PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Rozhovor s lékařem-porodníkem Zdeňkem Hájkem

Nemám se za co stydět

Pane profesore, mohl byste na úvod stručně shrnout svou dosavadní pracovní kariéru?

Po promoci jsem pracoval na gynekologicko-porodnickém oddělení v Kutné Hoře. Od r. 1971 pracuji na Gynekologicko porodnické klinice "U Apolináře". Věnuji se nyní pouze porodnictví a perinatologii. Jsem konzultant pro perinatologii Středočeského kraje, externím poradcem MZ ČR. Jsem autorem více než 100 odborných publikací a více než 200 odborných přednášek. Mnohé byly předneseny na zahraničních kongresech. Jsem jedním z hlavních autorů učebnice "Porodnictví", autor monografie "Základy prenatální diagnostiky". Absolvoval jsem zahraniční stáže ve Velké Británii, Švédsku a Itálii.

V posledních letech probíhá v ČR veřejná diskuse o potřebě transformovat české porodnictví, a to směrem k rozšíření nabídky služeb o možnost tzv. přirozeného porodu. V čem Vy osobně spatřujete hlavní rozdíl mezi lékařsky vedeným a přirozeným porodem?

Nedělám striktní rozdíl mezi porodem "klasickým" a "alternativním". Co je lékařské vedení porodu? V učebnici porodnictví (GRADA, Avicenum 1999), jejímž jsem jedním z hlavních autorů, je psáno: "Je to soubor opatření zajišťující optimální péči o rodičku a její porod, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy ve všech oblastech oboru." Tato definice znamená, že porod musí být veden na úrovni současné vědy a nejde o to, kdo porod vede. Vede-li porod porodní asistentka, musí rovněž vést porod tak, aby byl pro matku i plod bezpečný a musí uplatňovat prvky současné vědy. Např. na začátku porodu je nutno pořídit záznam monitorem, tzv. kardiotokografický záznam. Je-li porod normální, uplatňuje ho "intermitentně" několikrát během porodu. Je-li suspektní nebo patologický, musí být plod monitorován kontinuálně. Není možné tvrdit, že přirozený porod je porod bez jakéhokoliv sledování základních životních projevů plodu. Takový porod může být přirozený, ale na úrovni padesátých let minulého století a podle mne je "non lege artis".

Podle mezinárodní definice ENCA (European Network of Childbirth Associaton) je jako přirozený označován takový porod, který začne a postupuje spontánně a při němž žena porodí dítě i placentu ve svém vlastním rytmu, svým vlastním úsilím a bez zbytečných vnějších zásahů. Dítě po přirozeném porodu zůstává s matkou v úzkém kontaktu a není od ní oddělováno za účelem umělého zahřívání v inkubátoru nebo z důvodu lékařských vyšetření. Ta se provádějí přímo na těle nebo v bezprostřední blízkosti matky. Jako lékařsky vedený je označován porod, který je medicínsky ovlivňován, urychlován či dokonce vyvoláván a při kterém rodící žena absolvuje nejrůznější umělé zásahy (např. příjem medikamentů, injekcí či infuzí, umělé protržení vaku blan či nástřih hráze) nebo se podřizuje rutinním porodnickým opatřením (např. holení pubického ochlupení, nedobrovolný klystýr, zákaz jídla a pití během porodu, nemožnost výběru porodní polohy, omezení přítomnosti blízkých osob apod.). Vědecké výzkumy prokázaly, že porod je reflexní proces, který žena nemá pod svou vědomou kontrolou a že jeho neproblematický průběh rozhodujícím způsobem ovlivňují právě okolnosti a podmínky, v nichž probíhá. Prožívá-li žena svůj porod v příjemné a uvolněné atmosféře, produkuje její tělo přirozenou cestou a v dostatečném množství hormony potřebné pro spontánní porodní činnost. Vnímá-li rodička podmínky porodu jako nepříznivé, pociťuje-li strach či nepohodlí, spontánní porodní činnost se zastaví a dítěti je třeba pomoci na svět umělými zásahy. A právě tento rozdíl mezi přirozeným a lékařsky vedeným porodem je všeobecně považován za největší výzvu poskytovatelům porodnické péče, aby zaujali postoje a zasadili se o prostředí, které normální průběh porodu podpoří… Moje další otázky proto znějí následovně: Nakolik jsou pro Vás výše zmíněné argumenty směrodatné? Nakolik Vy osobně věříte v přirozenou schopnost ženského těla přivést dítě na svět z vlastní síly? A kolik důležitosti přikládáte vyváženému poměru mezi zohledněním aspektu bezpečnosti (odborný dohled a podpora kvalifikovaného porodnického profesionála) a aspektu sociálních a psychologických potřeb rodící ženy (potřeba klidu, nerušené intimity, přítomnosti blízkých osob, apod.)?

Tyto definice znám. Produkují je hlavně pracovníci, kteří na porodním sále denně nepracují. Hodnotí rodičku podle různých publikací autorů, kteří se vlastního porodu neúčastní. Pouze vedou předporodní kurzy. Z výše uvedeného souhlasím se vším, pokud probíhá porod fyziologicky. Nesouhlasím např. s odmítnutím předčasného protržení vaku blan. Každý porodník ví, že ponechaný vak blan až do porodu, do zajití porodnické branky), zvyšuje nebezpečí předčasného odloučení placenty. Takový postup není v souladu se současnou úrovní poznatků v oboru. Holení, krystýry, jídlo, nástřihy to všechno je ohraná písnička, kterou jsme z velké části už vyřešili. Ostatní postupy v případě fyziologického porodu plně podporuji.

Výzkum agentury STEM prokázal, že porodnický systém v České republice vynikajícím způsobem zajišťuje rodičkám i novorozencům fyzické bezpečí, avšak na jejich psychologické a sociální potřeby prozatím příliš nedbá. Ve více než 70% českých porodnic si ženy např. nemohou k porodu přivést více než jednu doprovázející osobu a nemohou si vybrat libovolnou porodní polohu. Vy osobně cítíte nějakou potřebu změn ve stávajícím českém systému porodnické péče? A pokud ano, jaké změny považujete za nejdůležitější?

Já osobně si myslím, že v současné době je možné postupně zavádět do systému porodní péče prvky alternativní nebo chcete-li prvky přirozeného porodu. Úplně první, co je třeba změnit a co nám všem jde velmi pomalu, je chování personálu k rodičkám. Po čtyřiceti letech socializmu a devastaci morálky se to učíme a musím říci, že se nám již mnohé podařilo změnit. Konkrétně na naší klinice jsme navodili atmosféru, kdy např. hubatá porodní asistentka v kolektivu slušných nemá šanci se prosadit. Ostatní porodní asistentky ji v kolektivu nechtějí a dotyčná musí buď změnit své chování, nebo odejít. Stejně je to i s lékaři. Ti , kteří se povyšují nad rodičky a považují porodnictví ve srovnání s gynekologickou operativou za něco méněcenného, jsou rovněž z týmu porodníků vyřazeni.

Věříte psychologům, sociologům a antropologům, kteří tvrdí, že způsob, jakým se člověk rodí, zásadně ovlivňuje jeho osobnost? Přemýšlel jste někdy o tom, že porody, které způsobem svého jednoznačně nemocničního a z hlediska rodičky pasivního pojetí (mám na mysli zejména porody v epidurální analgezii či tzv. elektivní císařské řezy) mohou výrazně přispívat ke krizi emocionality, v niž se v současné době nalézá tzv. moderní společnost?

Znám tyto práce, které se zmiňují např. o tom, že císařský řez může narušit uplatnění jedince ve společnosti. Výsledky studií jsou ale dosud ve fázi "spekulací". Nikdo je objektivními metodami ani neprokázal, ale ani nevyloučil. Na druhé straně existují objektivně vědecky prokázané studie např. rozvoj hypoxicko ischemického poškození mozku při zanedbání hypoxie plodu při porodu. Proto nebudu nikdy souhlasit s takovým přírodním porodem, kde porodní asistentka pouze drží rodičku za ruku a nic nesleduje. Pokud k tomu ale připojí intermitentní sledování základních životních projevů plodu, pak ano.

Co říkáte zjištění, které rovněž přinesl výzkum agentury STEM, a totiž že většina českých rodiček přichází do porodnice jen nedostatečně připravena a informována, a to především z důvodu silně omezené možnosti absolvovat kvalitní předporodní kurz? Zmíněný výzkum prokázal, že ze 114 porodnic, které se šetření zúčastnily, jen 19 splňuje z hlediska kvality kurzů běžné evropské standardy a 23 z nich se předporodní přípravou vůbec nezabývá …

Je to chyba samotných rodiček. Dnes existuje řada soukromých společností, které za úhradu poskytují předporodní kurzy na velmi dobré úrovni. Na naší porodnici organizujeme krátkodobé a dlouhodobé kurzy v rehabilitačním středisku s nácvikem dýchání, masáží zad apod. Při návštěvě porodnic je třeba sledovat nástěnky a zeptat se v ambulanci porodních asistentek.

Jak by podle Vašeho názoru měla vypadat ideální předporodní příprava?

Předporodní příprava je u nás plně v rukou porodních asistentek. Pořádají tzv. krátké a dlouhé kurzy. Tam se učí těhotná s tatínkem dýchat. Nejdůležitější je to, že budoucí matka se může porodní asistentky na vše zeptat a ona má dostatek času, aby jí vše vysvětlila. Máme k dispozici moderní rehabilitační centrum, kde se cvičí nejen dýchání při porodu, ale i masáže zad, balancování na míči a podobně.

Máte zkušenost s porody v jiné než litotomické poloze? Pokud ano, v jakých jiných polohách rodí ženy, jimž u porodu asistujete? Asistujete ženám při porodech do vody?

Na klinice máme polohovací postele, kde je možno nastavit polohu v polosedě. Porodní asistentky již odvedly několik porodů na stoličce. Rodička tlačí ve stoje, v kleče v závěsu apod. Aplikujeme pobyt ve vířivé vaně v I. době porodní. Porod do vody neprovádíme. Já osobně nemám důvěru k porodům do vody, ale neodsuzuji tento postup. Podílel jsem se v sekci Perinatální medicíny ČR na vypracování pokynů pro porod do vody. Mají-li někde dobré zkušenosti s porody do vody, tak ať je provádějí.

Porodnickou praxi vykonáváte již třicet let. Když se podíváte do minulosti, nalézáte v obecné rovině ve svém oboru něco, za co se dnes jako profesionál stydíte?

Zcela striktně odmítám prohlášení ve stylu pana primáře Kavana z Vrchlabí, který se za své "minulé" porodnictví stydí. Nemám se za co stydět!! Pomohl jsem na svět tisíce dětí. Žádné dítě mi při porodu vlastním přičiněním nezemřelo. Pracoval jsem i dva roky v zahraničí, kde jsem rovněž pomohl na svět nejméně tisíci zdravých dětí. Ne, opravdu se nemám za co stydět!!!

Neptala jsem se Vás osobně. Měla jsem na mysli "sondu do svědomí" Vašeho oboru. Jak zpětně hodnotíte dobu ne tak dávno minulou, kdy ženy rodily v naprostém osamění a odcizení, kdy otcové zůstávali z procesu zrození vyřazeni, kdy se ve většině případů nekojilo a kdy panovala filozofie tzv. studeného odchovu?

Měla byste se zeptat těch, kteří organizovali socialistické zdravotnictví. Paní doktorko, já jsem z Aurory nevystřelil!

V českém Parlamentu budou v dohledné době projednávány nové zdravotnické zákony, týkající se i porodnictví (zákon o nelékařských povoláních, zákon o zdravotní péči, zákon o zdravotnických zařízeních). Tyto zákony mají po létech legislativních nejasností razantně omezit pracovní autonomii porodních asistentek a podřídit výkon jejich povolání předchozí indikaci lékařů. Jak hodnotíte, že připravované zákony jsou v rozporu s porodnickými trendy ve většině západoevropských zemí, kde samostatné (a tedy i odpovídajícím způsobem vzdělané) porodní asistentky přijímají plnou zodpovědnost za nekomplikovaná těhotenství a porody v nemocnicích i mimo ně? Kompetence lékařů a porodních asistentek jsou v těchto zemích jasně vymezeny a podmíněny úzkou vzájemnou spoluprací. Jak si vysvětlujete, že čeští porodníci o samostatné a za tzv. primární péči plně zodpovědné kolegyně z řad porodních asistentek nestojí?

Tak za prvé: Vyčlenit skupinu "fyziologických rodiček" a jim poskytovat " primární péči" je mýtus, který může propagovat jen ten, kdo vidí porodnictví od zeleného stolu . Všichni, kteří stojíme denně na porodním sále víme, že se může porod zkomplikovat v kterékoliv fázi svého průběhu, i když byl v počátku fyziologický. Na velkých studiích ze zahraničí např. v Německu přiznávají, že se 10-11% tzv. fyziologických porodů zkomplikuje a vyžaduje urgentní řešení. Lékař a porodní asistentka tvoří základní porodnický tým. Je-li porod fyziologický, jsem proto, aby porod vedla porodní asistentka. Lékař má však zodpovědnost a musí zasáhnout v případě nutnosti. Porodnictví nelze striktně dělit na fyziologické a patologické. Nejvíc komplikací je v té skupině fyziologické, tam komplikace nečekáme. V té patologické je komplikací méně protože jsme na komplikace připraveni.

Suzanne Arms, známá americká propagátorka přirozených porodů, řekla v jednom ze svých filmových dokumentů následující: "Věda nám začíná ukazovat, co je při porodu na místě a co nikoli, a umožňuje nám porozumět hodnotě přirozeného porodu. Vědecký výzkum došel ke zjištění, že k porodu se dá přistupovat dvěma odlišnými způsoby: jeden jej vnímá jako potenciální katasrofu - to je přístup většiny lékařů. Naproti tomu přístup většiny porodních asistentek vnímá porod jako normální proces, který vyžaduje především trpělivost, pozornou přítomnost, podporu a porozumění přirozeným zákonitostem tohoto procesu. Všichni dnes potřebujeme značnou dávku odvahy k tomu, abychom přehodnotili své dosavadní postoje a poznatky předané nám kulturou, profesionálním zázemím, přáteli i rodinou a abychom se upřímně zeptali sami sebe, kde se nabízí možnost pro zlepšení poskytovaných porodnických služeb..." Vy jste, pane profesore, nikdy neměl pocit, že rozpory mezi odpůrci a zastánci přirozeného porodu tkví především ve světonázorové, a teprve potom v ryze odborné oblasti? Vždyť mezi zastánci přirozených porodů najdeme i lékaře a mezi odpůrci porodní asistentky…

Já tedy porod nevidím a nikdy jsem neviděl jako "katastrofu". Porodnictví je ale medicínský obor, který se vyučuje na lékařských fakultách. Nejde o nějaký "světonázor". Při porodu můžeme zažít krásné chvíle, snadný průběh, smějící se maminky a miminka, ale při porodu se dá také umřít!!! Proto hodnoťme všechny propagátorky typu paní Arms s rezervou.

Pokud výše zmíněné připravované zákony projdou v navrhované podobě, bude českým ženám legislativně omezen přístup k primární porodnické péči poskytované porodními asistentkami "v terénu" a zcela znepřístupněna odborná péče při porodech jinde než v porodnicích. V zemích EU patří obojí k standardní (byť v případě porodů mimo nemocnice jen okrajově využívané) nabídce. Jak tento rozpor vnímáte?

Podle zkušeností z naší kliniky naše porodní asistentky nemají zájem o kompetence a odpovědnost v případě komplikací. Chtějí rodit fyziologické porody, což jim umožňujeme. V zahraničí je porodní asistentka svým vysokoškolským vzděláním na úrovni našeho lékaře "sekundáře". U nás má středoškolské vzdělání. Chcete, aby porodnictví od zítřka převzali středoškoláci? Půjdeme cestou "velkého skoku" jako v Číně? Myslím, že nejsme připraveni na změnu zákona tak jak jej podporujete. Nejdříve musíme zajistit bakalářské a magisterské studium na lékařských fakultách. Osobně se v tom angažuji, neboť takové studium se připravuje na 1. Lékařské fakultě UK.

Požadavky na zvýšení pracovních kompetencí českých porodních asistentek přece nelze vnímat jako snahu o pouhé kopírování zahraniční skutečnosti. Nejdůležitěší roli snad hraje aktuální česká poptávka po novém typu porodnických služeb. Dle průzkumu agentury STEM, uskutečněného v r. 2000, upřednostňovala přirozený porod celá čtvrtina českých rodiček s předchozí porodní zkušeností, a v celorepublikovém anketním šetření, které provedlo sdružení Aperio v letech 2000 - 2001, se pro změny v českém porodnictví vyslovilo přes 70 % žen! Nemáte dojem, že připravované zákony jsou antidemokratické? Vy s jejich takto striktní podobou souhlasíte?

Porody doma odmítám! Vývoj porodnictví v našem státě šlo jinou cestou než v zahraničí, např. v Holandsku. Vysokou úroveň péče v ČR jsme získali jen díky ústavní péči. Máme nejnižší novorozeneckou úmrtnost na světě. Jistě mi řeknete, že toto není kritérium spokojenosti našich rodiček. Ano není, ale v zemích, kde uplatňují porody doma mají výsledky horší. Naše výsledky jsou lepší než v některých zemích EU a všichni nám to závidí. Na mezinárodních kongresech se nás ptají " jak jste to docílili?", jak to že nejste bohatou zemí a máte lepší výsledky než Německo, Velká Británie, USA? Podle mého názoru je to tím, že máme dobrou organizaci primární péče ,kterou vedou atestovaní lékaři, pak je to transport in utero v případě předčasných porodů a hlavně, že nás to baví a že to vše děláme za peníze, za které by v některých zemích nepracoval v nemocnici ani zřízenec.

Nemůžete propagátorům přirozených porodů podsouvat, že dostatečně nezohledňují fyzickou bezpečnost matek a novorozenců. Hlavní kámen úrazu leží zcela zřejmě někde jinde - v neschopnosti domluvit se na společném řešení, pokud existuje dvojí a tolik rozdílný přístup k chápání porodnické problematiky. Připustíme-li pravdivost informací o vlivu psychiky rodící ženy na vlastní porod a o významu přirozené hormonální činnosti na spontánní porod, pak přece ve zcela jiném světle uvidíme i odpověď na otázku, v jakém prostředí je rodící žena v největším bezpečí. Námitky, že jediným bezpečným místem porodu je výhradně nemocnice, neobstojí tváří v tvář seriózním studiím, které dokládají, že přirozený porod (a za přesně vymezených organizačních a legislativních podmínek to platí i pro porod mimo nemocnici) je pro zdravou ženu a dítě zcela bezpečnou a pro státní zdravotnictví tou nejhospodárnější variantou… Proč nechcete ženám dopřát právo volby?

Toto jsou vše jen krásné teorie. Opakovaně jsem se setkal s rodičkami, které byly preparovány těmito názory. Při vlastním porodu a nástupu pravidelných kontrakcí byl jejich názor náhle jiný. Začaly požadovat medikace a urychlení vlastního porodu. Já osobně rodičkám chci dopřát to, co vy nazýváte" právo volby". Musíte však zajistit v případě komplikací kvalifikovanou pomoc do 15 minut. Pokud jí zajistíte z Řeporyjí nebo z jiného místa, kde má být umístěn porodní dům "U Čápa a žáby", pak je vše v pořádku. Velmi o tom však pochybuji.

Myslíte, že je správné porody doma zakázat ze zákona? Neobáváte se potom jakéhosi "porodnického disentu", srovnatelného např. s ilegálními potraty v zemích, kde jsou potraty legislativně zakázány?

Vážená paní doktorko Labusová, nechtějte rušit něco co funguje, nestavte se jednoznačně za skupinu militantních porodních asistentek a laických aktivistek, které chtějí pouze změnu za jakoukoliv cenu jen aby lékaře odstavily od oboru. Porodnictví je medicínský obor, který učím své mediky a zkouším je při státních zkouškách. Nemůžeme z lékařského oboru udělat "tyjátr" laiků jen proto, že nám to někdo doporučuje ze zahraničí. 40 let jsme se učili od velkého bratra a nyní máme opět tendence se učit od Holandska, Německa, USA apod. Jděme svoji cestou, což je postupné zavádění "alternativních postupů" do stávajícího porodnictví tak, aby neutrpěla péče která má dobré výsledky. Až změníme vzdělání porodních asistentek, můžeme se bavit jak obor vést dále.

Překvapujete mne a zarážíte výrazem "tyjátr" laiků. Znamená to, že se od rodících žen a spotřebitelek Vašich služeb nemáte co inspirativního dozvědět? Jinak s Vámi souhlasím, že je zapotřebí změnit i systém vzdělávání porodních asistentek a jsem velmi ráda, že připouštíte změny v porodnickém oboru poté, co porodní asistentky získají potřebnou kvalifikaci. Rovněž Vás ujišťuji, že ani v nejmenším nechci umenšovat význam lékařů. Mluvím jen o optimálním rozdělení kompetencí… Zároveň Vás ještě jednou prosím o odpověď na svou předchozí otázku: je správné porody doma zakázat, resp. domácím rodičkám ze zákona odmítnout profesionální dohled a pomoc?

Opakovaně tvrdím, že u nás v současné době nejsou podmínky pro porody v domácnosti a proto je odmítám, neboť by to vedlo k chaosu a ohrožení života a zdraví našich spoluobčanů.

Jaké konkrétní řešení byste navrhl např. matce, která - protože předchozí tři děti bez problémů porodila mimo nemocnici v zahraničí (jedno ambulantně v porodnici, dvě doma) - ani v Čechách v porodnici rodit nechce? Jde, mimochodem, o skutečný případ ženy, která se na Aperio nedávno obrátila s prosbou o radu.

Pokud je tato žena primárně zaměřena proti porodní péči v ČR, bude obtížné se s ní domluvit. Může navštívit některou z porodnic a domluvit si individuální péči při porodu s porodní asistentkou nebo lékařem, kteří jí zajistí "alternativní postupy" a vyhoví jejím přáním. Porod doma bych ji v ČR nedoporučil.

Jaký je Váš názor na zakládání porodních domů?

V České republice je asi 120 porodnic. Z nich polovina má méně než 500 porodů ročně. Ve Švédsku mají na 7,5 mil. obyvatel 27 porodnic. Budeme tedy zakládat další porodnice? Kdo to bude platit? Může vzniknout, ale jako nestátní zařízení s přímou platbou pacienta. Pokud vznikne porodní dům, musí mít komplement operační , krevní banku apod. Opět budete namítat, že tam budou rodit fyziologické rodičky. Já tvrdím, že nelze takovou skupinu ve 100% vytvořit. Chcete-li někde vést plánovaně porody, musí být v případě urgentní situace operační pohotovost do 15 minut !

Co brání zřizování porodních domů přímo v porodnicích?

Militantní přístup některých porodních asistentek. Chtějí porodní dům, ale v něm zároveň eliminovat lékařský dohled. Když dojde ke komplikaci, přesunou rodičku do státního zařízení. Než se lékařský tým zorientuje v problému může být pozdě. Vina je na lékařích a ne na porodních asistentkách. Já osobně bych takové zařízení uvítal zde v naší porodnici, ale v rukou našich porodních asistentek, které znám a důvěřuji jim. Máme plány na přestavbu a vytvoření porodních pokojů. Některé by byly vyčleněny pro "přírodní porody" vedené porodními asistentkami. Proč to zatím nejde? Nejsou peníze na přestavbu!

Nakolik věříte v důležitost osobního vztahu porodního profesionála s rodičkou? A nakolik důležité je pro vás zohledňování individuálních potřeb každé jedné rodící ženy?

Na 100 %. Je nutný individuální přístup a je nutné snažit se vyhovět. Vše je v lidech a v jejich profesionálním vztahu k pacientovi. Víte, moje osoba je obecně dávána do souvislosti s konzervativním pojetím porodnictví a někteří novináři mě hanlivě označují za "veterána porodnictví". Kdybychom spolu diskutovali delší domu, uznala byste, že nám oběma jde o stejnou věc. Chci stejně jako vy, aby naše rodičky byly spokojené a odnášely si z českých porodnic dobré zážitky. Rozhodně se nebojím jiných názorů a rozhodně se nebojím, že porodnictví převezmou porodní asistentky. Chtěl bych, aby naše rodičky byly více informovány a v porodnicích nové postupy vyžadovaly. Setkávám se však z jejich strany spíše s názorem "já to nechám na vás", a nebo "už chci mít porod hlavně za sebou". Myslím, že nejsme tak konzervativní a zarputilí, jak novináři někdy píší. Možnosti zlepšení existují, je třeba je využít a hlavě je nutno zlepšit informovanost. Měli bychom přestat s diskusemi na téma "porody doma a lidská práva", a nahradit je přehledem možností, které naše porodnice nabízí.

Vyšlo v časopise Aperio I/2003

Zpět na seznam rozhovorů

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt