Kila navíc komplikují život už v dětském věku
O tom, že otylost je nejčastějším civilizačním onemocněním dospělých v blahobytných západních zemích, se mluví už dlouho. V posledních letech ovšem přibývá alarmujících zpráv, že nadváhou i vyslovenou obezitou trpí také stále více dětí. Objevují se domněnky, že dnešní generace západních dětí vyroste v zatím nejobéznější generaci dospělých, jaká kdy chodila po Zemi…
Nadváhou mohou trpět již miminka. U kojených dětí se kila navíc sice obvykle tolerují s důvěrou, že z mateřského mléka ztloustnout nelze, přesto je ale vhodné si už tělíček nejmenších dětí všímat. Pokud na nich pozorujeme sklony k nadměrné baculatosti, zbytečně bychom jim stravu neměli vnucovat. O nekojených dětech to platí tím více.
Z hlediska příjmu stravy se velmi liší energetické potřeby miminek (do jednoho roku věku) a batolat (do tří let věku). Zatímco u miminek rodiče pod dozorem pediatrů na dávkování i skladbu stravy obvykle pozorně dbají, po prvních narozeninách dochází k rozvolnění. Rodiče setrvávají v představě, že dítě potřebuje vydatnou a pravidelnou stravu, aby dobře rostlo, a trápí je, pokud batole nejí, kolik by si představovali: "Je zapotřebí zdůraznit, že vývoj dítěte probíhá po skocích a že platí ´když roste tělo, neroste duše´, a naopak," připomíná obezitolog Dětské obezitologické ambulance při Dětské poliklinice FN Motol MUDr. Zlatko Marinov: "Zatímco v prvním roce života se vyvíjí především tělesná schránka, v následujících dvou letech je hlavní pokrok zaměřen na vývoj intelektuálních dovedností. Organismus batolete ví, kolik energie z jídla má přijmout. Pokud jídelníček není rozmělňován nežádoucími náhražkami, dítě si vezme kolik potřebuje, a dobře prospívá," říká odborník.
Způsob stravování v dětství spoluutváří návyky v dospělosti
Děti zrcadlí postoje ke stravě svých rodičů. "Ačkoliv asi u 40% dětí lze hovořit o geneticky podmíněné nadváze či obezitě, zároveň platí, že v 99% případů dítě nabere nadbytečné kilogramy výhradně z důvodu přejídání a nedostatku fyzické aktivity," tvrdí MUDr. Marinov.
Obezita je tudíž typické civilizační onemocnění, jehož jednotícím prvkem je genetický program uchování energie. Zatímco naši předkové zpravidla žili v režimu úsporného metabolismu a s výjimkou svátečních dní neměli k přejídání příležitost, charakteristickými rysy novodobé stravy jsou vysoká energetická hodnota, vysoký glykemický index a vysoký obsah nenasycených mastných kyselin. Když k tomu připočteme nedostatek pohybu a časté přejídání, je zřejmé, že o tělesné váze rozhoduje náš životní styl, přičemž v boji o štíhlou postavu dítěte hrají hlavní roli rodiče: "Trpí-li sami rodiče nadváhou, bohužel nebývají schopni přiznat si nadváhu svého dítěte a nevidí ani nutnost něco řešit. Pokud je jim lékařem doporučeno, aby dítě nadváhu redukovalo, nemají většinou zájem aktivně dítěti pomáhat a ani nejsou ochotni investovat do terapie finance", popisuje situaci Zlatko Marinov.
Motivaci v mladším věku navíc nemá ani samo dítě, které o sobě zatím nemá realistickou představu. Až do nástupu dospívání bývá totiž více ovlivněno názory rodičů než vrstevníků. Až asi od jedenáctého roku začínají děti obezitu u sebe i druhých vnímat jako obtížnou a neatraktivní, mimo jiné proto, že štíhlé děti se tlustým začínají vyhýbat a raději kamarádí s dětmi jiným způsobem hendikepovanými. Obézní děti se podle psychologických výzkumů ve stupnici hodnocení při výběru kamaráda ocitají na nejnižším stupni.
Nejde jen o psychosociální rizika
S obezitou se ale především pojí celá řada vážných zdravotních komplikací. Patří sem kardiovaskulární onemocnění s vysokým krevním tlakem, aterosklóza a aterosklerotické postižení tepen dolních končetin, poruchy metabolismu a porušená glukózová tolerance (neléčený metabolický syndrom vede v řádu desetiletí k rozvoji cukrovky II. stupně, který se může projevit už v adolescenci), zvýšené hladiny tuků v krvi, poruchy spojené s hospodářstvím cholesterolu či zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, která se může projevit dnou.
Stejně jako u dospělých je jedinou cestou k trvalé redukci nadváhy změna nevhodných stravovacích a pohybových návyků. Národní program komplexní léčby pro děti, založená na skupinové psychoterapii a podporovaná speciální pohybovou aktivitou a uplatňováním zásad vyvážené výživy zatím v České republice bohužel chybí, stejně jako větší spolupráce školkových a školních jídelen: "Jídelny bohužel stále ještě vaří podle starých norem, platných za socialismu. Na nových se nutriční odborníci nemohou dohodnout. V tomto ohledu jako společnost promarňujeme velký potenciál - právě jídelny by totiž dětem mohly, pokud v tom rodiče selhávají, výrazně pomáhat utvářet racionální stravovací návyky."
Odbornou pomoc a poradenství tak zatím nabízejí jen nemnohé speciální poradny.
Více informací:
- Dětská obezitologická ambulance při Dětské poliklinice FN Motol, V úvalu 84 150 00 Praha 5, tel. úterý a čtvrtek: 224 433 806
- www.vyzivadeti.cz
- www.istob.cz
Vyšlo v časopise MIMINKO 5/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
