Porodit v bezpečí Ženy, které v České republice otěhotní, navštíví svého gynekologa. Tím automaticky přecházejí pod odborný dohled, ne nepodobný situaci v nemoci. Lékař těhotnou ženu pravidelně sleduje a vyšetřuje, na jeho doporučení absolvuje též četná vyšetření a zákroky, jež jsou však z hlediska skutečného přínosu pro matku a dítě v některých případech diskutabilní. Obecně lze říci, že stávající nabídka českého porodnictví uspokojuje ty ženy, které zodpovědnost za svůj porod raději přenechají právě lékařům. Rodičky, které porod nevnímají jako "nemoc" a hledají individuální přístup, často narážejí na nepochopení a především na chybějící nabídku odpovídajících - v jiných západních zemích standardních - služeb. K nim patří centra přirozeného porodu v porodnicích, porodní domy, ambulantní porody a také tolik diskutované porody doma. Jedná se o typ péče, která by v případě nekomplikovaných těhotenství a porodů měla spadat do kompetence samostatných porodních asistentek. Diskuse pro mnohé nepochopitelná "Nechápu, o co nespokojeným ženám vlastně jde," říká Jana Vaňková, matka dvou dětí, která prošla standardní péčí v gynekologické ambulanci i v porodnici. "Nejdůležitější je přece zdraví matky a dítěte, a nějaké to nepohodlí musí být žena schopná překonat. Potřeba, abych rodila v pěkném prostředí a aby kolem mne byli jenom vlídní lidé, mi připadá dětinská," vrtí nesouhlasně hlavou. Její názor potvrzuje i lékař který si nepřeje být jmenován: "České porodnictví je na velmi vysoké úrovni, a to i ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa. Většina z nás porodníků se s nastávajícími matkami je schopna dohodnout a vyjít jim vstříc, pakliže i ony dokáží respektovat možnosti a limity standardních porodnických zařízení." Na otázku, proč dosud v ČR nefungují služby, které jsou jinde ve světě považovány za rozumný kompromis, pan doktor odpovídá jako většina jeho kolegů: "Nejsou bezpečné." S tím ovšem zastánci přirozených porodů nesouhlasí. Argumentují množstvím zahraničních výzkumů, jež potvrzují, že po patřičné přípravě a pod dohledem zdravotnického profesionála může porod bezpečně proběhnout jak v porodnici, tak i mimo ni, samozřejmě za předpokladu, že je zajištěna návazná péče pro případ komplikací. Porodnic s rodinným přístupem je velmi málo "Porod je reflexní proces a jeho hladký průběh závisí na přirozeném vyplavování porodních hormonů. To je však možné tehdy, když porod probíhá za okolností, v nichž se rodící žena cítí v bezpečí. Porodnic s opravdu vstřícnou atmosférou je u nás nedostatek a běžná nemocniční rutina působí, že ženy ve většině případů nerodí bez medicínských zásahů. Otázkou zůstává, co je vlastně bezpečný porod," říká Jitka Drábková, výkonná ředitelka občanského sdružení Fontanela a šéfredaktorka časopisu Porodní asistence. Medicínsky narušovaný průběh porodu a následné odlučování matky a dítěte z důvodu rutinních vyšetření totiž také skrývá nebezpečí. Přibývá výzkumů potvrzujících souvislost mezi událostmi, které prožijeme v prenatálním životě, při porodu a krátce po něm, a naší pozdější sociabilitou, resp. schopností mít rád nebo nebýt agresivní (více o tom na www.birthworks.org/primalhealth). Data získaná z podobných výzkumů vedou nyní v západním světě k přehodnocování dosavadního pojetí bezpečného porodu, které se až dosud soustředilo téměř výhradně na fyzické zdraví. "Spontánní porodní proces má jasná pravidla, k nimž patří velká dávka nepohodlí a nevyzpytatelnosti. K přípravě na porod proto patří především mobilizace vnitřní síly žen. Dostane-li se jim vhodné podpory a zázemí, většina z nich je schopna porodit z vlastních sil," tvrdí známá americká gynekoložka Christiane Northrupová (http://www.drnorthrup.com/), jejíž kniha "Žena, tělo a duše" vyšla nedávno i v češtině. "Následky nepovedeného porodu ženu i dítě nezřídka poznamenají. Žena trpívá pocitem nedostatečnosti svého ženství a mateřství, dítě mívá narušené vědomí vlastní hodnoty i oslabenou schopnost pevných mezilidských vazeb. Stresem nebo medicínskými intervencemi narušovaný porod je prokazatelným zdrojem mnoha zbytečných psychických a psychosomatických obtíží," upozorňuje paní Northrupová. "Ženy musí mít možnost volby místa porodu při zohlednění svých zdravotních rizik," tvrdí porodník Gerd Eldering, dlouholetý primář gynekologicko-porodnického oddělení při nemocnici v německém Bensbergu. "Nemá smysl, aby žena, která nepotřebuje lékařskou pomoc, přiváděla dítě na svět na vysoce technizovaném porodním sále pod dohledem celého štábu porodních asistentek a lékařů, a jiná, která rodí hned vedle, odpovídající péči nedostala jenom proto, že pozornost personálu je rutinně rozdělena mezi všechny na tomto sále právě rodící ženy. To je i z ekonomického hlediska absolutní nesmysl," říká Dr. Eldering, který v květnu letošního roku přijede přednášet také do Prahy. Dočkají se i české ženy? Sdružení i jednotlivci, kteří v České republice usilují o rozšíření služeb v porodnictví, představili na konci ledna letošního roku novou iniciativu, jejímž cílem je znovuotevření diskuse o budoucnosti českého porodnictví. K sporným bodům patří m.j. porušování platné legislativy (nerespektování práv rodící ženy a po porodu obou rodičů coby zákonných zástupců dítěte) a nerespektování nejnovějších poznatků vědy, plynoucích z odborných výzkumů a doporučení WHO (zejména narušování procesu normálního porodu a důležité vazby mezi matkou a dítětem). Více informací např. na http://www.unipa.cz/. Vyšlo v časopise Naše rodina 10/2007 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |