PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

S dítětem odešla láska

Bernhard Kalicki, Německo

Nedávná psychologická studie, provedená v Německu, prozradila překvapivou skutečnost: V prvních pěti letech po porodu dítěte dochází mezi jeho rodiči v nadpoloviční většině případů k narůstajícím konfliktům, které vedou k rodinné krizi nebo dokonce k rozvodu. Zmíněná studie však prozradila i něco dalšího: Na nelehké změny spojené s příchodem dítěte na svět se lze dopředu připravit a případné krizi lze cíleně předcházet.

Žijeme ve společnosti, která okolnosti vzniku nové rodiny staví spíše na okraj společenského zájmu, ale pokud se o něm např. v médiích hovoří, bývá nezřídka líčen jako romantické a šťastné období, v němž se mladí manželé především radují z příchodu svého potomka. Realita přitom často vypadá docela jinak. Když se dítě narodí, vyžaduje velmi náročnou péči, a pokud tato péče z nějakého důvodu selhává nebo se nedaří, dochází mezi rodiči ke konfliktům a sporům. Ubývá času na sdílení myšlenek a potřebnou komunikaci. Řídne četnost sexuálního kontaktu, což vadí zejména mužům. Ženy si zase stěžují na nedostatek projevů něžnosti a pozornosti od svých partnerů.

Účastníci zmíněné studie se v mnoha případech shodli na tom, že byli záhy po porodu zklamáni z postoje svých manželských nebo partnerských protějšků a že po pěti letech rodičovství pociťovali značné ochladnutí vzájemné lásky. V mnoha případech se rovněž cítili zaskočeni mírou povinností a stresu s příchodem dítěte na svět spojených.

K deziluzi přispívá společenské nastavení

Studie nazvaná "Z milenců rodiče" (Paare werden Eltern, LBS Familien-Studie, Opladen 2002) přitom nesledovala jen změny kvality vztahů mužů a žen v době po porodu prvního dítěte, nýbrž zároveň také příčiny, proč k negativním změnám dochází.

Vyšlo najevo, že jedním z nejzásadnějších důvodů pro vztahové problémy je situace, kdy se mladí lidé po předchozích letech rovnosti a rovnoprávnosti, kdy oba mohli bez omezení realizovat své pracovní i mimopracovní aktivity, ocitají v rolích, jež jsou jim diktovány letitými a dosud převažujícími společenskými stereotypy. Na porod je všeobecně nahlíženo jako na důvod, pro který má žena přerušit nebo ukončit svoji dosavadní pracovní kariéru, a muž naopak zvýšit svoje pracovní úsilí mimo domov, aby čerstvou rodinu řádně ekonomicky zajistil. Zejména vzdělané ženy se s touto radikální změnou obtížně smiřují. Vyčítají mužům, že péči o dítě přenechávají výhradně na jejich ženských bedrech a nechtějí slyšet, pokud si jejich partneři stěžují na to, že dítě radikálně a ne vždy vítaným způsobem změnilo i jejich život. Zatímco dříve mohli po náročném pracovním dni odpočívat nebo vyrazit za zájmovými aktivitami, nyní na ně doma čeká jen neklid a nepořádek spojený s péčí o dítě, ale především špatně naladěná nebo depresivní žena…

Jako své hlavní problémy uváděli respondenti výše zmíněné studie následující:

pocit vyčerpání nebo přetížení z rodičovské role
sebepochybnosti, zda rodičovstvím nepřecenili své možnosti a síly
zklamání z chování partnera a hněv nad nevítaným přerozdělením rolí (ženám se nelíbilo, že se muži málo zapojují do péče o dítě a do domácích prací a mužům vadilo, že po nich ženy obojí žádají, pokud oni sami vidí svou hlavní roli v zajištění rodiny zvenčí)
finanční nejistota a strach z budoucnosti

Studie ukázala, že míra zklamání a deziluze byla ve všech případech určena mírou, očekávání, s nímž mladí lidé do rodičovství vstupovali. Pro jejich subjektivní pocity bylo tedy zásadní, s jakými osobními očekáváními, cíli a také rodičovskými kompetencemi do role rodičů přicházeli.

Je samozřejmě nutno zmínit i fakt, že úspěch ve zvládání rodičovských povinností ve všech případech záležel též na vlastnostech dítěte (např. hyperaktivní nebo nemocné děti situaci podstatně znesnadňují) a na případné pomoci zvenčí, které se některým párům dostává např. od rodinných příslušníků, od přátel nebo i od placených pomocníků (babysitteři, uklízečky apod.)

Není bez zajímavosti, že většina respondentů se shodla v tom, že jim zaujímání tradičních rolí v rodičovství není vždy příjemné a že by se mu i rádi vyhnuli, avšak nevědí, jak z něho ven, když společnost není zatím na jiný než tradiční model rodinného fungování nastavena. Když už se kvůli dítěti jeden z manželů má vzdát práce, bývá to muž, protože ve většině případů lépe vydělává. Pro ženu je návrat do práce o to obtížnější, že např. jen těžko hledá místo se zkráceným úvazkem.

S přípravou na rodičovství je třeba začít, než se dítě narodí

Ve své analytické části si studie kladla za cíl najít a pojmenovat faktory, které mohou posloužit jako prevence partnerských konfliktů v raném rodičovství. Následující otázky by tedy mladé páry měli řešit ještě dříve, než se dítě narodí:

Jaký hlavní cíl každý z nás v životě sleduje?

Nastávající rodiče by si měli upřímně odpovědět na otázku, co od svého života očekávají, co je pro ně nejdůležitější a jakých cílů chtějí dosáhnout. Jsou plány, které se dají realizovat pouze v období bezdětnosti, jiné lze uskutečnit i s dítětem a ještě jiné výhradně v rámci rodičovství. Bývá přínosné zamyslet se nad žebříčkem vlastních priorit a upřímně si odpovědět na otázku, kde a jestli vůbec do něj rodičovství zapadá. Pro děti je samozřejmě ideální, když právě ony zaujímají ve stupnici žádoucích hodnot přední místo.

Máme o rodičovství reálné představy? Tušíme, co obnáší? Nežijeme v příliš romantických představách?

Mnoho mladých lidí nemá od doby vlastního rodičovství s miminky a batolaty naprosto žádné hlubší osobní zkušenosti. V mediálních reklamách vystupují jen děti spokojené a pravdu má přísloví, které tvrdí, že starosti rodičů pochopí pouze jiní rodiče… Vystřízlivění z romantických představ bývá bolestné: I německá studie potvrdila, že většina mužů i žen plánovala po určité době, nezbytně dlouhé pro péči o dítě, návrat do práce, ale realita byla jiná. Zatímco muži pracovali s příchodem otcovství zpravidla více než před porodem, u žen tomu bylo přesně naopak (viz. tabulka):

Změna pracovního nasazení po porodu z hlediska týdenní pracovní doby prvorodičů (v hodinách)
	Ženy	Muži
Na začátku těhotenství	29,67	32,43
18 měsíců po porodu	6,45	39,63
3 roky po porodu	8,5	41,35
4 roky po porodu	9,5	42,88

Víme něco o tom, jakou péči potřebuje novorozenec?

Informovanost o specifických dovednostech, které je zapotřebí si osvojit v souvislosti s péči o dítě, je důležitým předpokladem pro zvládnutí rodičovství. Rodiče v této souvislosti velmi oceňují zejména předporodní kurzy a také dostupnost kvalitní literatury, která přináší např. informace o psychologii dítěte, dětských nemocech, o stravě apod.

Jak máme řešit konflikty, které mezi námi případně nastanou?

Péče o dítě je náročná a rodiče si nezřídka sáhnou na dno svých sil. Bývají nevyspalí, ztrápení nedostatkem času na sebe, podráždění. Svou případnou nespokojenost nebo hněv projevují mnohem snáze a spontánněji než v jiných situacích. Největší nebezpečí se skrývá v neochotě nebo neschopnosti partnerů domluvit se a chtít vzniklé konflikty vyřešit. Pokud oba nebo i jen jeden z partnerů zabřednou do destruktivních modelů chování, bývá řešení konfliktů obtížné nebo nemožné. Nejdůležitější je proto ochota se domluvit, a to za všech okolností. Pokud partneři nejsou schopni si techniku "konstruktivních sporů" osvojit sami, mají možnost vyhledat odborné psychologické poradenství.

Jak si můžeme zachovat vzájemnou úctu a lásku navzdory všem stresům spojeným s péčí o dítě?

Většina respondentů se shodla v názoru, že kde je vůle, tam je cesta, a naopak. Základním předpokladem je snaha druhého pochopit a samozřejmě také dovednost odpouštění. Modelovým příkladem sporu, který může odeznít rychle a bez následků, ale také způsobit dlouhé dny "tiché domácnosti" je např. situace, kdy se muž vrátí unavený z práce domů a žena jej ihned zahrne svými problémy a žádá o chvíli pozornosti a popovídání. Podrážděný muž ji spontánně uzemní s tím, že má svých starostí dost, a poté si např. pustí televizor. Pokud žena dokáže počkat a dopřeje muži chvíli relaxace, lze předpokládat (pokud on ji má rád a nepatří k chorobným sobcům), že si na ni za chvíli přece jen najde čas.

K tomu, aby partneři dokázali jeden druhého pochopit, někdy bohatě stačí, když si v duchu na chvíli vymění své role. Mužům obvykle naskočí husí kůže z představy celodenní péče o mimino a domácnost, ženy zase v raném mateřství obvykle netouží po stresech v manželově firmě. Německá studie přesto potvrdila, že největším problémem je, pokud oba světy zůstanou příliš dlouho odděleny, protože partneři v takovém případě většinou po určité době ztratí jeden pro druhého pochopení a s ním i chuť sdílení a vzájemnosti.

Dr. B. Kalicki, 1966, je německý psycholog a jeden ze spoluautorů studie popisované v textu. Žije a pracuje v Mnichově.

Zkráceno podle časopisu Psychologie Heute 9/2003 s laskavým svolením redakce. Vyšlo v časopise Aperio II/2004.

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti