PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

U stolu by především měla panovat radost z jídla

Rozhovor s certifikovanou poradkyní pro výživu a wellness Margit Slimákovou

Způsob a kvalita stravování patří v současné době touhy po štíhlých a zdravých tělech k nejdiskutovanějším tématům. Jedním z možných způsobů výživy je vegetariánství, které se vyhýbá masu, popř. dalším živočišným produktům. V České republice, zemi s tradičně dosti masitou a tučnou kuchyní, panují vůči vegetariánství dodnes předsudky, a to zvláště co se stravování dětí týká. Uznávaná odbornice na výživu Margit Slimáková (1969) je vegetariánka a bez masa se stravuje i celá její rodina. Přesto vegetariánství v žádném případě nikomu nevnucuje.

Kdy a jak jsi osobně došla závěru, že se budeš nadále stravovat vegetariánsky?

V době studia na střední zdravotní škole jsem se dostala ke knize jistého Dr. Husáka. Byla to taková samizdatová příručka, na název už si ani nevzpomínám. Jako matematik pan doktor popisoval zdravotní výhody vegetariánství na základě statisticky zpracovaných výsledků lékařských studií. Maso jsem nikdy neměla příliš ráda a tato kniha byla pro mě skvělou výzvou, abych si vegetariánství vyzkoušela. V průběhu několika následujících let jsem sice ještě párkrát do roka měla kousek drůbeže či ryby, ale rozhodnutí pro naprosté vyloučení masa se už blížilo. Přišlo v průběhu studia předmětu veterinární farmacie na vysoké škole, kde jsem detailněji poznala etické a ekologické potíže spojené s hromadným chovem zvířat.

Jak se stalo, že je vegetariánská tvoje rodina?

Můj manžel se k vegetariánství dostal sám v průběhu dospívání spolu s cvičením jógy. V době, kdy jsme se seznámili, ještě občas jedl rybu či drůbež, ale pouze v práci, doma si maso nikdy nepřipravoval. Od počátku oceňoval mé stravování, považoval ho za výhodu a časem se sám pro vegetariánství rozhodl. Jediným mým zásadním přispěním k jeho bezmasé stravě bylo to, že jsem mu doporučila, aby o svém vegetariánství otevřeně mluvil i v okruhu svých kolegů a začal asertivně žádat o zajištění vegetariánské stravy např. při pracovních jednáních. Dnes tak už o našem vegetariánství vědí nejen přátelé, ale i širší okolí, a tento fakt je přijímán i řešen bezproblémově. A při služebních cestách je manžel nyní dokonce i zván do vegetariánských restaurací nebo se s ním jeho kolegové v nevegetariánských restauracích občas rozhodnou pro bezmasé stravováni. No a že naše děti budou vyrůstat na vegetariánské stravě, bylo pro nás oba samozřejmostí. Možnost veganské stravy naproti tomu nyní zavrhujeme, a to z důvodu případného sociálního omezení u dětí.


Že se bez masa žít nedá? Miliony buddhistů si myslí něco jiného...

Jak pohlížíš na to, když jiní lidé maso jedí?

Neposuzuji to. A zcela upřímně řečeno, konzumace kvalitního masa může být pro někoho ze zdravotního hlediska dokonce vhodnější než přísná vegetariánská výživa. Jednoznačný přínos vegetariánství vidím v jeho etické a ekologické hodnotě, a tu už přijímá každý člověk vysoce individuálně. Sama se ani v nejmenším necítím oprávněna posuzovat ekologické či etické smýšlení druhých. Je právem každého zvolit si, pro jaký životní styl se rozhodne, a já toto právo plně respektuji stejně jako chci, aby mé okolí zase respektovalo to naše.

Jaká doporučení bys měla jako výživářka k masu: Kolik, jaké a v jaké úpravě konzumovat?

Kvalitní je především maso zvířat z ekologického zemědělství, která byla krmena pro ně přirozenou stravou, tj. většinou trávou, a ne dnes obvyklým levným obilím, po němž se sice rychleji tloustne, ale také se nevýhodně mění složení tuků v mase. Ekologický chov zahrnuje i nejzásadnější výhodu - zvířata žijí v naprosto jiných podmínkách než ta z velkochovů konvenčních. Krátce, maso může mít zásadně odlišnou kvalitu. Chceme-li mít skutečnou a zdravou potravinu, pak by mělo ideálně jít o pokrm připravený z čerstvého kvalitního masa, a ne o polotovary typu kuřecí nugety. Z úprav doporučuji upřednostňovat vaření a šetrné pečení před smažením. Držíme-li se těchto zásad, pak můžeme spolu s další zdravou stravou maso konzumovat téměř denně (2-3x týdně rybu a 2-3x týdně jiné maso), jen v podstatně menších porcích než je u nás obvyklé, a vždy s dostatkem zeleniny. Zároveň připomínám, že výhodné je nahrazovat podání masa tolik prospěšnými luštěninami.

V ČR se diskutuje o rizicích vegetariánství zejména u dětí. Dosti pediatrů či učitelů je dodnes přesvědčeno, že pokud děti nemají pravidelné dávky masa, jsou ve výživě o něco podstatného ochuzeny. Jak bys tento názor vyvrátila?

Je pravda, že navzdory víc než dvacet let převažujícímu pozitivnímu postoji mezinárodních odborných organizací k vegetariánství se u nás doposud běžně objevují nejrůznější hororové zprávy o tom, že vegetariánská výživa je nedostatečná. Takové zastaralé názory sice vyvracejí zdravé a výborně prospívající vegetariánské děti, zatímco dětí zdravotně poškozených současným nezdravým způsobem stravování jsou plné ordinace, nicméně je to tak. Pro mě je nepochopitelné, že vůči rodinám běžně servírujícím malým dětem párky v rohlíku a hromady sladkostí, se z odborníků cíleně ohrazuje málokdo, ale rodiny stravující se vegetariánsky jsou častým terčem útoků. Přitom rodiče - vegetariáni mívají o výživě často hlubší znalosti než mnoho lékařů, a to myslím bohužel doslova tak, jak to říkám.

Ty jsi sledování zdravotního stavu tzv. alternativně se stravujících dětí kdysi věnovala i svoji diplomovou práci…

Ano. V roce 1993 v rámci studia na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy bylo v rámci mé práce za pomoci lékařů a stomatologů v nemocnicích v Hradci Králové a Praze vyšetřeno 20 dětí s tzv. alternativní výživou, tedy např. dětí - vegetariánů či makrobiotiků. Zúčastnily se důkladné pediatrické prohlídky, která posuzovala jejich výšku, váhu a celkový zdravotní stav. Bylo jim provedeno biochemické vyšetření krve, následovala stomatologická kontrola a dietologický rozbor dvoutýdenního jídelníčku. Na základě těchto vyšetření nebyla ani u jednoho z dětí pozorována nedostatečnost v růstu, ve vývoji či jiná patologická odlišnost! Vedle dobrého zdravotního stavu studie zjistila i nadprůměrné znalosti o výživě u rodičů těchto dětí a celkově zdravotně prospěšný životní styl těchto rodin, tedy např. nekuřáctví, pravidelný pohyb, prevenci přirozenými terapiemi s pomocí bylin či homeopatie, přemýšlení o ochraně životního prostředí...


Dětský tábor v Německu. Běžně nabízí několik jídelníčků, včetně vegetariánského. Děti si pod dohledem vedoucích vaří samy...

Lze namítnout, že skupina dvaceti dětí je malá a nelze z ní vyvozovat všeobecně platné závěry.

Ano, ale dnes už existují tisíce jiných a velkých studií potvrzujících prospěšnost vegetariánské výživy i u dětí. Lze uvést např. Zprávu od neziskové organizace Physicians Committee for Responsible Medicine (PCRM), založené lékaři v USA v roce 1985 a propagující přirozenou prevenci nemocí. Tato zpráva uvádí, že děti s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin v jídelníčku jsou štíhlejší a zdravější. Také dospívající vegetariáni si snáze udržují zdravou hmotnost a mají méně potíží s akné, alergiemi a poruchami trávení. Ve zprávě je popisována také studie z Bostonu, která měřila IQ vegetariánských dětí a stanovila ho jako nadprůměrné. Tato studie však upozorňuje, že pravděpodobně více než strava samotná k příznivému výsledku přispělo i lepší vzdělání sledovaných vegetariánských rodin. Důležitý závěr se nicméně týká všech: Při promyšleném stravování není nutné pojídat maso, a to ani v dětském věku. A to nemluvím o tom, že v dětství se budují celoživotní stravovací návyky. Děti závislé na příjmu stravy typu junk & fast food jsou budoucí pacienti s rakovinou, srdečními nemocemi a diabetem. Děti vyrůstající naproti tomu na celozrnných obilovinách, zelenině, ovoci a luštěninách mají ve srovnání s vrstevníky na průměrné "americké" stravě nižší riziko vzniku srdečních onemocnění, mozkové mrtvice, diabetu, rakoviny i nemocí spojených s obezitou. Zmíněná studie jasně potvrzuje, že vegetariánská strava zajišťuje excelentní výživu pro děti každého věku s tím, že pro kojence je samozřejmě tou nejlepší stravou mateřské mléko. A citovala bych i Americkou Dietetickou Asociaci (ADA), která je největší světovou organizací sdružující výživové experty. Podle ADA zprávy publikované v červenci 2009 v prestižním lékařském časopise "Journal of the American Dietetic Association" jsou správně sestavené vegetariánské jídelníčky výživově adekvátní pro všechny věkové kategorie a mohou - vedle prevence - i léčit chronická onemocnění jako rakovinu,obezitu a diabetes. K dalším výhodám patří nižší hladina cholesterolu, nižší výskyt srdečních onemocnění, nižší výskyt vysokého krevného tlaku a diabetu 2 stupně. Podle tohoto zdroje mají vegetariáni nižší BMI (body mass index) a celkově nižší výskyt rakovinných onemocnění. To souvisí s tím, že vegetariánské diety jsou většinou charakteristické nižším obsahem nasycených tuků a cholesterolu, a naopak vyšším obsahem prospěšné vlákniny, hořčíku a draslíku, vitamínů C, E a kyseliny listové, provitamínů A (karotenoidů), flavonoidů a mnoha dalších fytochemikálií v potravinách rostliného původu. Není bez zajímavosti, že rostliná strava může také oddálit zahájení menstruace, což je v epidemiologických studiích spojováno se snížením rizika vzniku rakoviny prsu. Krátce shrnuto, mnohé seriózní studie již potvrdily, že s vegetariánstvím se nepojí žádné výživové deficity, naopak. Vegetariánská strava je vhodná a doporučenihodná. (viz dále Použité a doporučené zdroje)

Není vegetariánství jako vegetariánství. Jaká jsou rizika tzv. sušenkových vegetariánů, kteří sice nejedí maso, ale také ne vyváženou stravu, a namísto toho spoustu chipsů, sladkostí apod.?

Naprosto souhlasím. Vegetariánskou filosofii lze nepochopit i zneužít. Nesmírně důležitým doplněním ke všem výše uváděným zdravotním výhodám vegetariánství je důraz na správnost vegetariánské stravy! Je třeba dát pozor na jednotlivce, kteří pod nálepkou vegetariánství schovávají nezdravou jednostrannou výživu založenou na knedlících a dezertech. V průběhu své praxe jsem se také několikrát setkala s anorektickými dívkami, které svůj drastický stravovací režim ospravedlňovaly právě vegetariánstvím. Rodičům, kteří potřebují rozlišit mezi skutečně vegetariánským postojem své dcery a nebezpečným anorektickým chováním navrhuji sledovat, zda dcera např. nekouří nebo nepřijímá výhradně nízkotučné výrobky či se nevyhýbá sušenému ovoci apod. Ani jedno z těchto omezení není totiž u skutečných vegetariánů běžné.

Jak se mají dospělí, již "hotoví" vegetariáni, chovat k svým dětem, které se do vegetariánského prostředí narodí? Dá se vegetariánství "předat" výchovou?

Vegetariánství se dá celkem snadno předat dětem v jejich prvních letech života, kdy rodiče téměř výhradně zajišťují stravu sami. S narůstajícím věkem doporučuji předávat zodpovědnost o výběru stravy dětem samotným. Je důležité vše vysvětlit podle potřeb a věku dítěte. Našim dětem je nyní 6, 11 a 13 let a stále jim podáváme výhradně vegetariánskou stravu. Když začaly chodit do školy, objednali jsme jim vegetariánské obědy a učitele jsme požádali, aby pokud možno nikdo našim dětem nenabízel k ochutnání potraviny, které vylučujeme. Současně jsme se s našimi dětmi domluvili, že v případě, že oni sami požádají o možnost ochutnání masa, mají to dovoleno. Nejstarší syn tak např. v šesti letech párkrát požádal o ochutnání masa, ale pak se sám rozhodl pokračovat zas jen ve vegetariánské stravě. Mladší dcera a syn doposud nikdy maso neochutnali. Předpokládáme, že zejména v dospívání může dojít k dalším pokusům či dokonce k obdobím, kdy děti budou dělat přesně opak toho co chceme my, rodiče. Konečné rozhodnutí bude nakonec na nich samotných a vyplyne z prostředí, v němž se rozhodnou žít. A bude určitě záležet i na partnerech, které si jednou najdou. Ať už bude jejich rozhodnutí jakékoliv, zcela jistě ho budeme respektovat.

Co když se rodiče - nebo jen jeden z nich, popř. jedno z dětí v čase dospívání - stanou vegetariány až později, a ostatní členové rodiny i nadále po mase touží? Jak sladit, pokud na maso v jídelníčku rodiny nepanuje jednotný názor?

Většině klientů, kteří přišli do mé praxe ještě před zahájením jakékoliv zásadnější stravovací změny, doporučuji, aby svá případná nová stravovací pravidla předem probrali s celou rodinou a ideálně se všichni snažili o nějaké sladění. Například za mnohem prospěšnější považuji pozvolnější přechod na zdravou stravu nebo její omezenější praktikování, na kterém se dokáží shodnout všichni, než perfektní zdravou výživu u jednoho, a současné odcizení od dalších členů rodiny. U stolu by především měla panovat pohoda, klid a radost z jídla.


Vegetariánské děti nestrádají: Domácí jogurt s ovocem je oblíbeným dezertem

Jaká nejdůležitější obecná doporučení máš pro současné rodiče, kteří chtějí sebe i své děti stravovat co nejzdravěji?

Jako nejzásadnější vidím upřednostňovat přirozené potraviny před jakýmikoliv polotovary. To prakticky znamená přednostně nakupovat základní suroviny a co nejčastěji vařit čerstvá domácí jídla. Většině z nás, včetně dětí, dále prospěje zvýšení podílu rostlinných zdrojů potravin, a to nejen obvyklé zeleniny a ovoce, ale i superzdravých a u nás většinou opomíjených luštěnin, ořechů a semínek. Čím více stravy máme z rostlinných zdrojů, tím lépe! Dále doporučuji zjednodušit přístup ke zdravým potravinám, tedy např. obklopovat děti kousky čerstvé zeleniny a ovoce, a naopak v podstatě vůbec nenakupovat potraviny nezdravé typu přeslazených sušenek. Proč? Protože je až příliš snadné jim podlehnout nebo si na nich dokonce vytvořit závislost, a to platí jak pro děti, tak pro dospělé. Zapojujme už nejmenší děti do přípravy stravy i do práce na zahrádce nebo aspoň do pěstování bylinek či klíčků v květináči na balkóně. Usilujme o možnost nakupovat na farmách a trzích a o bohatší nabídku potravin přímo od těch, kteří pěstují a vyrábějí, což zdravou výživu rovněž velmi podpoří. Ale vůbec nejdůležitější je být dětem dobrým příkladem, a to jak ve stravování, tak v celkovém životním stylu.

Jako rodina jste žili nebo cestovali v různých zemích světa. Kde se vám jako vegetariánům žilo nejlépe, a kde naopak nejhůř?

Když to zjednoduším - všude, kde jsme pobývali, bylo vegetariánství snadnější než právě v České republice! Například v Německu a Rakousku jsou sítě skvělých obchodů zdravé výživy nazvané Bioladen nebo Reformhaus a v mnoha městech jsou tam pravidelné farmářské trhy. Je též možné si objednat pravidelné dodávky biozeleniny do domu a biopotraviny jsou běžnou součásti mnoha obchodních domů. Také v USA jsou obchody s obrovským sortimentem zdravé výživy naprosto běžné, a je jen na zákazníkovi rozhodnout se pro zdravé stravování, nebo pro jeho opak. Vzpomínám si, jak jsme si s manželem v průběhu jeho pobytu na Univerzitě v Tenesse užívali tamní vegetariánské restaurace, která byla součástí vysokoškolské jídelny a byla skvělá! V Austrálii a na Novém Zélandu až oči přecházejí z nabídky čerstvého ovoce a zeleniny, včetně organických možností, a není potíž najít dostatek zdravých bezmasých jídel. Co se Asie týká, ta dnes hodně přebírá západní stravu s hromadami masa, sýrů a řetězci fast food. Přesto i zde je stále obrovská nabídka spousty zeleniny a ovoce, stejně jako běžná dostupnost bezmasých pokrmů. No a snad tím největším rájem pro nás vegetariány jsou hinduistické a buddhistické země jako např. Nepál či Indie.

Navzdory nepříznivým podmínkám i v ČR vegetariánů stále přibývá.

Je to tak, a naštěstí i u nás dochází ke zlepšení. Ale jde to pomalu. Jako vůbec největší problém vidím všeobecné nedostatečné znalosti o zdravé výživě. S tím souvisí minimální možnost opravdu zdravého školního a restauračního stravování pro vegetariány, a dovolím si napsat i pro uváženě se stravující rodiny nevegetariánské. Ještě horší situace bývá např. na dětských táborech či sportovních soustředěních. My jsme kvůli tomu naše děti začali posílat na tábory do zahraničí, jenže to samozřejmě není standardní řešení. Možnost vegetariánského stravování by v přihlášce na podobné akce měla být automatická i u nás! Nezbývá, než se s nepříznivou českou situací potýkat, vyzdvihovat a podporovat pozitivní aktivity a především nesmírně oceňovat všechny, kteří napomáhají změnám k lepšímu.

Nakolik je vegetariánství zároveň i životní styl? Co k takovému stylu obvykle patří?

Vegetariánství je víc než jen stravování filozofie. Snoubí se s mnoha dalšími zdraví prospěšnými činnostmi. Vegetariáni většinou odmítají drogy, včetně cigaret, alkoholu, léků, a někdy i kávy. Jejich cílem bývá přirozenější a šetrnější životní styl, často se zajímají o ekologická témata, tráví čas v přírodě, cvičí. Ale jednotliví představitelé mohou mít i velmi rozdílné zásady. Pravé vegetariánství není dogma, je to svobodné rozhodnutí.

Mgr. Margit Slimáková (1969) je certifikovaná poradkyně pro výživu a wellness s více než dvacetiletou zkušeností v oblasti zdravé výživy získanou především v ČR, Německu, USA, Francii a Číně. Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy a absolvovala několik kurzů pro výživové a wellness poradce v Německu a USA. Má za sebou mnoho odborných seminářů zabývajících se poruchami příjmu stravy, ayurvédou, homeopatií, makrobiotikou a Feng Shui. Právě dokončuje dálkové doktorandské studium výživy na Clayton College of Natural Health v USA s dizertační prací věnující se otázce výuky zdravé výživy na základních školách. Pravidelně publikuje v časopisech i na webových stránkách, je spoluautorkou několika knih. Přednášení o zdravé výživě pro odborníky i pro veřejnost. Má soukromou poradenskou praxi orientovanou na přirozené způsoby prevence nemocí i terapie s důrazem na výživu. Toho času žije s rodinou střídavě v České Republice a v Číně. Více na vlastních stránkách www.margit.cz a www.naturcomp.cz

Použité a doporučené zdroje:
Jaroslav Forot: Bio & dítě, IFP publishing 2008
Melina & Davis, The new becoming vegeterian, Healthy Living Publications, 2003
Amy Lanou, Neal Barnard, and PCMR, Healthy eating for life for children, 2002
Davis & Melina, Becoming vegan, Book Publishing Company, 2000
William Sears, M.D.: The Family Nutrition Book, Little Brown, 1999
http://www.eurekalert.org/pub_releases/2009-07/ada-aru070109.php
http://www.medicalnewstoday.com/articles/156224.php
http://www.pcrm.org/health/veginfo/vegetarian_kids.html
http://www.vebu.de/alt/nv/dv/__Studien_mit_Vegetariern.htm
Jaroslav Forot: Bio & dítě, IFP publishing, 2008
Jana Průšová: S Biáčkem na ekostatku aneb jak se rodí bio, Pro Bio Liga, 2008
http://www.vegetarian.cz/literatura.html
www.vegspol.cz
www.csvv.cz
www.vareni.cz/trendy/vegetarianstvi

Zpět na seznam rozhovorů

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt