PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Kojení začíná v psychice ženy

Rozhovor s porodní asistentkou Marií Vnoučkovou

Lze dopředu odhadnout, jak bude žena kojit? Mám na mysli připravenost jak z hlediska ustrojení těla, tak i psychiky…

To je hrozně těžká otázka. Můžeme mít sice pocit, že to třeba i na základě bohaté zkušenosti dokážeme dobře odhadnout, ale život přináší četná překvapení, takže spolehlivé předpovědi v tomto směru nejsou možné. Z hlediska tělesného je to poměrně jednoduché - žena prostě má prsa a v nich mléčné žlázy. S psychikou je to mnohem složitější. Za mimořádně důležité považuji, aby se ženy s kojením mohly seznamovat daleko dříve než budou samy kojit. Aby prostě viděly někoho, kdo kojí dobře a rád. Kojení je specifická dovednost, kterou se učíme také tím, když ji u někoho pozorujeme. Jde o to, aby nám to připadalo jako naprosto normální. Dnes je bohužel běžné, že ženy, které přivedou na svět dítě, nikdy před tím kojení na vlastní oči neviděly.

Jak si vysvětlit, že většina žen při odchodu z porodnice plně kojí, brzy na to ale každá druhá mívá potíže, takže vyhledává odborné poradenství, a mnohá musí dokrmovat nebo s kojením dokonce předčasně skončí?

To souvisí především se sebedůvěrou ženy - v sebe samu a v její mateřské schopnosti. Spousta dnešních matek má pochybnosti. Nejvíc jsou vystresované tím, aby měly dost mléka a aby dítě uživily. Já proto vždycky spíše zdůrazňuji, aby nemyslely na to, že dítě krmí, nýbrž že ho uspokojují. Neboli aby se nezaměřovaly jen na váhové přírůstky, ale aby dítě víc pozorovaly a úspěšnost kojení poměřovaly také jeho i svou vlastní spokojeností.

Co když žena zjistí, že kojení vnímá jako jistý druh ohrožení? Že pro ni představuje příliš intenzivní kontakt s druhou bytostí? Co když cítí zábrany a zkrátka z psychologického hlediska je toho na ni najednou trochu moc?

Kojení je velmi intimní a emočně nabitá událost. Navíc patří mezi aktivity rozmnožovacího procesu. Tedy je spolu s milováním a porodem ovlivňováno stejnými hormony, vyžaduje srovnatelné podmínky a je ohroženo obdobnými rušivými vlivy. Psychika hraje rozhodující roli. A je nutné si uvědomit, že nejde jen o aktuální situaci, nýbrž i o vlivy nashromážděné z minula. I proto období spojené s těhotenstvím, porodem a kojením tak často odhalí potřebu ženy více se zabývat sama sebou.

Pro některé ženy kojení znamená vnitřní rozpor - na jednu stranu vědí, že by kojit měly, protože jde o nejlepší možný způsob výživy miminka, na druhou se bojí o svou nezávislost i o pěkná prsa. Co s tím?

Tady bych se rozhodně bála udělovat obecné rady. Považuji za strašně důležité s takovými ženami jednat individuálně. Pokud se ukáže, že pro některou je kojení opravdu tak nepříjemné a v podstatě jí přináší spíš utrpení, pak je asi lepší, když nekojí. Nemá přece cenu, aby se trápila a aby strádala. Kojení musí vyhovovat oběma zúčastněným stranám.

Nebývá problém i v nedostatku trpělivosti a času?

No to je samozřejmé - kojení vyžaduje klid a spočinutí. Má-li být ženou vnímáno jako opravdu uspokojující, je nutné kojit dostatečně často a po dostatečně dlouhou dobu, aby mohlo dojít k vyplavení potřebného množství oxytocinu a endorfinů, tedy hormonů, které následně zcela přirozeně mění matčiny postoje i náladu. Jak už jsem říkala - kojení je v podstatě sexuální aktivita. Má-li dojít k uspokojení, je třeba patřičného času i námahy, jen tak může přijít "odměna", ať už v podobě pohlavního vyvrcholení, zrození dítěte nebo právě radosti z kojení. Chcete-li dobře kojit, musíte zvláště v době po porodu kojit vlastně skoro pořád. Jen tak se kojení může po tělesné i psychické stránce dobře rozběhnout.

Ono ale záleží také na dětech…

Ano, z části jde o jejich temperament, z části třeba o medikaci užitou při porodu, která zájem novorozenců o kojení dočasně tlumí. Jinak ale i pro děti platí, že především potřebují, aby kojení probíhalo často a dlouho, aby byly k prsu přikládány opakovaně a aby dostaly právě takovou šanci sát, jakou individuálně potřebují.

Pokud s kojením přese všechnu přípravu i ženino odhodlání nastanou potíže, kdo by měl být ženě na blízku pro povzbuzování, vysvětlování i praktickou radu? Porodní asistentka? Psycholog?

Nepohoda matky při kojení může pramenit z mnoha směrů a zdrojů.Vždycky je třeba pátrat po jejich odhalení a ptát se, odkud pochybnosti nebo nedobré pocity přicházejí. Nedávno se mi stalo, že za mnou s pláčem přišla jedna maminka a naříkala, že má problém odstavit své dva a půl roku staré batole. Po dlouhém rozhovoru vyšlo najevo, že ona sama ho vlastně ještě vůbec odstavit nechce, jenže tlak její rodiny i okolí je na ni tak obrovský, že si připadá nepatřičně, když chce s kojením ještě pokračovat. Když jsem ji ubezpečila, že její pocity jsou naprosto normální a že s kojením rozhodně končit nemusí, pocítila velkou úlevu a odcházela ode mne mnohem veseleji.

Leckterý pediatr i ženský lékař s tak dlouhým kojením nesouhlasí. Hovoří se o riziku osteoporózy ve stáří…

Hovoří se o ledasčem a v mnoha zdravotnických otázkách bývají k dispozici naprosto protichůdné názory i výsledky různých šetření. Osobně jsem četla výzkumy, které přinášejí zprávy o pozitivních účincích dlouhého kojení na zdraví matky i dítěte. Myslím, že samo předjímání všech možných našich chorob v budoucnu zdraví vůbec nesvědčí. Takže já bych za jistější považovala pocity každé z nás. Pokud nám něco dělá dobře, tak se toho držme, a nenechme se tak snadno znejistit názorem druhých nebo zaručenými medicínskými pravdami, o nichž platí, že dnes jsou prohlášeny za jisté, a zítra budou třeba zase odvolány. To už jsme přece v historii zažili mnohokrát, a ani kojení není výjimkou.

Marie Vnoučková (nar. 1963) je porodní asistentka a matka pěti dětí. Žije ve Zbuzanech.

Vyšlo v časopise MIMINKO 9/2008

Zpět na seznam rozhovorů

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt