PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Porodní pozice

Než po politickém převratu v r. 1989 i nás ožila diskuse nad různými možnostmi poskytování porodnických služeb, rodilo se v českých porodnicích téměř výhradně v tzv. litotomické poloze vleže na zádech. Rodícím ženám bylo doporučováno tzv. asistované tlačení, což v praxi znamenalo, že byly zdravotnickým personálem instruovány, kdy mají zadržet dech, zavřít oči a zatlačit. Zdravotníci bezprostředně radili, co má rodička dělat, a tlačení tak často nevycházelo z jejích potřeb, nýbrž z pokynů zvnějšku. Z výzkumů prováděných v západních zemích ale postupně vyplynulo, že takový způsob závěru porodu vyhovuje především společenským a historickým konvencím nebo rutině porodnických pracovišť. Dnes už pro něj nenacházíme pádné zdůvodnění a je dobře, že "volnosti u porodu" postupně přibývá. Na otázky týkající se současnosti porodních pozic odpovídá samostatná porodní asistentka Marie Vnoučková:

Jaké porodní pozice připadají obecně v úvahu? V jakých polohách lze přivádět děti na svět?

Žena by měla mít možnost zaujímat během porodu jakékoliv pozice. Může ležet na boku, na speciálním porodním vaku, na posteli, klečet na zemi, sedět na balónu, na stoličce, být ve vaně, ve sprše… Poloh i míst může být nekonečně mnoho.

Jaké má svobodná volba polohy výhody a jaká případná rizika?

Výhodou je, když žena má možnost zaujímat takové pozice, které vyhovují právě jí, a to naprosto volně a svobodně. Taková možnost zároveň snižuje rizika zbytečných vnějších intervencí do porodu.

Má smysl, aby žena o porodních polohách přemýšlela už předem, nebo stačí, když počká, jakou v závěru porodu spontánně zaujme?

Žena může předem přemýšlet a je dobré, když má dost informací. Může si také některé pozice zkoušet. Může si jednu ruku přiložit na kost stydkou, druhou na kost křížovou a zjišťovat při jakých pozicích má pánev nejotevřenější. Během porodu je ale pak výhodnější, když polohy volí zcela spontánně - tak aby co nejlépe snášela porodní proces.Je dobré volit takové polohy, při kterých může odpočívat, uvolněně dýchat. Obzvláště první doba porodní má být dobou odpočinku. To se možná bude zdát absurdní, ale doba mezi kontrakcemi je delší než kontrakce samotná. A v té době "mezi" se velice vyplatí hezky uvolněně odpočívat. Když jde vše dobře, má se pohyb i polohy odehrávat naprosto v režii ženy. Porodní asistentka naopak musí vědět, co kterou polohou může docílit v případě, že porod nepostupuje nebo postupuje velice pomalu. Nebo naopak velice překotně. Vědomě polohovat rodící ženu je totiž nejednodušší opatření, kterým můžeme přirozeně napomoci porodnímu procesu.

Jaké polohy dnes volí ženy v České republice? Jsou jim umožňovány i možnosti donedávna neobvyklé?

Dle mých zkušeností není již nejčastější porodní pozice v leže na zádech, ale v polosedě. Mluvím o poloze, ve které je žena v momentě, kdy dítě vychází na svět. Tato poloha má jednu velkou nevýhodu, pokud žena polosedí na porodní posteli, kostrč se během průchodu dítěte pánví nemůže snadno oddálit a dochází ke snížení objemu malé pánve. Jiné polohy jsou v mnoha našich porodnicích teoreticky nabízeny, ale v praxi nejsou příliš pro druhou dobu porodní využívány.

Na čem záleží, zda žena šanci svobodné volby porodní pozice dostane? Je nezbytné, aby si možnosti v daném porodnickém zařízení zjišťovala už předem?

Je jistě dobré vědět, jaké jsou v dané porodnici zvyklosti. Žena je klidnější, když ví do čeho jde. Pokud má představu, že by ráda porodila v pozici jiné než vleže nebo vpolosedě na lůžku, je dobré o tom předem s personálem mluvit. Návštěvy před porodem v porodnici by tak měly mít dvě části: jednak zhodnocení aktuálního stavu ženy a jejího nenarozeného dítěte, a jednak upřesňování porodního plánu. Do porodního plánu patří právě i to, v jakých polohách je ženě dobře a jaké možnosti jí ta která porodnice umožňuje. Velmi záleží na vědomostech, které porodní asistentky mají. Pokud ženě dopřejí volnost a její pánev neznehybní tím, že ji v druhé době porodní "usadí", zvyšuje se šance pro porod, při kterém žena nebude muset vynakládat až tak velké úsilí při tlačení. Jak už jsem řekla, volný pohyb pánve výrazně napomáhá průchodu dítěte. Někdy stačí opravdu minimální pohyb, který žena během druhé doby porodní udělá, třeba pánev jen předsune, prohne se v zádech atd. Pro druhou dobu je naopak naprosto nevhodné sbalit se s bradou na prsa a tlačit se zadrženým dechem. To je velice vysilující a může to až způsobit odchylky v tepové frekvenci. Pokud žena leží na zádech, může navíc docházet ke stlačování aorty a ke snížení průtoku krve do dělohy. Je opravdu lepší nechat ženu tlačit spontánně s výdechem a přerušovaně, podle jejích vlastních pocitů.

S jakou vybranou polohou se u svých rodiček nejčastěji setkáváš sama?

Je to velice pestré. Obecně se snad dá říct, že prvorodičky volí spíše vertikální polohu, a vícerodičky horizontální. Často volí polohu v kleče. To je poloha dosti oblíbená.

Vyšlo v časopise Miminko 1/2009

Zpět k radám a postřehům

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt