České porodnictví aktuálně Stále častěji v médiích i ve veřejném prostoru zaznívají obavy z toho, že ženství a mateřství prochází v moderní době značnou krizí, která se projevuje také snižující se schopností a někdy i ochotou žen přivádět na svět děti a starat se o ně. Některé ženy tyto obavy vyjadřují specifickými požadavky na porodnickou péči. V České republice zatím marně. Porodnictví má vycházet vstříc potřebám a přáním žen - podporuje tím jejich mateřské kompetence V zahraničních odborných časopisech lze narazit na varování před stále se stupňujícími lékařskými intervencemi do těhotenství a porodu, které mohou mít za následek narušení biologické hormonální podpory, jež ženám přirozeně pomáhá přijmout dítě a najít vlastní mateřské kompetence (více o tom zde). V srpnovém čísle německého časopisu pro porodní asistentky Deutsche Hebammenzeitschrift jeho redaktorka, porodní asistentka a porodní etnoložka Dr. Angelika Enselová danou situaci popsala takto: "Rané těhotenství, a zvláště u prvního dítěte, představuje zranitelnou a velmi niternou vývojovou fázi ženy. Jde o čas velkých vnitřních proměn, intenzivních rozporuplných prožívání i hledání nové orientace. K nejčastějším pocitům patří radost, nejistota a strach. Mnoho žen, když své těhotenství zjistí, o něm z počátku nechce veřejně mluvit a ze všeho nejdřív hledají kvalifikovaný zdravotnický doprovod, od nějž obvykle přijímají zásadní inspirace pro svůj nový sociální status. Způsob, jakým je se ženou v této fázi zacházeno, je pro její uvedení do mateřské role určující, a velmi tudíž záleží na tom, jaký koncept těhotenství a porodu ženám zprostředkujeme. Při této iniciaci nejde jen o předávání informací, nýbrž zároveň o budování jejich vlastního konceptu ženství a mateřství včetně přijímání nového pohledu na vlastní tělo a jeho reprodukční schopnost. O tom, co si z péče žena odnáší, přitom nerozhodují jen slova, nýbrž i osobní přesvědčivost těch, kdo se o ženu starají. První impuls obvykle nastávající matky dostávají v podobě věty Těhotenství je normální období v životě ženy a porod je zdravý, přirozený proces… Jenže vzápětí v rámci standardní lékařské péče následuje nasměrování do pravidel, která mají opačný kontext. V průběhu těhotenství jsou ženy automaticky posílány na četná vyšetření a v rámci prenatální diagnostiky jsou nuceny činit zásadní rozhodnutí, která je nutí jejich mateřské pocity vůči dítěti de facto popřít. Jaká poselství, modely chování a očekávání jsou tím fakticky zprostředkovány? A jak to mění sebeobraz těhotných a rodících žen?..." Vyrovnání s touto situací nabízí dle doktorky Enselové práce porodních asistentek. Německá odbornice doporučuje důkladně promyslet, co ženám v období tak citlivém pro jejich osobní život, a zároveň v neuralgickém bodě celospolečenském (protože kvalita prožívání mateřství bezprostředně ovlivňuje kvalitu výchovy příští generace) do budoucna nabízet. Připomíná, že pro mateřství je oslabující, pokud se ženy ve svých potřebách a přáních stále více přizpůsobují rutinnímu systému poskytování porodnických služeb, který je o pocit vlastních kompetencí i o samostatnost svou jednostranností připravuje. Nápravu přináší, pokud je ženám umožněno, aby si způsob porodnické péče svobodně vybraly podle svého nastavení a potřeb a pokud se vedle péče lékařské mohou rozhodnout i pro péči porodních asistentek. Obě se od sebe liší mírou empatie a autonomie, jež je nastávajícím matkám dopřána. V České republice je volba okolností porodu pořád silně omezena Většina žena ani netuší, že vedle gynekologických ambulancí jsou i u nás, sice velmi zřídka, ale přece, k dispozici poradny samostatných porodních asistentek. Většina porodních asistentek je sice zaměstnaná ve zdravotnických zařízeních (v gynekologicko-porodnických ordinacích, v porodnicích na porodních sálech či na odděleních šestinedělí), avšak malá část pracuje také samostatně při provozování své privátní praxe, popřípadě v centrech pro budoucí maminky (např. pražské A centrum). Faktický zákaz své činnosti dnes u nás samostatné porodní asistentky zažívají pro péči o ženy při porodech v domácnostech, za což si Česká republika nedávno vysloužila veřejné ústní jednání u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP )ve Štrasburku po té, co si na nedostupnost služeb porodních asistentek a na porušování lidských práv při přivádění dětí na svět začaly stěžovat první české matky. "Jsem přesvědčen, že v České republice k žádnému porušování práv ženy v oblasti péče o těhotné a porodní péče nedochází. Naopak, ministerstvo zdravotnictví má k lidským právům velký respekt," bránil situaci v českých médiích náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák, který stojí v čele pracovní skupiny, jež má pomoci situaci v porodnictví narovnávat. Jenže momentálně v této skupině nejsou přítomny žádní obhájci práv samostatné práce porodních asistentek. Polák argumentoval tím, že stát svými legislativními kroky, které práci samostatných porodních asistentek omezují, garantuje kvalitu a bezpečí porodnické péče. Právnička Adéla Hořejší, která je jednou z tváří obhajoby možnosti porodu bez rutinních intervencí, s takovým názorem nesouhlasí: "Lidská práva žen, dětí a otců jsou v období těhotenství, porodu a šestinedělí v naší zemi systematicky pošlapávána. Fiktivní vábnička garance bezpečnosti porodu pouze v nemocnicích takové porušování lidských práv nemohou ospravedlnit. Jinými slovy, bezpečnost a lidská práva jsou schopna souběžné existence a jedno nevylučuje druhé," vyjádřila se nedávno v srpnu pro Mladou Frontu Dnes. Situace se tedy vyhrotila a až po rozsudku ze Štrasburku bude znám další vývoj. Pokud ESLP stížnostem českých matek vyhoví, budou se nejspíš měnit dosavadní zákony, které se péče o rodičky týkají, protože rozsudky ESLP jsou pro dotčené státy závazné. Pokud budou ale stížnosti zamítnuty nebo odmítnuty, s žádnými podstatnými změnami oproti současnosti počítat nelze. Čekání je v každém případě bolestné pro ty, kdo již dnes potřebují být státem a zdravotníky chráněni - pro těhotné ženy, resp. rodičky s novorozenci a jejich rodiny. Český porodnický systém prozatím zůstává k té části z nich, která by uvítala možnost svěřit se do péče samostatných porodních asistentek, hluchý. Stejně jako k volání po sladění všestranného - tělesného i psychického - bezpečí při porodu se současným respektem k lidským právům. Kdo je porodní asistentka? Odbornice se zdravotnickým vzděláním, která se specializuje na péči o ženu v průběhu normálního nekomplikovaného těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence. V zemích, kde porodní asistentky pracují ve svých soukromých praxích standardně, sehrávají obvykle důležitou roli v péči o zdraví rodin i v dalších oblastech jejich života - pečují např. i o ženské zdraví dospívajících dívek či žen v období přechodu. Podle platných mezinárodních definic může porodní asistentka svou profesi vykonávat v jakémkoli prostředí - od nemocnic a zdravotnických středisek, přes ambulantní zdravotnická zařízení až po domácí prostředí. Jaké má porodní asistentka kompetence?
Jaké služby nabízejí soukromé porodní asistentky?
Použitá a doporučená literatura:
Vyšlo v časopise Rodiče 11/2013 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |