Mateřských škol a jeslí je v ČR stále nedostatek S počátkem nového kalendářního roku znovu probíhá zápis do mateřských škol. V uplynulých letech to v některých lokalitách, např. satelitních oblastech u velkých měst, kam se najednou nastěhovalo mnoho mladých rodin, přinášelo hodně stresu. Mnoho žen, které chtěly po třetích narozeninách svého dítěte nastoupit do práce, totiž do poslední chvíle nevědělo, zda bude jejich dítě do předškolního zařízení přijato, resp. byly zklamány, protože místo pro dítě nakonec nesehnaly. Bude se tato situace opakovat i letos? Zřizování mateřských škol je plně v kompetenci obcí. Záleží tedy na nich, zda počet mateřských škol na základě poptávky rozšíří. Protože ale obce pro zřízení mateřské školy nemají nárok na dotace, ke vzniku nových zařízení dochází jen výjimečně. Počet nevyřízených žádostí o přijetí do MŠ tak zůstává vysoký: V roce 2009 jich bylo zaregistrováno téměř 20 tisíc a bohužel lze předpokládat, že obdobná situace bude i v roce 2010. O tom, které dítě bude do MŠ přijato, rozhoduje ředitelka školky. Ta také stanovuje kritéria, podle kterých se v té které školce při přijímání nováčků postupuje. Jedním z nejčastějších důvodů pro přijetí bývá, že jsou oba rodiče zaměstnaní. Pokud je ale např. matka ještě na mateřské nebo rodičovské dovolené s mladším dítětem, stává se, že místo pro staršího potomka v MŠ nedostane. Výjimkou jsou předškoláci: děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky jsou do MŠ přijímány přednostně. Ohledy jsou dále brány také na děti ze sociálně potřebných rodin. Soukromé školky nic moc neřeší. Sice jich přibylo, avšak zpravidla jsou drahé. A protože stávající systém sociální podpory nenabízí pro uhrazení školného do soukromé školky žádnou možnost sociálních příspěvků, pro většinu rodin zůstávají tyto školky nedostupné. Jeslí rovněž není dostatek. Tato zařízení prozatím zůstávají v kompetenci Ministerstva zdravotnictví. Podle aktuálních informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo ke konci roku 2008 v celé ČR v provozu pouze 46 jeslí a mikrojeslí pro celkem 1413 dětí. V některých krajích, jako např. na Karlovarsku nebo Liberecku, tato zařízení chybějí zcela. V Praze je jich zřízeno celkem 7, ve Středočeském 4, v Jihočeském 2 , v Plzeňském 4, v Ústeckém 9, v Královéhradeckém 3, v Pardubickém 1, v Kraji Vysočina 2, Jihomoravském kraji 3, v Olomouckém kraji 3, Zlínském kraji 4 a Moravskoslezském kraji 4. Všechna zmíněná zařízení provozují obce. Existují jen jedny jesle zřízené právnickou osobou, a to pražské jesle Czech British School, s.r.o. K uplatnění evropských norem nedošlo. Přesně před rokem touto dobou se hodně hovořilo o tzv. Barcelonských kritériích, doporučujících na evropské úrovni potřebnou kapacitu státem garantovaných jeslí pro aspoň 33% dětí mladších tří let a kapacitu mateřských školek pro aspoň 90% předškoláků. Tehdejší ministr Petr Nečas hájil právo ČR na vlastní cestu, protože tradičně u nás většina maminek chce s dětmi do dvou až tří let věku zůstávat doma. Nejspíš i proto se debata ohledně Barcelonských kritérií nakonec zase uklidnila a po speciální konferenci pořádané v rámci českého předsednictví se změnil i pohled samotné EU na problematiku zaměstnanosti žen v ČR. EU přijala českou argumentaci, že je potřeba zohledňovat specifickou situaci v té které členské zemi a nejlepší zájem dítěte a nenahlížet na rodinnou politiku výhradně z pohledu potřeby ekonomiky a zaměstnanosti. Ani instituce "denních matek" prozatím oficiálně nefunguje. Tento výraz pochází z němčiny (tzv. Tagesmutter). V německy mluvících zemích a zejména v Rakousku jsou denní matky velmi populární. Jde o ženy, které si po absolvování základního školení k vlastním dětem přibírají děti cizí a o všechny společně, nejčastěji o tři, se starají. V ČR podobná praxe probíhala vždy na černo, a tak MPSV vloni připravilo návrh zákona o podpoře rodin s dětmi, jehož součástí měla být i tzv. vzájemná rodičovská výpomoc. Šlo o součást širší právní úpravy, tzv. Prorodinného balíčku, resp. Zákona o podpoře rodin, který však vláda ČR v červnu 2009 z fiskálních důvodů nakonec neschválila. A tak tento zákon nyní čeká, až bude zařazen na jednu z příštích schůzí PSP. Možnosti předškolního institucionálního hlídání děti působí mnoha českým rodičům vrásky na tváři. Nejednou nezbývá, než se vrátit k odvěkému českému umění, umění improvizace. Naštěstí v našich zemích tradičně s hlídáním dětí vcelku ochotně a rádi vypomáhají prarodiče. České babičky patří k nejvytíženějším v Evropě. Zajisté nejde o ideální model - ne každý má babičku na hlídání k dispozici a ne vždy jsou vícegenerační vztahy ideální - pokud však debata nad problémem utichla, velké změny se zřejmě hned tak nedostaví. Za poskytnutí informací k tomuto článku děkuji Mgr. Kláře Vítkové Rulíkové, ředitelce odboru rodiny a dávkových systémů při MPSV, a PhDr. Martě Jurkové, Ph.D., referentce odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání při MŠMT. Vyšlo v časopise Miminko 1/2010 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |