PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Předvánoční přípravy - mají vůbec smysl?

Záleží na tom, co pro nás Vánoce znamenají. V minulých staletích byly v naší kultuře svázány především s křesťanskou tradicí. Vzpomínalo se na zrození Ježíše Krista, jehož příchod člověku nabídl odpočinutí od vší světské námahy a plahočení: "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce, a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží…," vyzývá Spasitel v Matoušově evangeliu.

Do nazdobených hypermarketů a do srdcí, v nichž vládne sháňka po posledních výkřicích civilizačních výdobytků, však tohle poselství nedoléhá. Období před Vánoci se namísto adventního rozjímání uzavírajícího koloběh roku modlitbou a díkůvzdáním, mění ve zběsilou snahu uklidit, napéct, navařit, nakoupit, zařídit, sehnat, donést a nezapomenout. Lidé se snaží dát do pořádku domov, vypořádat se s dárkovou horečkou a ponavštěvovat příbuzné, na které jindy není čas. Přibývá těch, pro které se Vánoce mění v čas zvýšeného až traumatizujícího stresu. V psychologických poradnách přibývá zejména žen s příznaky zhroucení a psychiatři četněji předepisují prášky na uklidnění a proti nespavosti.

Leckoho už napadla kacířská myšlenka, že než takové svátky, to snad raději žádné. Ta je však vzápětí vystřídána pocitem, že tradice nás přece jen zavazuje a vyzývá ke stejné spoluúčasti, s jakou kdysi k Vánocům přistupovali na naši předkové. Kdesi hluboko v sobě neseme dosud původní poselství svátků, které hlásaly usmíření, spočinutí, radost a pokoj. Zároveň je nám však jasné, že pro tyto stavy duše nehraje podstatnou roli ani počet druhů cukroví, ani množství pestře zabalených krabic pod stromečkem.

"Naši prapředkové žili skromnějším a poklidnějším způsobem. V předvánočním čase byla již úroda ve stodolách, sýpkách a sklepích a na úklid i rozjímání bylo dostatek času. Dárky byly skromné. Rozhodující byla lidská pospolitost. Dnešní lidé však ztratili podpůrné rituály. Ve svých zaměstnáních pracujeme stále stejně rychle, na konci roku mnohdy ještě doháníme resty. Budujeme si stále větší a složitější příbytky a máme mnohem více věcí, které je třeba uklidit. Sháníme a dáváme více a více darů, které ani nepotřebujeme, a často žijeme daleko od svých původních rodin, které navíc nezřídka již nefungují jako podpůrné společenství, takže termíny návštěv musíme složitě vyjednávat. Není divu, že nám to podstatné z Vánoc uniká," upozorňuje psycholog Petr Růžička z Konzultačního a terapeutického institutu Praha.

Je snad proto vhodné připomenout, že náš postoj vůči tlakům, které jsou na nás před Vánoci soudobým životním stylem vyvíjeny, záleží jen a jen na nás. Vlastně si sílu těchto tlaků nastavujeme sami.

Zamysleme se nad tím, co od Vánoc vlastně očekáváme, a předvánoční přípravy tomu přizpůsobme. Osobně považuji za blahodárné, když nám pro vytvoření vánoční atmosféry kromě přítomnosti blízkých lidí a Bible postačí několik námi oblíbených tradičních pokrmů a zvyků. Třeba kuba z krup a sušených hub, svíčky plovoucí ve skořápkách ořechů, vůně purpury, z přírodnin sestavený Betlém pod stromečkem a spokojení ptáci v krmítku za oknem. To ostatní - vděčnost z daru života, zájem o druhé a snahu být něco platní - bychom v sobě v ideálním případě měli umět objevit kdykoliv po celý rok.

Zpět na Úvahy, postřehy a zkušenosti

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt