky obdobné množství podnětů, jako kdyby si s ním někdo cíleně hrál, zpíval mu nebo předčítal. Miminka mají sice specifické potřeby, ty ale neobnášejí organizovanou zábavu. Jde především o smyslové podněty, které prospívají celé nervové soustavě. Důležitá je hlavně bezprostřední tělesná blízkost hlavní pečující osoby (hodně mazlení, nošení, hlazení, atd.), pocit bezpečí a přiměřené reagování pečujících dospělých na pláč miminka. Prvními hračkami miminka jsou pak jeho vlastní ruce, zabaví se i pozorováním lidských obličejů či výrazných geometrických tvarů. Následují různá moderní pestrobarevná kousátka a chrastítka, která jsou vytvořena tak, aby podporovala psychomotorický vývoj dítěte. Působí na rozvoj zraku, sluchu, podporují rozvoj pozornosti a koncentrace, a samozřejmě vyvíjejí také jemnou motoriku prstíků.

4. Někteří vědci nově tvrdí, že kojení nepředchází alergiím do tak vysoké míry, jak se až dosud předpokládalo, a že po čtvrtém měsíci naopak může nějaká rizika přinášet samo plné kojení. Jde mezi odborníky o masově zastoupený názor?

Je pravda, že se na vědecké úrovni momentálně o čase prvních příkrmů i o kojení hojně diskutuje, ale dosavadní výsledky bádání nedávají podnět, aby se doporučovaná délka kojení nějak měnila. Rozdíl se týká času podávání některých látek, zejména lepku. Donedávna platila zásada, že se mu miminka mají vyhýbat co nejdéle, ideálně až do 9. měsíce, aby se předešlo riziku jeho nesnášenlivosti. Nyní vědci vyzkoumali, že je naopak prevencí nesnášenlivosti lepku, pokud se s ním organizmus dítěte v malém množství setká již mezi čtvrtým a šestým měsícem. Tudíž se již nedoporučuje do půlroku věku výhradně kojit, nýbrž po čtvrtém měsíci nabízet pozvolna i první příkrmy, které - v podstatě na bázi jakéhosi přirozeného očkování - působí jako prevence alergií. Aby to ale fungovalo, musí být miminka i nadále do čtvrtého měsíce plně a do půl roku věku převážně kojena. Odpověď na otázku, jak dlouho kojit, zní jinak následovně: Tak dlouho, dokud se to matce a dítěti líbí, do čtyř měsíců výhradně, později s postupným zaváděním příkrmů, a když má dítě zájem, tak třeba i do dvou nebo tří let, kdy už ale kojení plní spíš jen emoční potřeby dítěte.

5. Co se týká péče o pokožku miminka, člověk slyší rozporuplné názory. Někdo nabádá "mazat", jiný "pryč s kosmetikou". Co si z toho má rodič vzít?

Snad se odborníci shodnou aspoň v jednom: Zdravé děti, které nemají s pokožkou žádné potíže, pravidelně mazat netřeba.

Dvě aktuální studie zkoumaly, jak různé způsoby péče na citlivou pleť zdravého novorozence působí. Výsledek: Mezi krémovanými a nekrémovanými dětmi nebyl žádný rozdíl! Z toho vyplynuly i dvě možné interpretace výsledku: Mazání dělá dětem dobře versus Zdravá pokožka žádnou kosmetiku nepotřebuje.

Naše doporučení proto zní: Především sledujte pokožku svého miminka, konzultujte zkušenosti s kosmetikou s vaší porodní asistentkou nebo s jinými maminkami a řiďte se tím, co dělá dobře právě vašemu dítěti. Správná péče nakonec vyplyne ze zkušeností vaší každodenní praxe.

6. Dítěti je už týden a nemělo stolici. Je to normální?

U kojeného dítěte naprosto. "Kojená miminka mohou mít stolici desetkrát denně, ale také jednou za deset dní, a vše mezi těmito variantami je v pořádku," tvrdí porodní asistentka Sabine Pfütznerová z Marburku. Jiné je to ale u nekojených dětí. Ty by se rozhodně měly vyprazdňovat každý den, jinak by totiž trpěly zácpou. Pokud nekojíte, a vaše miminko denně plenku nenaplní, poraďte se o tom s pediatrem. Společně budete hledat možnosti, jak problém napravit.

7. Všude se píše o možných škodlivinách v dudlíkách či dětských lahvičkách. Jaké vybírat, aby si člověk byl jistý, že jde o bezpečné výrobky?

V roce 2009 vzbudila v Evropě pozdvižení studie, která informovala o tom, že ve většině běžně prodejných plastových dudlíků a lahviček je přítomna látka bisfenol A, obsahující i substanci s působením podobným hormonům. Nebylo sice přímo prokázáno, že by toto působení bylo škodlivé pro člověka, ale výsledky pokusů na zvířatech nabádaly k opatrnosti. Výrobci zmíněných výrobků naštěstí na řečenou studii poměrně rychle zareagovali, tekže dnes už nabízejí produkty, které jsou bezpečné - poznáte je podle toho, že je na nich uvedena značka "bez BPA", nebo že mají lehce nahnědlé zabarvení svědčící o tom, že bisfenolu A při výrobě nebylo použito.

8. Někteří lidé se kvůli dětem stěhují na venkov, protože je tam zdravější životní prostředí. My bychom ale rádi zůstali ve městě, přestože také máme miminko. Je to do nás sobecké?

Šťastné a relativně zdravé dětství lze prožít tam i tam. Mnohem důležitější je životní styl rodiny, tedy způsob, jakým je zorganizován domov, kolik času spolu rodina tráví, jak se stravuje, jak často sportuje atd. Je naopak škodlivé, pokud se rodiče kvůli dítěti všeho vzdají a začnou žít pro sebe nepřirozený život. Zároveň je třeba vybalancovat potřeby, které jsou pro miminko neodkladné - dítě zejména potřebuje hojnou blízkost a empatii hlavní pečující osoby a harmonické soužití rodičů. Šťastní a vyrovnaní rodiče mají šťastné a vyrovnané děti, bez ohledu na to, zda žijí na selském dvoře nebo v paneláku velkoměsta.

9. Moje miminko už má dva zuby. Když ho v noci dlouho kojím, nemůže z toho dostat zubní kaz?

Máte pravdu, že se o tom často mluví, ale vědecky jde o zcela nepodloženou domněnku, která vznikla přenosem informace o dětech krmených umělou výživou z lahve. V takovém případě může totiž opravdu ke vzniku kazu dojít. Ale kojené děti, a to i když v noci pijí od maminky delší dobu, tímto rizikem ohroženy nejsou: Techniky pití se u lahvičky a u kojení zásadně liší. Když miminko pije z prsu, mléko přitéká až za zoubky, tedy s nimi před polknutím nepřichází do styku . U lahvičky je tomu jinak, tam mléko pomalu protéká a je v kontaktu se sklovinou.

Studie navíc potvrzují, že kojené děti při srovnatelné správné hygieně trpí zubním kazem méně než děti nekojené.

10. Moje dítě má po každém poledním spánku studené ruce. Znamená to, že je spací pytel příliš tenký?

Ne jednoznačně. Pokud je dítě jinak teplé a nožky ani zátylek chladem netrpí, pak mu s velkou pravděpodobností zima není. To, že miminka mívají studené ruce, souvisí s jejich dosud horším prokrvováním, není to samo o sobě důvodem k obavám.

11. Snad už od porodu nechce naše dcera k nikomu jinému než k nám, rodičům. Dokonce i u babičky vždy pláče.

Pro prarodiče bývá bolestné, když k nim vnoučátko takto nechce. Přesto se s tím nedá mnoho dělat a zvláště u plachých dětí se donucovacími metodami ničeho nedosáhne. Nejlepší strategií je trpělivost a postupné získávání důvěry. Tedy např. zkoušet s miminkem navazovat kontakt, když v dobré náladě sedí u jednoho z rodičů na klíně. Přitom musíme sledovat signály - jakmile se dítě odvrátí, znamená to obvykle, že má pro danou chvíli už dost. Pokud se křečovitě drží mámy, taktéž to ukazuje, že do jiné náruče nechce. Nenuťme ho do sbližování, na které ještě není zralé.

12. Od té doby, co jsem slyšela o syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS), mám o svoje miminko velký strach. Co mám dělat?

Snadnou radu v tomto případě po ruce nemáme. Lze se opřít o relativnost tohoto nebezpečí. Jde naštěstí o úmrtí velmi řídká. A lze udělat mnoho pro to, abychom nebezpečí předcházeli:
- NEKUŘTE! Pokud tímto zlozvykem trpíte, měly byste přestat hned, jak zjistíte, že čekáte miminko. Nikdy také nedovolte kouření v bytě, kde dítě žije. Odborníci odhadují, že zhruba třetině případů SIDS by bývalo bylo možno předejít nekouřením.
- POKLÁDEJTE DÍTĚ NA ZÁDA! V zemích, kde zavládla silná osvěta a miminka nejsou ukládána na bříško, statistiky SIDS poklesly až o 70 %.
- DÁVEJTE HO SPÁT DO SPACÁČKU, A NE POD PEŘINU! Je to bezpečnější z hlediska přísunu kyslíku - peřinka by mu mohla zakrýt hlavičku a překážet dýchání.
- SPĚTE V BLÍZKOSTI DÍTĚTE! V zemích, kde spí miminka od nejútlejšího věku ve vlastním pokoji, je případ úmrtí SIDS mnohem vyšší než tam, kde kojenci tradičně spí v bezprostřední blízkosti matky. Předpokládá se, že dítěti, kterému ještě plně nefunguje regulace dýchání, pomáhá, když slyší dýchat rodiče. Společná postel je v tomto ohledu docela bezpečná - s dítětem nesmějí uléhat jen rodiče, kteří jsou pod vlivem alkoholu, léků nebo drog.

Přesné příčiny SIDS jsou stále ještě neznámy. Přesto se ukazuje, že dodržování výše uvedených pravidel je významnou prevencí.

13. Nemáme dost místa v bytě, nemůžeme miminku zařídit jeho vlastní pokoj.

To tedy opravdu nevadí, spíše naopak. Jak už bylo řečeno, nejmenší děti jsou nejraději v blízkosti svých rodičů a nepotřebují zatím prostor samy pro sebe. A o společném spánku jsme již také hovořili. Krátce: dětské pokojíčky sice vypadají velmi roztomile, ale vlastně jsou zbytečné. Lidová moudrost praví, že dítě vlastní pokoj nepotřebuje dřív, než je schopno za sebou samo zavřít dveře.

14. Když dítě nosíme v šátku, netrpí nedostatkem vzduchu?

Této otázce se podrobně věnovala dětská lékařka Waltraud Steining-Belzová a vypracovala k tomu zvláštní studii. Výsledek: Děti nošené v šátku skutečně mají k dispozici méně kyslíku, a to asi o 1 %. "Tento lehký pokles však není klinicky relevantní a v žádném případě není důvodem k jakýmkoliv obavám," vysvětluje Dr. Steining-Belzová.

15. Mému miminku je už deset týdnů, ale stále ještě neudrží zvednutou hlavičku, když leží na bříšku. Nemá něco v nepořádku?

S podobnými případy se setkáváme stále častěji. Souvisí to s již zmíněným doporučením nedávat miminka do polohy na bříšku z důvodu rizika syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS). Rodiče jsou z tohoto nebezpečí tak vystrašeni, že dítě na bříško nedávají téměř vůbec, ani v jeho bdělém stavu. A to je chyba, protože miminko pak nemá šanci na žádoucí posilování svalstva. Fyzioterapeuti rodičům rozhodně doporučují, aby přes den pod svým dohledem dávali miminka na bříško co nejčastěji. Tato poloha je obzvlášť výhodná pro posilování svalů, které dítě bude později potřebovat také k plazení, lezení, chůzi i běhu. A co dělat s dětmi, kterým se opravdu nechce? Srolujte ručník na délku a podepřete jím v závěsu dítě pod ramínky. Nezbude mu, než se udržet v napřímení, ale neponese váhu tělíčka, nýbrž jen hlavy.

16. Moje miminko hodně křičí. Nezničí si hlasivky?

O hlasivky si opravdu nemusíte dělat starost. Jsou ještě velmi čerstvé a snesou velké zatížení. Nebezpečnější je, že dítě si křikem vytváří vysoký nitrobřišní tlak. Znamená to, že dech směřuje do bříška. To je samo o sobě velmi žádoucí a v dospělosti to vidíme např. u herců a zpěváků, kteří si tak šetří hlas a musí se této schopnosti zpětně znovu učit. Avšak malé dítě si dlouhodobým křikem "do břicha" může až způsobit břišní kýlu. Pokud máte pocit, že vaše miminko pláče nebo křičí nadměrně, poraďte se o tom s lékařem.

17. Mám strach, že po porodu s povislým břichem a striemi již nebudu pro svého muže dost přitažlivá.

Jde o častou domněnku mladých maminek. Jak ale ukázala studie ženské lékařky Friederiky Perlové ze Stuttgartu, mladí otcové, pakliže jde o zdravý a láskyplný vztah, vidí své ženy po porodu v docela novém světle: "Obdivují na svých ženách, jak se starají o milované dítě, a sami bývají překvapení, že najednou ženskou krásu vnímají docela jinak," vysvětluje dr. Perlová s tím, že jí muži např. říkají, jak moc se jim jejich ženy líbí, když kojí: "To je přece velký výkon, jak dítě přibývá na váze jen ze síly matčina těla - všímají si otcové. Mužům tato ryzí ženská síla velmi imponuje."

18. Máme dva týdny starého syna a ze dne na den se mu najednou nalily prsní bradavky. Co se stalo?

U dětí v prvních dnech po porodu dochází k vyrovnávání hormonálních hladin, a to u miminek obou pohlaví. Pokud dojde k takovému nalití bradavek, jedná se o normální průvodní jev tohoto vyrovnávání," říká pediatr Andrea Busse. "Rodiče si nemusejí dělat starost a důležité je, aby na prsy dětí pokud možno nesahali a už vůbec neusilovali o nějaké vymačkávání."

19. Jsem matka samoživitelka a dávám svou tříměsíční dceru na dopoledne k chůvě, protože si prostě nemohu dovolit být s ní doma. Musím mít kvůli tomu špatné svědomí?

O tom, zda taková časná péče cizí osobou dítěti škodí či nikoliv, se vedou spory. Zlaté pravidlo zní, že dítě do dvou až tří let věku patří do prostředí své rodiny. Avšak současná doba v tomto ohledu - právě i kvůli množství sólo rodičů - dává vzniknout mnoha kompromisům.

Vždy samozřejmě záleží na tom, kdo, jak a jak často se místo matky o dítě stará. V prvních dvou až třech letech života jde především o zaopatření emocionálních potřeb dítěte. Měla by proto dítě hlídat osoba, která ho dobře zná a má ráda, která umí číst signály jeho fyzických i psychických potřeb. Mělo by tedy jít o někoho, na koho je dítě zvyklé a rozhodně by se okolo něho nemělo střídat cizích lidí více. Pokud se vám podaří najít někoho, komu na vašem dítěti záleží a kdo vás umí zastoupit také po citové stránce, nemusíte si dělat starost. Na druhou stranu buďte připravena na to, že se s touto osobou možná budete muset dělit i o lásku vašeho dítěte, protože k ní vaše dítě prostě pro množství času s ní strávené přirozeně přilne.

20. Je dudlík opravdu tak špatný, jak se o něm někdy říká?

Pediatr Herbert Renz-Poster doporučuje: "V prvních šesti měsících života dítěte se dudlíku pokud možno zřekněte, aby se ustálilo kojení. Poté bych dudlík viděl jako přijatelnou pomůcku, která může pomoci ve chvílích, kdy matčiny prsy nejsou dítěti k dispozici. Rozhodně bych však dbal na to, aby se dudlík dítěti nestal stálým partnerem a aby ho dítě nemělo v ústech i při hře i spánku. Výjimkou mohou být chvíle, kdy se potřebuje uklidnit nebo uspat."

Vyšlo v časopise Rodiče 1-2/2011

Zpět na překlady

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt