PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Dar doby koronavirové – čas pro duši

Neobvyklé problémy a krizové situace nabízejí šanci pro sebereflexi, která jinak bývá znemožněna rutinou, ať už má podobu přežívání, spokojené normálnosti nebo rozmazleného konzumu. Příliš vehementní snažení o návrat ke starému známému tak může znemožnit životem nám nabídnutou šanci žádoucí proměny, která by nejen ukázala směr z krize, ale taky by nás jako jednotlivce i jako společnost navedla blíže k hlubšímu ponoru do pravdivosti a férovosti. Doba, kterou právě prožíváme, není jen časem maximálního úsilí o záchranu fyzického zdraví. Je i mimořádnou příležitostí pro péči o duši.

Ach, zase ta duše. Jak jí porozumět, když mluví jinak než vše, čím jsme obklopeni. Chceme-li se jí přiblížit, nezbývá než vstoupit nazí na posvátnou půdu své nejryzejší podstaty a prosit o spojení s tím, co přesahuje naši konečnost a zbavuje nás strachu. Hledání jistoty ve světě, který žádnou jistotu nenabízí. Dokud nepotkáme svou duši.

Jak poznáme, že jsme ji potkali? Nejde nutně o působení svatých knih, slova mudrců, sofistikované meditace a cvičení, ba ani o vedení prostředníky a odborníky. Duše promlouvá hlavně skrze náš pocit napojení, odevzdání a vnitřního klidu. Asi už tušíte. Jde přesně o ten život, který, jsme-li dosud zdrávi a nevykonáváme-li nezbytné profese v terénu, nyní vedeme. Jsme pospolu doma, jako ještě nikdy ne. Ti s malými dětmi nebo školáky jsou vedle zdravotníků hrdiny těchto dnů, podobně jako ti, kdo přehodnocují staré spory a hlásí se starým rodičům, sourozencům nebo jiným příbuzným, s nimiž pro letitý spor dávno nemluvili. Vím dokonce o párech, které prozatím odložily rozvod. Skromněji jíme. Málo nakupujeme. Necestujeme. Nalézáme čas na věci roky odkládané a na malé důležité detaily, které ve zběsilém tempu dříve obvyklých dnů neměly šanci.

Duše v nás ožívá, jen se zaposlouchejme, hlavně po ránu nebo v noci. Mluví potichu, takže ji zaslechneme, až když to hřmotné, předstírané, mocichtivé ustoupí stranou a my s pokorou přijímáme vlastní křehkost, zranitelnost a strach. Z nemoci, z bolesti, ze smrti. Síla z duše přichází s přijetím vší naší slabosti.

A tak nezoufejme, když návrat do života dle starého standardu zatím neukazuje svůj horizont. Spíš přemýšlejme, co chceme jinak, až se koronavirová tsunami přežene.

duben 2020

Zpět na Úvahy, postřehy a zkušenosti

 

Blog Evy Labusové

Úvodní stránka

Poradenství

Kontakt

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Deprese a trauma
v souvislosti s porodem

Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt