PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Život nasladko a jeho skrytá rizika

Rafinovaný cukr dnes pro většinu lidí představuje nedílnou součást jídelníčku. Téměř každý zatouží občas (nebo i velmi pravidelně) po sladké tečce v podobě dortu, sušenek nebo jiných sladkostí. Většina lidí zároveň tuší, že cukr neboli sacharóza v těchto pochoutkových produktech, ač bohatý na kalorie, neobsahuje žádné tělu prospěšné živiny. Přesto se má všeobecně za to, že pokud sladkého člověk pravidelně nespořádá na posezení celý vagon a pečlivě si po mlsání vyčistí zuby, jedná se o sice nepříliš zdravou, leč relativně neškodnou součást stravy. Toto přesvědčení se milovníkům sladkého může ovšem stát osudným.

Ne každý si uvědomuje, že rafinované cukry a další sladidla, jako různé škrobové sirupy a podobně, dnes nejsou pouze ve sladkostech. Nemalé množství se jich přidává také do valné většiny potravin, včetně těch, kde by jeho přítomnost většina lidí neočekávala. Jako příklad uveďme pizzu, kečup, zavařeniny včetně zeleninových (a tím pádem třeba i nakládané zelí či okurky), mléčné výrobky i uzeniny. Překvapivé množství cukru skrývají také různé instantní a mnohé nealkoholické nápoje. Proto často i ten, kdo klasickým sladkostem neholduje, může rafinovaného cukru nebo různých jiných sladidel ve skutečnosti konzumovat značné množství.

Ještě o poznání absurdnější je situace člověka, který se snaží zhubnout. Zásadně se proto vyhýbá potravinám s vyšším obsahem tuku a pije různé nápoje obohacené o řadu vitaminů, aby "žil zdravěji". Průmyslově zpracované potraviny typu "light" mohou často naopak být velmi kalorické, protože se do nich přidává velké množství cukru, aby měly vůbec nějakou chuť. Vitamíny a minerály, o něž je údajně mnoho slazených nápojů obohaceno, bychom pak měli správně přijímat v ovoci, zelenině a celozrnných potravinách, protože v takzvaných vitaminových nápojích přijímáme spolu s nimi právě i velké množství cukru. (Výzkum navíc ukázal, že syntetické vitamíny jsou často pro tělo hůř vstřebatelné a použitelné než ty přirozeně se nacházející v potravinách. Tam jsou totiž vitamíny obsaženy spolu se všemi enzymy, koenzymy a ko-faktory, které jsou všechny potřeba, aby v těle společně vytvořily kýžený biologický efekt. Syntetické vitamíny v doplňcích často tyto důležité dodatečné sloučeniny nemají, a zůstávají proto v těle, dokud člověk s potravou nepřijme složky nutné k jejich správně funkci, nebo jsou vyloučeny.)

Matoucí je i skutečnost, že se v potravinách cukr skrývá pod různými jmény, případně jsou potraviny slazeny dalšími monosacharidy a disacharidy, kterých bychom také neměli přijímat nadbytek, jako jsou laktóza a maltóza.

O tom, že cukru - často nevědomě - konzumujeme značné množství, svědčí i mnohonásobné zvýšení spotřeby cukru v rozvinutých zemích za posledních 200 let. Světová produkce cukru v současnosti činí kolem 170 milionů tun ročně. Od sedmdesátých let dvacátého století se začala objevovat řada studií podrobně zkoumajících dopad rapidně stoupajícího množství rafinovaného cukru ve stravě na lidské zdraví, a je to čtení překvapivé a neveselé.

Vedle řady negativních účinků, které zvýšená konzumace rafinovaného cukru má na lidské zdraví (a o nichž bude řeč později), se na rafinovaném cukru s velkou pravděpodobností dá za určitých okolností vytvořit závislost do značné míry srovnatelná se závislostí na drogách, jak ukázala jistá studie publikovaná roku 2007 týmem Barta Hoebela, profesora psychologie z Princetonské univerzity. Cukr totiž způsobuje zvýšené vyplavování opiátů a dopaminů a vytváří tak potenciál pro vznik závislosti - dopamin je jedním z klíčových neurotransmiterů produkovaných v tzv. nucleus accumbens, centru odměňování, líbivých pocitů a smíchu. Konzumace cukru tak (podobně jako drogy) přímo stimuluje centrum odměn a vede k příjemným pocitům, zároveň ovšem při dlouhodobé nadměrné konzumaci cukru (podobně jako u jiných návykových látek) může dojít k přílišné stimulaci centra odměny a jeho následnému utlumení.

Při rozvíjející se závislosti na jakékoliv návykové látce je totiž postupně poškozována přirozená tvorba dopaminu a schopnost centra odměny na dopamin reagovat, což obecně vede k snížené vnímavosti k libým pocitům vyvolaným běžnými činnostmi. Závislý člověk pak postupně vyhledává vyšší a vyšší množství drogy, aby dosáhl stejné slasti, protože si vůči látce postupně pěstují toleranci. Při rozvíjející se závislosti na cukru to znamená, že si daný člověk velmi rychle navykne na snadno získaný dopamin ze sladkostí a dalších potravin obsahujících cukr, a bude ho pak pravidelně vyhledávat, aby si příjemný pocit navodil.

Dlouhodobá konzumace nadměrného množství cukru může kromě prohlubující se závislosti (kdy danému jedinci přestanou chutnat jídla bez přidaného rafinovaného cukru, protože mu přijdou málo sladká a bez chuti) vést k celé řadě zdravotních problémů. Kromě zvýšeného rizika zubního kazu mezi ně patří především nadváha až obezita a zdravotní problémy od nich se odvíjející, jako je například cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak, poruchy jaterní funkce, onemocnění žlučníku, artritida a některé druhy rakovin. Strava bohatá na jednoduché sacharidy může také způsobit přemnožení kvasinek v ženském pohlavním ústrojí, kde pak tyto organismy mohou vyvolat řadu nepříjemných infekcí.

Obzvlášť závažné dopady má pak zvýšená konzumace cukru na zdraví srdce a cév - řada studií ukázala, že zvýšená hladina krevního cukru snižuje hladinu "dobrého" cholesterolu, takzvaného HDL, a naopak zvyšuje koncentraci triglyceridů v krvi, jednak protože jich játra začnou vylučovat víc, a jednak protože jsou oslabeny mechanismy jejich odstraňování z krve. Je ovšem nutno podotknout, že koncentrace triglyceridů v krvi je kromě cukru ovlivněna i dalšími živinami, které mohou výsledné množství výrazně pozměnit.

Potraviny s vysokým obsahem cukru, které prošly tepelnou úpravou, pak také obsahují velké množství takzvaných produktů pokročilé glykace. Tyto látky vznikají neenzymatickým navázáním cukru na proteiny, k čemuž dochází při tepelné úpravě jakéhokoli jídla (u sladkých potravin to ovšem platí dvojnásob). Tyto produkty pak reagují s různými proteiny tvořícími lidské tkáně, jak je například kolagen, elastin nebo myelin, čímž omezují pružnost tkání a brání správné funkci buněk. Vzhledem k tomu, že jsou tyto reakce nevratné, dochází pak k trvalému poškození tkání, v nichž se tyto produkty ukládají.

Pro českou společnost nedávno téma rizik přeslazené stravy otevřel film dokumentaristky Andrey Culkové (více na http://www.sugarbluesfilm.com). Autorka byla před porodem třetího dítěte ohrožena těhotenskou cukrovkou, a tak se začala o vliv sladkého na zdraví víc zajímat. Prožila sama na sobě abstinenční příznaky a s překvapením zjistila, jak je těžké najít na trhu potraviny bez cukru a jak nesnadno se neslazené pokrmy na počátku změny ve stravování připravují doma. Počáteční těžkosti nicméně provázejí každou výraznější změnu životního stylu a ukazuje se, že se bez (nebo jen s minimálním množstvím) cukru se dá stravovat jednoduše a levně. Zdánlivě nevinné téma se režisérce a její rodině, která boj za pravdu o cukru přijala za vlastní, změnilo přímo před očima v napínavé investigativní drama s četnými historickými a odbornými vstupy. Zároveň film bez příkras ukazuje, že boj s bílým zlatem a jeho lobby bude obdobně složitý jako boj s jinými "metlami lidstva", tabákem nebo alkoholem.

Nezbývá, než aby každý z nás odpovědnost převzal do vlastních rukou. Opatřujme si informace a nezapomínejme, že o tom, co jíme, rozhodujeme sami.

Použité a doporučené zdroje:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2235907/
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4166230/
http://circ.ahajournals.org/content/106/4/523.full
http://drbenkim.com/articles-vitamins.html

O autorce:
Alžběta Labusová (1994) studuje biomedicínu na Univerzitě v anglickém Durhamu. Zajímá se o lidské zdraví tělesné, duševní i duchovní. Při psaní se snaží spojit střízlivý vědecký přístup k faktům s hlubšími, vědou nezohledňovanými, souvislostmi. Ve volném čase ráda čte, vaří, zpívá a pohybuje se kolem divadla.

Vyšlo v časopise Regenerace 9 2015

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Kontakt

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Deprese a trauma
v souvislosti s porodem

Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt