Dočkají se české ženy porodních domů?
Ve většině západoevropských států tvoří porodní domy standardní, byť menšinovou, součást porodnických služeb. Jde o samostatná zdravotnická zařízení, která nabízejí základní (tzv. primární) porodnickou péči zdravým ženám s předpokládaným nekomplikovaným těhotenstvím a porodem. V ČR chybějí, a to i přesto, že zájem o jejich služby stále roste.
Možnost volby stále chybí
V naší zemi se většina dětí rodí v porodnicích. Porodnice jsou obvykle součástí nemocnic. Považuje se za normální vnímat porod jako zdravotní problém, nebo aspoň jako potenciální rizikový jev, který právě pro svou rizikovost patří do péče a zodpovědnosti odborníků na nemoc - lékařů. To ovšem není jediný možný pohled na lidské zrození. Existují ženy (v ČR je jich dle šetření agentury STEM z roku 2000 zhruba 10%), které porod považují za přirozený a zdravý fyziologický proces. Tyto ženy vnímají zrození svého dítěte v širokém kontextu, kam vedle zdravotních patří také psychologické, sociální a duchovní aspekty. Narušení intimity a osobní autonomie, které k pobytu v nemocnici zákonitě patří, považují za zbytečné. Nemají-li žádné zdravotní problémy, nechtějí nutně rodit na porodním sále. Pokud ovšem zvažují jinou než nemocniční alternativu porodu, mnoho možností v ČR na výběr nemají. Vlastně se jim nabízí jen varianta porodu doma, která ale vzhledem k dosud nedostatečnému legislativnímu a organizačnímu zajištění rozhodně není ideálním řešením.
Kompromis mezi porody v nemocnici a porody doma
Porodní domy svým zařízením a atmosférou připomínají domácí prostředí, přitom ale zajišťují potřebnou odbornou péči profesionálních zdravotníků - porodních asistentek a v případě problémů také rychlý převoz do nemocnice.
Navíc nejde jen o osobní volbu klientek, nýbrž také o finance. Oproti nákladné nemocniční péči nabízejí porodní domy výraznou finanční úspornost. Někde si za služby porodních domů platí klientky samy, jinde (m.j. také v sousedním Německu) veškeré výdaje plně pokrývají zdravotní pojišťovny.
V zemích, kde porodní domy běžně fungují, tvoří tato zdravotnická zařízení součást veřejného zdravotního systému, v němž jsou ženy považovány za zodpovědné za svá svobodná rozhodnutí a porodní asistentky za své zákonem jasně definované pracovní kompetence.
V porodním domě U Čápa se stále nerodí
Ačkoliv první český porodní dům U Čápa v Praze 4 je již dostavěn a obdržel registraci pro poskytování služeb v období těhotenství a šestinedělí, rodit se tu stále nesmí. K opakovaným námitkám lékařů a Ministerstva zdravotnictví patří nedostatečná medicínská vybavenost, ohrožení, které představuje případný transfer do porodnice (ač ta nejbližší je vzdálená jen několik minut autem), nepřítomnost lékaře u porodu a celková legislativní nevyjasněnost. Všechny tyto námitky neobstojí tváří v tvář zahraničním zkušenostem s porodními domy, které prozatím vykazují nulovou perinatální úmrtnost a výborně slouží ke spokojenosti žen, dětí a celých rodin, a také porodních asistentek, jimž je v těchto zemích na rozdíl od ČR dovoleno svobodně vykonávat svoji profesi.
Neochota českých lékařů a ministerských úředníků zařadit porodní domy do standardní nabídky porodnických služeb svědčí o způsobu lpění na monopolu moci, který je v přímém rozporu s principy demokratického zdravotnictví. Otázka, zda se naši lékaři s porodními asistentkami a matkami nakonec dohodnou, nebo zda celou, pravda poněkud ostudnou situaci, bude řešit mezinárodní soud ve Štrasburku, zůstává prozatím otevřená.
Proč jsou potřeba porodní domy? Protože nabízejí jiný a žádaný typ porodnické péče!
Porodní dům je samostatným zdravotnickým zařízením, uplatňujícím v praxi pojetí péče o těhotnou a rodící ženu a novorozence v duchu porodní asistence. Zatímco lékařský porodnický model se soustředí hlavně na rizika a patologie, porodní asistentky podporují zdraví a přirozenost porodního procesu. Zásadní rozdíl spočívá v odlišném způsobu chápání péče o ženu a dítě během těhotenství, při normálním porodu i v období poporodním. Lékařský model, propagující lékařsky vedený porod, spatřuje v těhotenství i porodu celou řadu rizik, která ženu i dítě potenciálně ohrožují na zdraví i na životě. Zdravotníci proto soustřeďují celé své snažení na to, aby všem případným problémům pokud možno předcházeli nebo je prostřednictvím vyzkoušených a účinných medicínských zásahů včas efektivně řešili.
Model péče poskytované porodními asistentkami, usilující o přirozený porod, vychází naopak z předpokladu, že zrození člověka představuje zcela normální fyziologický proces, který většina rodiček dokáže zvládnout vlastními silami, pokud jsou jim pro porod vytvořeny optimální podmínky. V druhém případě nejde tedy o to porodní proces již dopředu usměrňovat a urychlovat, nýbrž především o to jej nerušit a pouze dohlížet na jeho bezpečný průběh.
Zatímco v nemocnicích se ani bezproblémový porod obvykle neobejde bez vnějších medicínských opatření a zásahů, v porodním domě je to v první řadě sama rodička, kdo udává způsob a tempo zrození vlastního dítěte. Přítomné porodní asistentky jí pomáhají především tím, že jí dodávají jistotu blízké odborné pomoci a poskytují psychickou podporu.
Více informací
http://www.geburtshaus.de/index.html
Vyšlo v časopise Miminko 5 / 2007
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
