Mužství a otcovství v kontextu naší doby
Jedním z nejčastějších témat, jež v současnosti hýbou životem společnosti i jednotlivců, jsou tzv. rovné příležitosti mužů a žen. Pro některé jde o přehnaný a nepřirozený sociální konstrukt, který vede lidstvo do záhuby, pro jiné o zákonitý vývoj v soužití obou pohlaví, který po letech patriarchální nadvlády otvírá i ženám možnosti, jak více přispět k dějinným úkolům lidstva. Ať tak či onak, před tímto fenoménem nelze utéci, a způsob, jakým se k němu postavíme, podstatně ovlivňuje náš subjektivní pocit životního úspěchu a smyslu.
K výraznějšímu oddělení rodinného a pracovního života došlo poprvé v období průmyslové revoluce. Mnoho činností, jež do té doby ženy vykonávaly po boku svých mužů doma, najednou vyžadovalo vyšší odbornou kvalifikaci a přemístilo se do veřejné sféry, která však zůstala ženám uzavřena. Vstup do ní se otvíral přes volební právo, proto počáteční snahy ženského hnutí kráčely právě tímto směrem.
Až pozdější vlny feminismu vystupňovaly úsilí o rovnoprávnost tak, jak ji známe i dnes, kdy pojem rovnost mnohým splývá s pojmem stejnost a kdy tradiční rozdělení mužských a ženských rolí je popíráno s poukazováním na nespravedlivé stereotypy.
O škodlivosti některých stereotypů není pochyb, přesto nelze přehlédnout velký problém současnosti. Je jím všudypřítomný potenciální konflikt: Muži a ženy soupeří o své místo na slunci a nízká porodnost i přibývající problémy s mládeží dosvědčují, že původně ženská doména - péče od děti a domov - je dnes výrazně oslabena.
Matky, naučte syny používat (správné) emoce!
Ačkoliv ne všechny ženy zaujímají ke stávajícím způsobům prosazování rovných příležitostí pozitivní stanovisko, většina se s novými pořádky dokázala vyrovnat. K úvazku v domácnosti a k péči o děti přibraly ještě povinnosti profesní a snaží se uspět i ve světě, který donedávna patřil jen mužům. Děje se tak za cenu obrovského úsilí a stále častěji také pod podmínkou rezignace na (vícečetné) mateřství. Přesto lze říci, že ženy většinou nemají pochybnosti o tom, odkud a kam jejich život směřuje. Jsou samostatné a přibývá těch, které ve vztahu k mužům nehodlají dělat kompromisy. Než se trápit s nepravým, raději volí život bez partnera.
Muži v novém nastolení pořádku tápou více. Už nejsou bezvýhradně respektovanými živiteli a veliteli rodin. To, co od nich ekonomicky nezávislé ženy očekávají nejvíc, je emoční účast v životě partnerském i rodičovském. Jenže jak najít cestu k pochopení vlastních emocí, od malička potlačovaných postoji typu "muži nepláčou" nebo "citečky jsou pro baby, správnej chlap se s ničím nemazlí"?
"Mnoho současných mužů zažívá pocity zmatku, frustrace a vyčerpání. Svědčí o tom jak statistiky sebevražd, tak i častý sklon mužů působit utrpení druhým. Fyzické násilí vůči manželkám, sexuální zneužívání dětí, rozvody i morální úpadek v podnikání a politice svědčí o tom, že s muži se děje něco neblahého. Je zapotřebí začít vychovávat takové, kteří se nebudou cítit ohroženi a budou milovat život," tvrdí ve své knize Mužství australský psycholog Steve Biddulph. Hlavní naději vidí v otevření se mužů dosud opomíjeným emočním potřebám a rodinnému životu.
|
Mužům svědčí (aktivní) rodičovství
"Jedním z největších omylů historie, který muže vážně poškodil, bylo oddělení otců od dětí. Ještě dnešní čtyřicátníci pamatují dobu, kdy zejména v raném věku s otci téměř nepřišli do styku. Postoje typu ´Raději jsem děti dala pohlídat sousedce, než bych je byť jen na chvíli svěřila manželovi,´ zastávalo mnoho žen a přesně tím postihly ducha své doby," říká německý psycholog Thomas Schirrmacher, autor knihy Moderní otcové. Zároveň potvrzuje Biddulphovu hypotézu o nešťastných mužích: "Podle nedávného výzkumu Institutu pro sociální bádání z Frankfurtu nad Mohanem je až 65 % současných mužů znejistěno. Nemají jasno ve své životní roli a často to řeší workoholismem nebo různými typy nutkavého chování. Média plní články o slabých mužích, kteří nejsou schopni najít své místo v novém uspořádání světa. Když se ale nějaký rozhodne zůstat doma s dítětem, zas je terčem posměchu: ´K ničemu se nehodí, tak hlídá!´ Je nanejvýš načase tohle změnit!"
Biddulph i Schirrmacher se shodují v tom, že prvním krokem k úspěchu je zastavení války pohlaví a práce na lidských osobnostech tak, aby ženy a muži dokázaly i při přerozdělení, resp. sdílení pracovních a rodičovských povinností žít v pevných soudržných vztazích, takže konečně ubude dětí poznamenaných rodičovskými hádkami a rozvodem.
Děti a (oba) rodiče patří k sobě
"Ani ten nejschopnější a nejsilnější rodič nemůže dát svému dítěti všechno, co je opravdu třeba k výchově zdravé lidské bytosti, nemá-li druhého rodičovského partnera. Současným dětem v západní společnosti však chybí především otcové. Mám pocit naprosté prohry, marnosti a nelidskosti, když vidím muže, kteří se nestýkají s vlastními dětmi. Ztráta takového kontaktu znamená ztrátu něčeho, co je v životě ústřední, a jedná se o ztrátu nás všech, kterou nenahradí žádné peníze ani technické vymoženosti, instituce a ideologie světa" napsal už před více než třiceti lety australský sociální pracovník a publicista John Embling v knize Roztříštěné životy.
Snad tedy ženy a muži, zvláště jsou-li už rodiči, zaslechnou konečně tu dobrou zprávu, že na ničem v současném nemocném světě nezáleží víc než na úsilí o zdravé a prosperující rodinné vztahy, které dají vyrůst nové generaci zdravých a prosperujících dětí.
"Otcové, vstupte do života svých dětí," vyzývá muže Steve Biddulph a nabádá je, aby dovolili potomkům přivyknout jejich hlasu již v těhotenství, aby doprovázeli ženu k porodu, aby si brali svá miminka na nahou hruď a od malička sdíleli všecky rodičovské radosti i starosti.
A hlavně pozor na pocity soutěživosti! Dítě není sok v lásce k ženě a žena není konkurenčním partnerem ve vztahu k dítěti! O lásce přece platí, že jí i při nepřetržitém rozdávání stále přibývá.
Použitá a doporučená literatura:
Steve Bidulph: Mužství, nakladatelství Portál 2007
Thomas Schirrmacher: Moderne Väter, Hänssler 2007
John Embling: Fragmented Lives, Penquin Books 1986
Vyšlo v časopise MIMINKO 3/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
