Inkontinence - problém, který lze (téměř vždy) řešit
Inkontinencí rozumíme neschopnost kontrolovat odchod moči. Jedná se o unikání malého množství moči např. při kašli, smíchu, cvičení nebo jiných činnostech, při nichž dochází ke zvýšenému tlaku na močový měchýř.
Nebereme-li v úvahu vrozené deformace močových cest nebo případy mimořádně těžkých nemocí (rakovina močového měchýře, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba…), slabost a dráždivost močového měchýře obvykle vyplývá buď z poruchy jednoho či více mechanismů, které za normálních okolností moč v měchýři udržují, nebo z příčin psychosociálních, spojených se zvýšeným stresem nebo s poruchou chování. Ve druhém případě představuje zcela specifickou formu problému únik moči u větších dětí během dne, který bývá téměř bezvýhradně důsledkem pro dítě již nezvladatelné psychické zátěže. Do ještě jiné kategorie patří pomočování ve spánku během noci (tzv. enuréza nocturna). Zapomenout nesmíme ani na to, že k samovolnému úniku moči a k častému nucení na močení dochází někdy též v důsledku infekce močového ústrojí. V těchto případech však porucha obvykle odezní s vyléčením nemoci.
Přestože problémy s udržením moči mívají příslušníci obou pohlaví, a to převážně v pokročilejším věku, u žen je inkontinence mnohem častější a někdy je postihuje už v mladším věku. Náš článek je proto zaměřen především na ženy.
Příčinou ženské inkontinence bývají opakované porody nebo hormonální změny vedoucí k oslabení pánevního dna. Ke svalům, které jsou "zodpovědny" za udržení moči, patří svalový svěrač na spodku měchýře, svaly močového měchýře a v neposlední řadě též svaly pánevního dna. Většině žen trpících inkontinencí může proto pomoci právě posilování pánevního dna speciálním cvičením (viz. rámeček). Jde o stahování svalů mezi nohama vsedě i vstoje tak, jako by mělo dojít k zadržení proudu již vytékající moči. Vlastní opakované přerušování močení přímo na toaletě je v tomto ohledu také velmi přínosné. Pánevní svalu lze procvičovat vpodstatě kdykoliv, přičemž lékaři doporučují jeho preventivní provádění každý den.
Ačkoliv únik moči ve většině případů nepředstavuje žádnou závažnou nemoc, důsledky této poruchy jsou natolik nepříjemné, že postižené osoby se v mnoha případech předčasně uzavírají do samoty a vnitřního stresu. Jen asi polovina z nich najde odvahu o svém trápení někomu říci, což bohužel platí i o vyhledání lékaře. Takové trápení je ale v dnešní době již naprosto zbytečné. Potíž se velmi často daří odstranit speciální operací, po které lze již příští den odejít z nemocnice s radostným pocitem nápravy.
Myslet je ale samozřejmě zapotřebí také na ty, zejména již starší ženy, u nichž se poruchu močového měchýře zcela vyléčit nepodaří. Naštěstí i pro ně existuje možnost, jak nadále a vpodstatě bez omezení "fungovat". Jde zejména o speciální spodní prádlo nebo vložky, které moč zachycují a neutralizují zápach.
|
Inkontinenci moči lze předcházet následujícícmi způsoby: 1) tzv. Kegelovými cviky, při kterých musíme nejprve zjistit, které svaly používáme, když začínáme a přestáváme svou malou potřebu vykonávat. Poté tto svaly pravidelně procvičujeme napínámím a uvolňováním - 3x denně a vždy alespoň 15x. Po několika cvicích zapojujeme "zatnutí" svalů příslušných alespoň na 10 sekund. Výhodou tohoto cvičení jeho naprostá intimita - nikdo neví, kdy zrovna cvičíme! 2) Redukcí hmotnosti, protože nadměrná tělesná váha působí na svaly močového měchýře negativně. 3) Zdravou stravou, protože zácpa nebo nepravidelné vyprazdňování svaly močového měchýře rovněž oslabuje. |
Vyšlo v časopise Rodiče
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
