PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Rozhovor s propagátorkou zdravé výživy Hanou Zemanovou

Každá, i malá změna má smysl…

Mgr. Hana Zemanová (28) měla být původně učitelkou francouzštiny a občanské výchovy na gymnáziu. Směr jejího života se ovšem změnil po té, co učinila osobní zkušenost s léčivou mocí potravin. Ještě v období svých vysokoškolských studií opakovaně trpívala angínami, kašlem i záněty nosních dutin a její lékařka jí s železnou pravidelností předepisovala antibiotika. "Léčila byste stejně i svoje vlastní děti?", zeptala se jí jednou Hanka, když začala tušit, že něco není v pořádku. "Vlastní děti léčím jinak", odpověděla doktorka a překvapené Haně sdělila neobvyklý recept: "Ve vašem případě by bylo ideální vyloučit nebo výrazně omezit mléčné výrobky a cukr." Hana se rozhodla neobvyklou radu vyzkoušet, leč musela se vypořádat s nečekaným překvapením: V normálním obchodě neměla kromě vody, zeleniny a luštěnin pro svou "dietu" co koupit. Přesto se nevzdala a zkusila vystačit i s tím málem, které český trh ještě nedávno poskytoval. Seznamovala se s neobvyklými potravinami v obchodech se zdravou výživou a cvičila pevnou vůli při nahrazování tradičních sladkostí sušeným ovocem a vlastnoručně vyráběnými zákusky slazenými výhradně obilnými slady či sirupy. Výsledek ji samotnou překvapil. Věčné kašle, rýmy a záněty průdušek začaly ustupovat. Nový životní pocit se natolik lišil od toho starého, že osobní zkušenost přijala jako výzvu k novému životnímu poslání. Tak začal vznikat projekt Albio…

Můžeš, Hanko, na úvod krátce vysvětlit, co je Albio, a jak vznikalo?

Albio se v současné době skládá ze sedmi provozoven. Tvoří jej jediná restaurace svého druhu v České republice, tři prodejny s biopotravinami a přírodní kosmetikou, jedna certifikovaná biopekárna v Praze, informační centrum a přednáškový sál. Vše v nich se točí okolo ekologického a zdravého způsobu života. Značka "bio" na potravinách znamená, že tyto potraviny byly vyrobeny bez umělých hnojiv, pesticidů, geneticky modifikovaných organizmů, bez týrání zvířat, hormonálních látek, antibiotik a bez chemických vylepšovadel chuti, barvy či vůně. Když se nám celý projekt rodil v hlavách, hnacím motorem byla představa, že mezi námi žije hodně lidí, kteří by chtěli jíst zdravěji a chovat se šetrněji k přírodě. Ze zkušenosti jsme znali jejich pocity - je to moc složité, vaření zabere moc času a hlavně, co je zdravé, není dobré a ještě hůře to vypadá… Albio chce tyto mýty vyvrátit. Proto se u nás konají přednášky a informační centrum s knihovnou je přímo v restauraci. Netajíme recepty a víme, že mnoho lidí se díky naší restauraci přestalo bát zdravého jídla a hlavně nechali se inspirovat i pro domácí vaření!

Prozradíš něco víc o vás zakladatelích?

Na zrodu projektu Albio centra se podílely tři okolnosti: mé, změněnou stravou, překonané zdravotní problémy, studium občanské výchovy na vysoké škole, které mne přivedlo k ekologickému myšlení, a pracovní zkušenost mého manžela. Ten ještě před několika lety řídil daňové oddělení velké české poradenské společnosti a chodil domů čím dál častěji unavený a otrávený s tím, že žije naprosto schizofrenním způsobem života a že tak trochu ztrácí pojem o smyslu svého počínání. Když se jeho pocity z práce propojily s mými zdravotními a ekologickými, našel odvahu pro totální změnu. Vzdal se lukrativní pracovní pozice, podíl ve firmě prodal a šli jsme do projektu Albio společně. Osud, ve který tolik věříme, nám pak nahrál setkání s lidmi, kteří chtěli spolu s námi financovat celý projekt. Máme samozřejmě i úvěr a investovali jsme veškeré úspory. Jen počáteční projekt v Truhlářské si vyžádal investici 22 miliónů korun! Dali jsme se na dlouhý běh a zatím spíše investujeme, ale zájem lidí převyšuje naše očekávání.

Velmi podstatnou součástí Albia je vaše již zmíněná restaurace, kde mimo jiné nabízíte zákusky bez cukru a jiné neobvyklosti…

Vyškolili jsme si mladé kuchaře, kteří měli o netradiční druh vaření zájem. Získali jsme i jednoho zkušeného kuchaře z Holandska. Naši pekaři absolvovali dvouměsíční stáž v Německu, kde má biostravování dlouhou tradici. Nejtěžší bylo vymyslet receptury na zdravé "sladkosti", zvláště když jsme chtěli, aby byly co nejlépe stravitelné, přístupné i alergikům či diabetikům a hlavně všem, kteří chtějí občas mlsat a zároveň zůstat v dobré kondici. Naše sladkosti neobsahují cukr ani umělá sladidla a většina z nich ani vejce a mléčné produkty. Pečou se z celozrnné špaldové mouky. Pro zákazníky nabízíme veškeré informace o složení výrobků, aby mohli mít stejnou jistotu jako při vlastnoruční výrobě. Moc nám v cukrařině pomohla maminka mého manžela, jejíchž skvělých zákusků se dnes prodává v obchodě a v restauraci několik stovek denně. Vše je o to zajímavější, že moje tchýně je vyučená klasická cukrářka, která až ve svých šedesáti letech, začala pracovat s docela neznámými surovinami. Dnes (i přesto, že kdysi tvrdila, že to nikdy z takovýchto surovin nepůjde) je sama nadšená a právem pyšná, že už umí třeba i svatební dort s marcipánovými růžičkami z pšeničného sirupu, obarvenými šťávou z červené řepy…

Vaše obchody nabízejí celou řadu zajímavých potravin a ingrediencí a o zákazníky rozhodně nemáte nouzi. Přesto občas slýchávám povzdechy, že zboží od vás je většinou drahé. Proč jsou vaše ceny vyšší než v obvyklých obchodech?

Problém není v tom, že by biopotraviny byly předražené, nýbrž spíše v tom, že ty konvenční jsou extrémně levné. Zároveň také platí, že nelze srovnávat cenu biopotravin s cenou jejich chemické imitace. Např. hrst jahod přijde dráž, než pouhé jejich aroma, proto je jogurt u nás dražší... Do ceny běžných potravin dále nejsou promítnuty veškeré náklady vznikající při jejich výrobě, jako např. energeticky náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečišťování spodních vod a přírody, zvyšující se náklady na lékařskou péči, kterou lidi potřebují, když svou stravu odbývají. Myslím, že cena biopotravin je spravedlivá, protože biopotraviny prostě vyžadují více práce - např. místo postřiků je u nich nutné ruční pletí. Nepoužíváme konzervanty a máme proto kratší záruční dobu a hrozí nám větší riziko ztrát, atd. Každý z nás se ale může svobodně rozhodnout, jakou potravu upřednostní. Uklidňující je fakt, že ve vyspělých zemích upřednostňuje biopotraviny a produkty z ekofarem stále více lidí, a to i přes jejich vyšší cenu, a zdaleka nejde jen o lidi bohaté. Věřím, že Česká republika nebude výjimkou. Máme mnoho zákazníku z řad dobře finančně zajištěných rodin, ale stejně tak máme takové, kteří změnili žebříček hodnot a investují do svého zdraví a do ochrany přírody. Vyžaduje to větší invenci a větší časovou dotaci věnovanou vaření. Takové maminky umějí nasytit celou rodinu třeba z cizrnových karbanátků, vydatných polévek zahušťovaných třeba trhankou nebo červenou čočkou nebo jahelníkem s mákem a se švestkami. Naučily se vařit z opravdových nijak nezpracovaných surovin a umí z nich zázraky!

Měnit u někoho staré špatné návyky je, jak známo, velmi náročná a nevděčná činnost. Co bys poradila těm, kteří usilují o stravovací osvětu ve svém okolí? Jak vysvětlit lidem, že si při opakovaném požívání nekvalitní stravy ničí zdraví a zkracují život?

Hlavní je nejít na to násilným přesvědčováním, jenže nadšený našinec nebo objevitel zdravého stravování někdy potřebuje čas, aby tohle pochopil… I pro mě bývalo utrpením sledovat, co moji blízcí jedí. Hubovala jsem jim, vyprávěla hrozivé příklady kontaminace potravin a vyčítala jim, že své nemoci si způsobují sami tím, co jedí. Ale potom mi naštěstí došlo, že tímto je proti sobě i proti zdravějšímu jídlu jen popudím. A tak jsem jim raději zkusila jít příkladem. Mé okolí zaregistrovalo mou proměnu, byla jsem plná energie a moje věčné nachlazení ustupovalo! Začala jsem i doma pořádat biopárty a bylo pro mě zadostiučiněním, když se všichni divili, co dokážu z méně obvyklých surovin uvařit a když po mně chtěli recepty. Někteří potom na vlastní kůži poznali, o kolik lépe se díky novému jídelníčku cítí, a už při něm zůstali… A o to jde myslím ze všeho nejvíce: dát lidem informace, aby pochopili, že chřipka na ně neskáče, ale že chřipce vytváří oni sami podmínky svou stravou a celým životním stylem. Je důležité vnitřně se přesvědčit o tom, že každý den mohu udělat nějakou změnu a podpořit tak své zdraví, zdraví celé rodiny, a stejně tak i péči o přírodu a o pohodu zvířat.

Můžeš krátce vysvětlit rozdíl mezi nejznámějšími teoriemi zdravého stravování, označovanými jako 1. makrobiotika, 2. vegetariánství a 3. bio?

Makrobiotika je celkový životní styl. Klade velký důraz na hlubší souvislost mezí tím co jíme a našim duševním i fyzickým zdravím. Nemoc vnímá jako přirozenou snahu těla vrátit se do harmonického stavu zdraví. Makrobiotická strava před 500 lety byla vlastně normální strava našich předků - chemicky nerafinovaná, plnohodnotná a hlavně domácí a sezónní strava - zejména obiloviny, luštěniny, zeleniny, polévky, kysaná zelenina, ořechy, sušené ovoce, ryby, občas v zimě i nějaké maso! Pro posílení imunity, makrobiotika radí v našem klimatickém pásmu omezovat extrémní potraviny (cukr, tvrdý alkohol, exotické ovoce a džusy), a pak i potraviny, které zatěžují či zahleňují náš již tak dost oslabený organizmus, tedy např. maso, bílou mouku či mléčné výrobky. Bohužel mnozí, kteří se cítí být vyznavači makrobiotiky, si z jídla vytvořili modlu, celé dny myslí pouze na to, co budou jíst, jak by se měli zase pročistit, mají strach sníst něco mimo domov a místo otevření se životu se uzavírají ke svému talíři a vyčleňují se ze společnosti. Tito lidé také bohužel šíří svým příkladem pokřivený význam slova makrobiotika… Vegetariánství se méně zabývá tím, co jíst, (tak jako makrobiotika), ale již z významu slova, spíše tím, co z jídelníčku vyloučit. Vegetarián je ten, který se z různých důvodů (etických, zdravotních, ekologických, náboženských ...) vyhýbá živočišným produktům. Za vegetariána se dá označit člověk, který jí dostatek luštěnin, obilnin, zeleniny, vyhýbá se kromě masa i sladkostem či chemicky rafinovaným potravinám. Ale vegetarián může být i člověk, který jí denně čokolády, sušenky, barvené limonády, mnoho mléčných slazených výrobků či exotické džusy a ovoce. To je strava, která postupně imunitní systém oslabuje. Takže vegetarián může být velmi zdravý, ale stejně tak si postupně může své zdraví i poškodit. Bio je jakási společná platforma nebo nadstavba, protože jíst kvalitu bio může vyznavatel jakéhokoli výživového směru od makrobiotiky, přes dělenou stravu až po vepřo-knedlo-zelo s pivem. Označení bio souvisí zejména s ekologicky šetrným zemědělstvím, s přirozeným chovem zvířat a s vysokou kvalitou ŽIVÝCH potravin, které nesmí obsahovat chemické látky, hormony, umělá barviva či konzervanty. Bio bylo před vznikem chemického a potravinářského velkoprůmyslu všechno. Proto bych ráda poopravila případné předsudky čtenářů, kteří si myslí, že bio je jen "zrní", nebo, že bio je jen pro nemocné. Není. V dnešní době, kdy v běžných potravinách konzumujeme cca 3 kg chemických látek ročně, kdy alergie na všechno je běžná součást našeho života, kdy jsou zvířata týrána ve velkochovech a kdy používané chemikálie zamořují přírodu a řeky, cítím slovo bio jako postoj člověka, který je zodpovědný za vlastní zdraví, za přírodu, osud zvířat a budoucnost celého života. Jíst bio vnímám jako předpoklad zdravějšího života a doporučuji alespoň základní orientaci v tom, co zdraví podporuje a co ho oslabuje...Je určitě lepší jíst biouherák než normální uzeniny plné karcinogenních dusitanů, ale pokud budeme jíst denně maso, i když bio, denně čokoládu , i když bio, pomůžeme přírodě a zvířatům, ale své zdraví příliš nepotěšíme. ..... Teorií zdravé výživy ovšem existuje ještě mnohem více. Někdy mají lidé i upřímnou snahu přejít na uvědomělejší stravování, jenže dříve či později se doslova ztratí v množství často protichůdných rad a doporučení, a zase vrátí do starých kolejí.

Co bys poradila těm, kdo si zoufají, protože na jednu stranu nechtějí už konzumovat "junk food", jež dnes v našem západním světě de facto převažuje, ale na druhou prostě nevědí, jak to mají se "zdravou stravou" navléci?

Tyhle lidi bych v první řadě chtěla uklidnit. Už to, že byli schopni si uvědomit, že stravování typu "junk food" je zhoubné, znamená začátek jejich úspěchu. Připomeňme, že junk food česky označuje nepřirozenou, či "nečistou" (angl. do slova "špinavou") stravu, která obsahuje chemické přísady (dochucovadla a konzervanty), minimum živin a mnoho kalorií a kterou pořídíte za levné ceny. Typickým příkladem jsou všechna rychlá občerstvení, polotovary do mikrovlnek, barevné limonády, uměle slazené jogurty, sladkosti , uzeniny a vůbec všechno, co je konzervované, chemicky rafinované, trvanlivé a nečerstvě uvařené… Zdravou stravou naproti tomu rozumíme přírodní výživu, a tedy potraviny živé - co možná nejméně průmyslově upravované. Ačkoliv existují různé názorové proudy, vždycky jde o jídlo, u něhož lze prokázat kvalitní původ nejlépe z ekologického zemědělství, šetrné zpracování, což znamená zachování většiny vitaminu i minerálů, a samozřejmě také minimum škodlivých látek. Takže kdybych to měla shrnout, chceme-li ozdravit svůj jídelníček, omezme potraviny z první skupiny a zařaďme v co možná největším množství potraviny z té druhé. Každá změna, byť i sebemenší, má smysl, a to v každém věku. Regenerace lidského organizmu totiž postupuje daleko rychleji než jeho degenerace! A hlavně si nenechejme vzít náladu žádnými dogmatickými doporučeními. Nezapomínejme na to, že jsme to vždycky my sami, kdo nejlépe víme, jak na nás konkrétní potraviny působí. Co je pro jednoho v určitém období lékem, může být pro jiného jedem. Přemýšlejme, experimentujme, naslouchejme své intuici a nebojme se být sami sobě poradcem i léčitelem. A hlavně nedopusťte, aby se z jídla stal zdroj strachu či konfliktů v rodině!

Když chceme své stravování změnit, s čím je dobré začít? Neměla bys na závěr několik zcela konkrétních, praktických rad?

Kdykoli je to možné, jezte čerstvé potraviny z ekologického zemědělství. Pokud nekupujete biopotraviny, snažte se vybírat potraviny základní, co nejméně upravené či předvařené a naučte se z nich znovu vařit. Místo věčných brambor a knedlíků zařaďte celá obilná zrna, která obsahují dostatek vlákniny, např. jáhly, rýži, kroupy, pohanku, špaldu, celozrnné těstoviny, vločky, kus-kus.…), místo věčného masa si dejte luštěniny, které Vám v kombinaci s obilninou dodají potřebné aminokyseliny a bílkoviny (hrách, čočka, cizrna, fazole, tofu, tempeh..) a hlavně ke každému jídlu jezte čerstvě uvařenou zeleninu (již po půl hodině po uvaření oxiduje), kysanou i divokou (sedmikrásky, bršlice, nať pohanky, kopřivy, natě ze všech zelenin). A jídelníček doplňte semínky, ořechy a zralým či sušeným ovocem z našeho klimatického pásma. Jezte vždy to, co právě ve vašem okolí v dané roční době roste nebo je přirozeně uskladněno! Příroda nám dává ideální potraviny, aby nás adaptovala na různá období. Proto není příznivé jíst v zimě syrové saláty a tropické ovoce, ale více tělu i přírodě prospějete dávkou kysaného zelí. Preferujte českou zeleninu a ovoce, obsahují až 10x méně pesticidů než holandská či belgická. Důvěřujte přírodním zdrojům a tradičním pokrmům a omezte konzumaci umělých vitaminů. Omezte rafinované potraviny, chemická ochucovadla, instantní polévky a omáčky, příliš barevné a uměle vonící potraviny, konzervy, zmražené a jiné zázračné polotovary. Omezte živočišné tuky, uzeniny, konzervy, příliš slaná a pečená masa. Pokud se nechcete masa vzdávat, dávejte přednost kvalitním rybám a bio masu. Dejte pozor na nekvalitní tuky a margaríny (zejména light), které jsou plné chemických látek i na běžné oleje, které se získávají pomocí chemických rozpouštědel. Preferujte menší množství, ale za studena lisovaných bioolejů. Nepřehánějte konzumaci mléčných výrobků a vyhýbejte se zejména slazeným a dobarvovaným mléčným výrobkům a taveným sýrům. Ponechte si živé zakysané výrobky, lehké čerstvé sýry a tvarohy nejlépe v kvalitě BIO. U lidí s dýchacími problémy či tendencí k zahleňování je lepší mléčné výrobky zcela vyloučit. O nedostatek vápníku se nemusíte obávat - pokud konzumujete kapustu, brokolici, mandle, sardinky , kopr a sezam nebo mořské řasy a neničíte minerálové zásoby v těle konzumací cukru a rafinovaných potravin, nemusíte se osteoporózy obávat. Omezujte bílou mouku a opracované obiloviny (bílá rýže, bílé těstoviny, zahušťování moukou, sušenky) - přispívají k zácpě a únavě organizmu. Snažte se nekonzumovat cukr a umělá sladidla. Cukr podporuje růst plísní v organizmu, vznik zánětů a snižuje imunitu. Slaďte přírodními obilnými sladidly, občas medem či javorovým sirupem. Omezte kávu, silné čaje, zejména aromatické, barevné a slazené limonády, alkohol, ovocné šťávy ve velkém množství- zejména tropické - negativně ovlivňují trávení a podporují vylučování minerálů z těla. Pijte vodu, obilné kávy, čaj Hojicha či Kukicha jako prevenci překyselení organizmu, občas minerálky, bylinné a přírodní ovocné čaje či zeleninové a ovocné šťávy, přírodní pivo či víno. Neznehodnocujte potraviny mikrovlnným ohřevem. Nepoužívejte hliníkové ani teflonové pánve. Nekupujte potraviny v nerecyklovatelných obalech. Nevěřte reklamním sloganům a vraťte se k selskému rozumu: sušenky (byť celozrnné), bonbóny a barevné limonády (byť super light a s vitaminy) nebudou zdravé nikdy. Podívejte se na "zdraví z přírody" na obalech třeba tavených sýrů či barevných jogurtů a zkuste tyto "přírodní ingredience" najít v lese nebo na zahrádce, nekonzumujte ty, které tam nenajdete! Stejně tak důležité, jako co jíte, je jak jíte. Vyhýbejte se jídlu, když nemáte hlad. Vyhýbejte se jídlu, když nemáte čas. Pořádně kousejte, protože žaludek nemá zuby Omezujte pití během jídla. Nepřejídejte se. Nejezte na noc. Tělo v noci regeneruje a pokud budete jíst pozdě večer, ráno se vám bude těžko vstávat, kruhy pod očima budou větší a celý den budete unavenější. Vařte s láskou a radostí. A nezapomeňte na důležitost hesla: všeho, i toho zdravého, s mírou!

Pro časopis Aperio III/2005

Zpět na seznam rozhovorů

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt