Jak poznáme dobrou hračku?
Dnešní děti bývají hračkami zaplaveny, takže jejich pokojíky nejednou připomínají obchod nebo skladiště. Vysvětlení je prosté: Narodí-li se do milujících rodin, touží jim udělat radost široké příbuzenstvo i všichni přátelé, a tak plyšáků, chrastítek, stavebnic, autíček, panenek a dalších "nezbytností" přibývá. Snadno tak bohužel dochází k přesycení - dítě přes jedno zapomíná na druhé, velké množství ho jen rozptyluje a na nic se nakonec pořádně nesoustředí. Jaké hračky dítě potřebuje? A podle čeho máme posuzovat jejich hodnotu?
Foto: Kristina Baudyšová
|
Dříve než za nějakou hračku vydáme peníze, stojí za to se nad těmito otázkami do hloubky zamyslet. K základním kritériím kvality patří následující:
- ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST
Hračky by měly být vyrobeny z ověřených a prověřených materiálů. Ideální jsou ty přírodní, popř. průmyslově vyráběné, bez obsahu škodlivých látek. Není nutné a vlastně ani žádoucí obklopit současné dítě výhradně dřevem, vlnou nebo proutím - i plast a jiné umělé materiály mají své výhody, musí být ale bezpečné a pokud možno i vkusně zpracované. Dětem do tří let nedáváme hračky s malými díly - hrozí nebezpečí udušení.
Evropským standardům by měly odpovídat hračky označené certifikátem kvality "CE". Tato značka upozorňuje, že výrobek splňuje požadavky všech direktiv Evropské unie, popř. dalších nařízení české vlády. Protože ale hračky, které jsou k nám dováženy ze zahraničí, získávají certifikát i na základě čestného prohlášení výrobce, je třeba velké obezřetnosti. Záruku bezpečnosti nabízejí nověji též ochranné známky Bezpečná a kvalitní hračka a Česká kvalita. (Více informací na http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2062492)
- TRVANLIVOST
Hračka musí "něco vydržet". Při nákupu přemýšlejme o tom, k jakému účelu má sloužit a jaké snese zatížení. Přílišná sofistikovanost je spíš na závadu - čím složitější hračka je, tím bývá zranitelnější a tím méně také obvykle rozvíjí fantazii, takže svou jednoznačností dítě brzy přestane bavit.
- POTENCIÁL PRO DĚTSKOU KREATIVITU A FANTAZII
Ukazuje se, že vítanou vlastností dobrých hraček je naopak jednoduchost a také kompatibilnost s jinými hračkami. Složité autíčko na ovládání nebo hudební skříňka mají jen jeden zřejmý účel. Zato obyčejné auto s valníkem může posloužit tu jako dodávka, jindy jako sanitka a ještě jindy jako limuzína… Kostky zase jednou vystaví dům, jindy věž, pak zase obranný val k hradu… Není divu, že k vůbec nejoblíbenějším dětí patří např. LEGO - mohou se z něho stavět rozmanité "projekty", a zároveň může posloužit třeba jako "krmení" pro zvířátka nebo "brambory" v dětském hrnci. Proto co se barvy, materiálu i formy týká, vždy je dobré, když hračky ponechávají prostor také samotnému dítěti, aby si je dotvořilo a použilo podle svých vlastních představ. S oblíbeností hračky souvisí i načasování jejího pořízení. Po návštěvě skutečné sedlácké usedlosti dítě pravděpodobně zaujme dřevěná farma se zvířátky, po cestě za oceán zase letadýlko apod.
- INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA HRAČKY PRÁVĚ PRO NAŠE DÍTĚ
Samozřejmě, že i hračky mají své módní vlny. Než zakoupíme drahou knihu malířských předloh k vybarvování nebo poslední model "malého chemika", měli bychom se ptát, zda naše dítě opravdu tak rádo kreslí nebo usiluje o pokusy s přírodninami. Od útlého věku totiž prostřednictvím hraček můžeme odhalovat také sklony a nadání našeho dítěte, které mohou později přejít do celoživotního koníčka nebo dokonce volby profese. Při koupi hraček bychom proto rozhodně měli vycházet vstříc osobním potřebám dětí, případně zkusit díky nové hračce dítě motivovat, aby zkusilo něco zcela nového a odkrylo tak dosud nepoznanou část svých schopností. Dávno se také ví, že nemá smyslu striktně dělit hračky na chlapecké a dívčí, protože současná doba dává přednost univerzálnějšímu nasazení obou pohlaví.
Hračka jako součást výchovného záměru
Pohled do dětského pokojíčku hodně prozrazuje o celkové atmosféře a postojích, v nichž dítě vyrůstá. Pořizování nových hraček se od útlého věku dětí stává i příležitostí k rozhovorům, které mohou rodičům posloužit pro nenásilné předávání žádoucích pravidel či norem: Určitou hračku nekoupíme, protože na ni nemám peníze. U jiné se nám nelíbí její marketingové pozadí nebo masivní reklama v televizi. A ještě jiná třeba neodpovídá našemu etickému rozpoložení - zbraně, panenky Barbie a podobné z hlediska svého "poselství" vyhraněné hračky zkrátka někteří rodiče apriori odmítají.
Je ovšem třeba počítat s tím, že naše dítě nežije ve skleníku. Občas se stane, že hračku, proti které sami brojíme, nečekaně darem přinesou známí, jindy dítě té, nad kterou se sami rozplýváme, nikdy nepřijde na chuť. Buďme tolerantní a připomínejme si, že i u hraček platí pravda o nepatřičnosti extrémů.
A nezapomínejme, že výbornou a z didaktického hlediska nejpřínosnější hračkou jsou i předměty denní potřeby - pokličky, kalíšky, smetáček s lopatkou, papírové krabice, hromada látkových ústřižků či klubíček apod. Dopřejme dětem, ať si bezpečné a svému věku odpovídající všední věci samy vyhlédnou a zapojí je doma i venku do svých her.
Vyšlo v časopise Miminko 2/2009
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
