PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Nemůžete najít porodní asistentku k porodu doma?
Obraťte se o pomoc na soud!

Rozhovor s právničkou Zuzanou Candigliota z Ligy lidských práv , která se zabývá lidskými právy ve zdravotnictví a podílí se na projektu www.ferovanemocnice.cz:

Od dubna začala v naší zemi platit nová vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, která - jak se mnoho lidí domnívá - likviduje možnost domácích porodů. Je tomu skutečně tak?

Není. Nová vyhláška, podobně jako vyhláška předchozí, upravuje vybavení zdravotnických zařízení a počítá též s domácí péčí porodní asistentky, přičemž stanovuje vybavení, které je splnitelné. Vyhláška sama nespecifikuje, zda je v rámci domácí péče možné poskytovat též asistenci během porodu, s tím počítá nový zákon o zdravotních službách. Problém je v současnosti v tom, že krajské úřady dlouhodobě odmítají vydávat porodním asistentkám registrace k vedení porodů mimo zdravotnické zařízení, čímž zákon svévolně překrucují. Takový přístup nemá oporu ani v zákonech, ani ve výkladu soudů.

Nový zákon o zdravotních službách s poskytováním porodní péče v domácím prostředí tedy počítá?

Ano, zákon stanoví, že doma lze poskytovat ošetřovatelskou péči, mezi kterou se řadí též péče v souvislosti s porodem. Zákon však také stanovuje pokutu až milion korun pro zdravotníky, kteří poskytují péči bez oprávnění. Porodní asistentky, které budou asistovat u porodů doma, se tak vystaví likvidační sankci, i když jejich péče bude odborně v pořádku a bez jakéhokoliv pochybení. Porodní asistentky, které by měly od úřadů k tomu potřebné povolení, totiž u nás prakticky neexistují.

V § 10 odst. 3 nového zákona se uvádí, že v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení. Naprostá většina lékařů však dnes porod vnímá jako riziko, které se neobejde bez blízkosti operačního sálu a jeho nákladného vybavení. Úřady odpírající registrace se zjevně jen drží této filozofie. Jaký je organizační a právní kontext domácích porodů v jiných vyspělých západních zemích?

Vzorem je pro nás například Německo, Rakousko nebo Velká Británie, kde je odborná asistence u porodu doma nebo v porodním domě součástí běžné nabídky zdravotní péče. V těchto zemích je péče o ženy s nízkorizikovým těhotenstvím svěřena především porodním asistentkám. Porodní asistentky a lékaři při péči o ženy spolupracují, vytvářejí též společně odborné standardy. Tyto dvě profese mají rozděleny kompetence a nebojují spolu, jako je tomu často u nás. Právní úpravu některých západních států jsme zpracovali v analýze "Péče porodních asistentek mimo porodnice", která je na našem webu ke stažení.

Co konkrétně může či musí dnes udělat žena, která chce své dítě přivést na svět doma bez zbytečných stresů?

Pokud chce žena dnes v ČR porodit doma s porodní asistentkou, tak jí bohužel prakticky nezbývá než buď přesvědčit některou porodní asistentku k poskytnutí "nelegální" péče a vystavit ji tak hrozbě pokuty až do výše milionu korun, nebo se obrátit na soud.

Co lze očekávat v druhém případě?

Zatím jsme s našimi klientkami zkusili možnost požádat k porodu o nemocniční porodní asistentku. Pražský soud nám dal za pravdu, že žena na to má právo, ale musí tak učinit včas. Ovšem řada žen nemá zájem si vynucovat péči porodní asistentky z nemocnice, která asistovat u porodu doma nechce a neumí a která možná kvůli tomu nebude mít přátelský přístup. Proto nás napadla jiná možnost: se souhlasem soukromé porodní asistentky, která by chtěla jít k porodu doma a má k tomu vybavení, ale kvůli chybějící registraci nemůže, by se žena obrátila na soud a požádala, aby této porodní asistence nařídil poskytnutí péče u porodu doma a tím by ji aspoň jednorázově k tomu i oprávnil. Takto na základě soudního rozhodnutí by ženě mohla být poskytnuta legální zdravotní péče u porodu doma a zároveň by porodní asistentce nehrozila pokuta. Zatím tento postup není vyzkoušen, ale věřím, že brzy bude. Doporučení k němu jsme už také sepsali a dali mezi aktuality na náš web www.ferovanemocnice.cz.

Jaké jiné problémy kromě domácích porodů s vámi vaši klienti při konzultacích týkajících se porodnictví řeší?

Rodičky si přejí, aby byla respektována jejich práva. Chtějí mít možnost rodit v porodnici přirozeně, odmítnout některé rutinní škodlivé postupy a mít dítě nepřetržitě u sebe, případně i odejít z porodnice předčasně po tzv. ambulantním porodu, a to bez stresu a dohadování s personálem. Řadu rodičů dále rozčilují protiprávní poplatky za doprovod k porodu, které oprávněně považují za neetické. Co se týče porodu doma a ambulantního porodu, tam problémy způsobují pediatři, kteří nezákonně odmítají vzít do péče děti mladší 72 hodin, za to jim ale z nového zákona o zdravotních službách hrozí nemalé pokuty.

Stávající pravidla jsou značně nepřehledná a nabídka služeb je jednostranná. Současný ministr zdravotnictví dospěl k závěru, že je třeba s tím konečně něco udělat, takže při ministerstvu zdravotnictví vzniká odborná pracovní skupina, která by měla pro budoucnost porodnických služeb v ČR vytvořit nový rámec. Co byste za Ligu lidských práv považovala za nejdůležitější úkol této skupiny?

Nejdůležitější je, aby se tato pracovní skupina nezabývala jen legálním umožněním porodu doma, ale též možností kontinuální péče porodní asistentky. Tedy aby žena měla možnost mít jednu svoji porodní asistentku, která o ni bude pečovat během těhotenství, u porodu a v šestinedělí, ať už v nemocnici nebo jinde. Dále je třeba nastavit reálné podmínky pro vznik porodních domů. Současné právní předpisy vyžadují, aby v porodním domě pracoval lékař a aby byl dům prakticky v areálu nemocnice, což je nesplnitelné a ekonomicky neprůchodné.

Jak si porodní domy stojí v evropském kontextu?

Porodní domy pochopitelně nejsou všude, ale tam, kde existují, jsou podmínky nastaveny vyváženě tak, aby byla zajištěna bezpečnost matky i dítěte a zároveň aby porodní domy mohly vzniknout a fungovat. Není tedy možné ztotožnit porodní dům s porodnicí a vyžadovat kompletní lékařský servis. Ve Velké Británii nebo Německu, kde jsou porodní domy běžné, předpisy vyžadují např. časovou dostupnost lékařské pomoci, vypracovaný plán pro postup v akutních případech nebo povinnost písemně předem doporučit ženě porod v nemocnici, pokud je zjištěno zvýšené riziko komplikací.

Prozatím se bohužel nezdá, že by na straně těch, kdo mají pro každodenní porodnickou praxi v ČR rozhodující pravomoci, byla vůle hledat nová řešení. Lékaři se na ministra za jeho snahy o reorganizaci zlobí, politici jsou převážně pod vlivem lékařů. Může se stát, že se o porodnických službách mimo nemocnice v ČR začne rozhodovat od soudů?

Soudy jsou pro ženy momentálně větší nadějí než politici. Ukázal to i nedávný případ v Maďarsku, kde ženě, která chtěla rodit doma a nemohla sehnat porodní asistentku kvůli obstrukcím státu, dal za pravdu Evropský soud pro lidská práva. I v ČR se žen už zastal jak Městský soud v Praze, který dal najevo, že je připraven přikázat nemocnici poskytnout k porodu doma porodní asistentku, tak Ústavní soud, který prostřednictvím Elišky Wagnerové vzkázal, že ženy mají podávat žaloby na ochranu osobnosti. Právo na volbu místa porodu je součástí práva ženy na ochranu soukromého života a na sebeurčení a v demokratickém právním státě by mělo být respektováno. Současnou situaci lze pokládat za dlouhodobě neudržitelnou.

Vyšlo v časopise Rodiče 5/2012
u příležitosti Světového týdne respektu k porodu 2012 (www.respektkporodu.cz)

Zpět na seznam rozhovorů

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu