Jak muži o sebe pečují
Liga otevřených mužů (www.ilom.cz) uspořádala na sklonku loňského roku diskusní hranatý stůl na téma "Jak se starám o sebe". Muži s muži, za přítomnosti mužů i žen v publiku, rozprávěli o důležitosti sebepéče i o tom, jak schopnost relaxace souvisí se schopností plnit si všechny povinnosti a přitom zůstat spokojený.
Setkání otevřela osobně laděná prezentace prvního muže-otce, poté následovala exkurze do niter čtyř dalších: výzkumného pracovníka, zemědělského inženýra, trenéra/kouče a psychologa. Pod vedením posledního jmenovaného všichni dohromady pátrali, nakolik se jim pečovat o sebe daří.
Ta diskuse byla mimořádná tím, že mluvili skutečně o sobě. Veřejně. Navíc se nebáli jít pod povrch a přiznat i skryté pochybnosti, slabosti a také sny. Ač šlo o muže různých životních stylů i různého věku, jejich zkušenosti a postřehy se prolínaly. Do jisté míry snad proto opravňují k určitému zobecnění. To se potvrdilo i v rozhovorech, jež jsem na téma sebepéče následně vedla s dalšími muži…
Proč současní muži vypadají ustaraně
Souvisí to s "krizí mužství", o níž byla řeč v lednovém Miminku. Muži bývají "mrzutí", protože už dlouho, vlastně od 1. světové války, hledají novou podobu své identity: "Pro muže není snadné zjištění, že jsou do značné míry nahraditelní ženami a že ženy si ve světě rovných příležitostí přece jen nějak lépe vědí rady. Muži ztratili mnoho svých specifických rolí a přináší jim to celou řadu pocitů, které by bylo zapotřebí zpracovat. Protože ale muži nebyli k zaobírání se svými pocity vedeni, často se ve svých emocích ztrácejí," vysvětluje manželský a rodinný terapeut Tomáš Novák. Nezpracované emoce ovlivňují myšlení a mohou vést k úzkostem, hněvu i agresi.
Dnešní muži jsou vystaveni obrovskému vypětí, pokud chtějí dostát obvyklým nárokům svých profesí, živit rodinu, zvládnout povinnosti spojené s rodičovstvím a ještě urvat nějaký prostor pro vlastní zábavu. Nenacházejí čas, aby se svým životem zabývali "zevnitř" a aby pátrali po příčinách svých případných negativních pocitů. Je až zarážející, v kolika případech k "zastavení" nebo "prohlédnutí" vede až zdravotní kolaps, hrozící rozvod nebo jiná krizová událost, která jasně naznačí, že v dosavadním životě muže něco není v pořádku.
|
Neschopnost sdělit, co je trápí a co jim vadí
Aby člověk mohl být sám sebou, potřebuje mít pravidelnou možnost obracet se do sebe a využít ztišení k sebepoznání. Pokud z nějakého důvodu sebereflexe nejsme schopni samostatně, je účinné vyhledat odbornou pomoc. Zatímco dříve docházely do psychologických poraden spíše ženy, v posledních letech se to mění. Podle odhadu Tomáše Nováka tvoří současný poměr klientů v poradnách asi 60% žen na 40% mužů. Terapeutická práce s muži má ovšem svá specifika: "Ženy jsou obecně daleko vnímavější k vycítění problémů a také mnohem připravenější k snaze začít je řešit, třeba už tím, že se sejdou s dobrou přítelkyní a mluvením si vše lépe srovnají v hlavě. Takové vypovídání se z obtížného zážitku nebo situace lze přirovnat k vyzvracení se po otravě nějakou potravinou. Dokud jedovaté držíme v sobě, nemůže se nám ulevit. Jenže právě tohle je poměrně častý mužský přístup," vysvětluje Tomáš Novák. Psycholog vidí další kámen úrazu v tom, že jsou muži ženami nuceni, aby své pocity ventilovali ženskými prostředky: "Poměrně často se setkávám s tím, že žena má jasnou představu, co by její muž měl dělat a jak by se měl chovat, aby vše lépe zvládal a aby fungovala společná komunikace. Přitom žena zapomíná na rozdílnost pohlaví a na to, že muži cestu k sobě i druhým obvykle nalézají jinak. Obrazně řečeno, nelze chytat ryby na to, co chutná rybáři."
|
Co dělá mužům dobře
Prosincový hranatý stůl Ligy otevřených mužů dal Tomáši Novákovi v mnohém za pravdu. K tomu, aby muži byli otevřenější, jim pomáhá, když se ocitnou mezi jinými muži a když sdílejí své zkušenosti. Patří sem např. následující:
Muži relaxují rádi, ale někdy se to, zvláště ti se sklonem k workoholismu, musí učit. ("Jednou jsem byl pozván na prezentaci kosmetiky a dostalo se mi ošetření pleti na obličeji. Jenže já se po něm strašně osypal! Pochopil jsem tu alergickou reakci symbolicky - když se o sebe dlouho nestaráme vůbec a pak se o to pokusíme, skončí to fiaskem!")
Muži mají rádi aktivní pohyb, někdy o samotě, jindy v kolektivu. ("Sport mi pomáhá v tělesném uvolnění. Následná masáž mě učí novým postojům k vlastnímu tělu. Báječné jsou v tomto smyslu masáže, které si vzájemně poskytujeme doma mezi sebou, hlavně s dětmi. Ale trvalo mi, než jsem jim dovolil na sebe sáhnout!")
Potomci jsou pro muže obrovským zdrojem radosti a uvolnění. ("Když si hraju se svými dětmi, dokáži zapomenout úplně na všechno. Dětská bezprostřednost mne očišťuje a inspiruje.")
Muži rádi objevují svou vlastní hravost. ("Tuhle jsem v hračkářství kupoval helikoptéru a rád jsem prodavači vysvětlil, že je pro mne, a nikoliv pro mé děti!")
Je přínosné zkoušet nové činnosti a třeba v nich zrealizovat dávné, dosud odkládané sny. ("Konečně jsem našel čas zkusit vyrobit domácí víno. Bylo báječné sledovat kvasný proces, čekat až se víno vyčistí, a nakonec ho i ochutnat!")
Cestu k sobě muži nezřídka nacházejí až v době středního věku ("Zdravotní problémy mi připomněly, že nebudu žít věčně. Víc jsem začal přemýšlet o tom, co dělám a jaký to má smysl. Pochopil jsem, jakou marnost skrývá, když se jen přizpůsobuji okolnostem a žiji život, který mi okolí nutí a který si sám nevolím.")
Vyšlo v časopise Miminko 2/2009
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
