Císařský řez jako prevence porodních bolestí?
Ve srovnání s vaginálním porodem představuje císařský řez zvýšené riziko komplikací jak pro matku, tak i pro novorozené dítě. Je to zákrok, který si vybírá svou daň v tělesném i emočním prožívání rodící ženy, a který vrhá stín na zbytek jejího reproduktivního života.
(Henci Goer)
Právo zdravých žen bezprostředně spoluurčovat okolnosti vlastního porodu představuje rozhodující aspekt právě probíhající diskuse o budoucnosti českého porodnictví. Zatímco některé ženy chtějí tohoto práva využít pro možnost porodu přirozeného, a tedy nenarušovaného žádnými rutinními nebo nadbytečnými medicínskými zásahy, jiné ženy usilují o porodní zážitek zcela opačný. Porodním bolestem se chtějí pokud možno zcela vyhnout. A tak se v souvislosti s právy rodičky vedle dnes již běžně dostupné možnosti porodit v epidurální analgezii začíná hovořit též o tzv. elektivním císařském řezu.
Císařský řez provedený výhradně na přání rodičky česká zdravotnická legislativa prozatím nepřipouští. Občas se sice stane, že např. známá umělkyně nebo politička, která při své vytíženosti předem stanovené datum porodu skutečně ocení, svého porodníka k vzájemné "domluvě" přiměje. V takovém případě se ale přinejmenším papírově vynajde medicínský důvod a nákladnou operaci zaplatí daňoví poplatníci. Pokud by se císařský řez na přání legalizoval, musely by si jej pravděpodobně uhradit samy rodičky.
Snaha rodiček uniknout výhradně z vlastního rozhodnutí odvěkému "ženskému údělu" působí na první pohled bezpochyby přehnaně. Při bližším prozkoumání se ale může jevit jako pochopitelná. Vždyť když se dnes některé ženy rozhodnou rodit bez utišujících či porod urychlujících medikamentů, bývají v horším případě označovány za excentričky a v lepším za mimořádné osobnosti, schopné zcela nadprůměrného osobního nasazení i odvahy. Normální porod bývá jinak spojován s hrůzostrašnými historkami, jen těžce slučitelnými s nejrozšířenější filozofií současnosti, která praví "hlavně zbytečně netrpět". A tak se císařský řez - za přispění zdravotnické propagandy, která v jeho výhodách spatřuje např. jistotu nepoškození pohlavních orgánů či šetrnější příchod dítěte na svět - může leckomu jevit jako elegantní a příjemné řešení.
Další vysvětlení stoupajícího zájmu o elektivní císařský řez na přání však nabízí též naprostá neinformovanost dnešních žen o možných negativních následcích medicínsky invazivních porodů jak pro ně samotné, tak i pro jejich novorozené dítě. Není bez zajímavosti, že mnoho rodiček své rozhodnutí o medikalizovaném porodu změní poté, co získají - např. v kvalitním prenatálním kurzu - o přirozeném porodu reálnou představu a zjistí, že normální porodní bolesti lze docela dobře snést, jsou-li pro porod splněny základní, leč v českých porodnicích bohužel často nedostupné, podmínky (ticho, teplo, dostatek intimity, empatický a trpělivý doprovod k porodu či dostupnost přirozených prostředků tlumení bolesti).
Přestože prozatím se v České republice ve srovnání s jinými zeměmi kvóta císařských řezů udržuje na relativně nízké úrovni (okolo 13%), tendence k jejich nárůstu je patrná. Příčinu lze spatřovat v nadužívání elektronického monitorování plodu, které dle některých výzkumů z důvodu upoutání rodičky na lůžko brzdí spontánní porodní činnost a častěji stanovuje tíseň plodu častěji, než k ní ve skutečnosti dochází. Dalším důvodem je dnes již téměř automatické operativní řešení porodu při naléhání plodu koncem pánevním nebo při vícečetných těhotenstvích a stejně tak i opakované provádění císařského řezu po předchozích sekcích. Mezi další příčiny patří stávající politika zdravotního pojištění, která hodnotí císařský řez nesrovnatelně výše než vaginální porod, a tak se císařské řezy pro porodnická oddělení stávají zdrojem příjmů. V některých cizích zemích - zejména v USA - se císařský řez dnes doslova epidemicky šíří z důvodu přibývajícího počtu soudních žalob z údajného zanedbání lékařské péče v případech, kdy novorozenec přijde na svět s nějakou vadou. Nejvíce císařských řezů přibývá ve velkých nemocnicích, kde porody vedou porodníci s chirurgickou specializací, kteří zpravidla nevykazují žádnou vstřícnost ani pochopení pro přirozené porodní mechanismy. Tím, že rozvoj technických možností a lékařských dovedností učinil z císařského řezu operaci s velmi pravděpodobným dobrým koncem, porodníci se pro něj dnes již rozhodují snadno a rychle. (Existují dokonce příspěvky v odborném tisku, kde se někteří lékaři za rutinní provádění císařského řezu přimlouvají).
Ačkoliv porod císařským řezem představuje mimořádný potenciál záchrany zdraví a života v patologických situacích a patří dnes již k relativně bezpečným operacím, zůstává i nadále operací složitou, kterou musí provádět tým skutečných odborníků na specializovaném pracovišti. Jeho rutinní nebo neopodstatněné provádění přináší vedle běžných rizik velké břišní operace i nemalé ekonomické výdaje.
S rozvojem demokracie se i české veřejnosti pozvolna dostává práv činit osobní rozhodnutí, týkající se vlastního těla a péče o ně. Bohužel není v moci demokracie zajistit, aby se lidé rozhodovali ve prospěch svého i celospolečenského zdraví. Jedinou pomocí může být dostatek všestranných informací a naléhavé nabádání veřejnosti k tomu, aby na základě těchto informací činila skutečně uvědomělou a rozvážnou volbu.
Vyšlo v časopise Regena v roce 2002
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
