PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Následující rozhovor jsem poskytla Tereze Cimburkové pro
webové stránky Rodina 21:

6. díl: Sexualita dospívajících
(navazuje na rozhovor Sexualita dětí)

Kdy by mělo dojít k první "opravdové" promluvě o sexu, jak by měla probíhat a co neopomenout?

Domnívám se, že o věcech týkajících se sexuality je třeba mluvit průběžně a od dětství, přiměřeně danému věku. Jen tak si jako rodiče připravíme půdu pro to, aby s námi naše ratolesti byly vůbec ochotny tuto oblast svého života sdílet i v čase, kdy prožívání sexuality pro ně začne být aktuální. To hlavní poučení ale stejně nepředáváme ve slovech ani v dodávání chytrých publikací, nýbrž dlouhodobým každodenním příkladem a svým vlastním vztahem k sexualitě.

Přesto jednou přijde doba, kdy začne jít o praktické informace - o bezpečném sexu, o antikoncepci. Co je podstatné z těchto vědomostí?

Máte pravdu, praktické informace jsou velmi důležité. Způsob jejich výběru a předávání se ovšem může značně lišit podle toho, jak se v té které rodině nahlíží na podstatu a úlohu sexuality. Něco jiného dítě slyší v sexuálně liberální rodině, kde je sex více méně považován za přirozenou a zdravou lidskou potřebu, kterou si lze užívat, kdykoli je to dostupné a bezpečné. V jiné, např. křesťanské nebo židovské rodině, bývá dítě vedeno k tomu, že sexualita je také eticky podmíněná, že patří mezi ženu a muže, kteří nějak deklarovali svůj vztah. Může jít i o názor, že sexualita patří výhradně do manželství. Podle tohoto základního nastavení pak mladý člověk doma obvykle dostává i praktické informace nejen ohledně bezpečného sexu a antikoncepce, a celkově ohledně toho, co považovat či nepovažovat za tzv. normální sexuální chování. Určitě je na místě, aby i v druhém případě, to znamená, když dítě k sexualitě zaujímá odpovědnější postoj, získalo povědomí o fyziologii sexuálního aktu, o poněkud odlišných potřebách a způsobu prožívání sexuality u mužů a u žen, o možnostech antikoncepce, resp. o odvrácených stránkách sexuality, jako je riziko HIV infekce, sexuálně přenosných chorob atd.

Rodičům se může stát, že své dítě "načapají" u erotického časopisu, filmu, pomůcek. Jak v tuto chvíli správně reagovat?

Pokud možno bez hysterie a pokrytectví. Žijeme ve společnosti, která v oblasti sexuality odbourala snad veškerá tabu a s erotickými podněty více nebo méně vkusného rázu se naše dítě mimo domov od mala může setkat na každém kroku. Pokud ho u něčeho zastihneme doma, je třeba to vzít jako příležitost - třeba i k rozhovoru o tom, jaká je vlastně úloha takových erotických materiálů? Určitě je v této souvislosti vhodné otevřeně promluvit také o pornografii, o celém erotickém průmyslu. O tom, odkud se jeho potřeba bere, proč jeho produkty tolik lidí vyhledává, také prostřednictvím Internetu. Řekla bych, že právě oblast sexuality je mimořádnou příležitostí, jak s potomky hovořit o tom, proč se člověk někdy vzdálí skutečným potřebám, jak může podlehnout nerealistickým představám, jak se v mnoha oblastech života ke své škodě může stát závislým na komerčních náhražkách, a třeba i zdevastovat to, co by ho mělo přirozeně naplňovat a uspokojovat. Při podobných hovorech je jen třeba, aby se rodič neproměnil v podrážděného fanatika, ale aby předložil své argumenty, a volbu ponechal na dospívajícím. Oblast sexuálního zdraví patří k tomu nejcitlivějšímu a dle mého názoru i nejzneužívanějšímu, čemu v současné společnosti čelíme.

Od jakého věku je mladý člověk připraven zahájit sexuální život?

Legislativou povolený věk se v západních státech pohybuje mezi 14 až 18 lety. V České republice je hranicí 16. rok života. Zdejší chlapci i dívky začínají sexuálně žít v průměru někdy mezi 17. a 18. rokem. Zdaleka ne všichni se cítí ale být skutečně připraveni. Tlak okolí je obrovský, zůstat poslední pannou či panicem ve třídě na mnoho dospívajících působí jako stigma. Zahájení sexuálního života představuje náročnou výzvu naší schopnosti dojít k vlastnímu rozhodnutí a zůstat mu věrný. O to víc dospívající potřebují s někým o svých skutečných potřebách a o svých pocitech mluvit. Potřebují dostat nabídku, jak chtějí svou sexualitu prožívat, a ne být do sexu vehnáni nevybíravým převažujícím konzumním postojem, který je často ještě posílen disharmonií, již mnohé děti zažijí mezi svými rodiči při jejich konfliktech nebo rozvodech. Dodejme, že z fyziologického hlediska je zvláště pro dívky bezpečnější zahájit sexuální život spíše později. Jejich děložní hrdlo dozrává až okolo 18. roku věku, do té doby jsou zvýšeně citlivé jak pro průnik infekcí, tak pro riziko pozdější rakoviny děložního hrdla. Více o tom např. v rozhovoru s dorostovou lékařkou Janou Hamanovou.

Sexualita zásadně postihuje také psychickou oblast. Děti se vyvíjejí individuálně a právě při sbližování s druhým pohlavím může hrozit pocit komplexů, zvláště při opakovaných zklamáních s prvními láskami. Jak tomuto předcházet?

Posilujme sebevědomí našich dospívající, jak to jen jde. Jsou velmi citliví na svůj vzhled, teprve se sžívají se svým vlastně novým tělem, které v pubertě nabývá nových tvarů a projevuje se celou řadou nových zkušeností (výron semene u chlapců, nástup menstruace u dívek). Pokud zažívají zklamání v prvních láskách, buďme jim oporou, nebojme se podělit o vlastní někdejší neúspěchy. A starejme se i o to, aby jejich mysl měla dostatek jiných kvalitních podnětů, aby sexualita zbytečně nedominovala.

Jsou nějaké impulsy, které nám jako rodičům mohou naznačit, že dítě začíná lákat přejít od teorie k praxi?

No samozřejmě. Zamilovanost se přece na člověku pozná, a na dospívajících zvláště. Tráví více času v koupelně, snaží se vylepšovat svůj vzhled. Domů se vracejí stále později a o víkendech se snaží vykroutit z rodinných povinností i zábav. Je moc fajn, když nám dokáží a mohou svém vztahu říci, když svou lásku dokonce přivedou domů…

Jenže partner dítěte se rodičům, prarodičům nemusí líbit. Jak se chovat v tomto případě, abychom si vztahy s dětmi nepokazili?

To je samozřejmě otázka. Citlivě, trpělivě, obezřetně. Lehko se to říká, hůře plní, leč přehnané, neuměřené reakce nám mohou vztah s naším dospívajícím pořádně zkomplikovat i přerušit. Takže opatrně!

Existuje nějaká telefonická linka, kam se můžou děti obrátit, když mají otázky a nechtějí je řešit doma?

K nejznámějším patří Linka bezpečí http://www.linkabezpeci.cz/webmagazine/home.asp a Modrá linka důvěry http://www.modralinka.cz/?page=ld. Kompletní seznam lze najít na http://www.krizovaintervence.cz/dokumenty/seznam-ld-pro-celou-populaci-2012.pdf

Co si myslíte o sexuální výchově na školách?

Její současný stav odráží rozporuplný postoj, který současná společnost k sexualitě má, takže někdy to vypadá, že se i jako školní předmět často zmítá v extrémech. Osobně si myslím, že sexuální výchova ve školách své místo má, pokud je svěřena moudrému pedagogovi s přirozenou autoritou, který umí vyvážit citlivé momenty, jež tahle oblast s sebou nese. Mnoho dětí nemá možnost dostat poučení doma, škola je pro ně šancí. Jak ukazují výzkumy, obecná informovanost v otázkách sexuality zůstává u současné mládeže navzdory informační explozi spíše nedostatečná. Nepoměr mezi neznalostmi sexuální anatomie, rizik pohlavně přenosných nemocí či prevence otěhotnění, a mezi tím, co -náctiletí vědí např. o sexuálních technikách nebo dostupnosti pornografie je zarážející stejně jako jejich málo rozvinutá schopnost uvažovat o sexualitě v širších psychologických, sociálních a etických souvislostech. Optimální formu výuky sexuální výchovy zjevně teprve hledáme, určitě se ale přimlouvám za to, abychom v tom pokračovali. Přestože to podstatné by se naše děti měly dozvědět od nás, od rodičů.

léto 2012, připravila Tereza Cimburková pro www.rodina21.cz

Zpět na Web Rodina 21

 

Blog Evy Labusové

Úvodní stránka

Poradenství

Kontakt

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Deprese a trauma
v souvislosti s porodem

Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt