Rozdíly mezi kojením a umělou výživou
Říká se, že kojení je nenahraditelné. Užívání tzv. formulí neboli kvalitních náhražek na bázi kravského mléka ovšem tohle tvrzení - přinejmenším na první pohled - vyvrací. I nekojené děti přece prospívají. V našem článku přinášíme odpovědi na nejčastější otázky, týkající se rozdílů mezi přirozenou a umělou mléčnou stravou pro naše nejmenší.
Čím je kojení tak jedinečné?
Kojení podporuje a prohlubuje intenzitu vztahu mezi matkou a dítětem a nabízí jedinečnou možnost pro jejich vzájemnost a intimitu. Má ovšem pro dítě i matku také četné výhody zdravotní: U dítěte zvyšuje obranyschopnost proti četným nemocem - mateřským mlékem dostává miminko od matky protilátky, zejména typu IgA, které zajišťují imunitu na všech sliznicích. "Imunitní systém" mateřského mléka dokáže likvidovat antigeny (cizorodé látky) uvnitř střeva dříve, než se naváží na povrch střevních buněk, kde mohou vyvolat imunitní odpověď ve formě zánětu. Kojené děti mají proto méně často infekce střevního traktu, močových cest, záněty středouší i nižší pravděpodobnost výskytu bakteriální meningitidy. V dospělém věku mají kojení lidé o 23% nižší riziko vzniku diabetu I. typu (tedy cukrovky, závislé na léčbě inzulinem). Významné je také snížení výskytu alergií - v pěti letech trpí alergií jen 27 % dětí, které byly alespoň půl roku kojeny, oproti 40 % těch, které byly kojeny jen krátce nebo vůbec. Mateřské mléko má rovněž více cholesterolu, což v dospělosti zajišťuje optimální poměr lipidového spektra, a tím nižší riziko aterosklerózy. Mateřské mléko nemá prázdné kalorie, a je proto prevencí obezity v pozdějším věku. Některé studie dále uvádějí, že kojení zvyšuje inteligenci dětí.
Matkám kojení napomáhá k rychlejšímu zotavení po porodu, Laktalbumin včas rozpoznává nádorové buňky a odpovídá za snížení rizika vzniku rakoviny prsu u déle kojících žen.
Kojení přispívá též k prevenci rakoviny vaječníků a osteoporózy.
Jak se liší složení mateřského mléka a jeho kravských náhražek?
Složení mateřského mléka se liší podle věku i podle aktuálního stavu dítěte. Jeho kvalita je rovněž jiná v průběhu jednotlivých kojení: tzv. přední mléko je "nápoj" a slouží k uhašení žízně, zatímco tzv. zadní mléko je sytící "potravina". V průběhu růstu dítěte se mateřské mléko mění vzhledem i složením. Rozlišujeme mlezivo, přechodné mléko a zralé mléko. Mlezivo (kolostrum) se vytváří prvních 48 hodin po porodu. Svým složením je naprosto unikátní a zajišťuje pro organizmus novorozence dokonalou ochranu před patogeny, viry a bakteriemi. Obsahuje více protilátek a bílkovin, méně tuků a sacharidů. Přechodné mléko se tvoří po dobu prvních týdnů po porodu a napomáhá adaptaci střev novorozence na méko zralé. To je řidší a namodralé, ve srovnání s kravským mlékem stravitelnější, a představuje menší zátěž pro ledviny. Obsahuje méně bílkovin, které ale mají pro dítě výhodnější složení, a více mastných nenasycených kyselin, důležitých pro rozvoj mozku.
Kojení probíhá libovolně často, dle potřeby miminka. Umělá strava se od nejútlejšího věku podává v určitých časových úsecích. Proč?
Každé kojené dítě má svůj individuální spánkový a jídelní režim, který není třeba unifikovat. Z důvodu lehké a rychlé stravitelnosti mateřského mléka může miminko pít zcela dle potřeby. U formulí, které dítě netráví tak snadno, je třeba interval i množství jednotlivých dávek spoň trochu dodržovat. Obyčetně se krmí ve 3-4 hodinových intervalech, podle chuti dítěte.
Proč se liší stolice kojených a nekojených dětí?
Rozdílný vzhled vyplývá právě z rozdílného složení mateřského mléka a formule. Dobře kojené dítě má mít do 6 týdnů věku stolici zhruba 3x až 6x denně, a to o vzhledu míchaných vajec, která prakticky nepáchne. Od 6 týdnů věku nemusí mít kojené dítě stolici i po několik dnů. V takovém případě hodnotíme "správnost" vyprazdňování podle množství promočených plen (alespoň 6-8 za 24 hodin). Stolice nekojeného dítěte pachem připomíná stolici dospělého, je také "agresivnější", snáze vede k opruzeninám. Je třeba sledovat její pravidelnost.
Jaký finanční rozdíl činí výživa kojením a mléčnou náhražkou?
Náklady potřebné na kojení a na krmení dítěte mléčnou náhražkou se liší nejen cenou mléčné náhražky samotné, ale i cenou pomůcek a vybavení pro samotnou přípravu stravy a její uchování v poživatelném stavu. České kojící matky ušetří až 2000,- Kč měsíčně. (Příklady: Krabice mléka Nutrilon vyjde cca na 400,- Kč a obvykle vystačí na jeden týden. Hypoalergenní BEBA pro dvouměsíční dítě stojí mezi 1600,- až 1700,- Kč měsíčně, BEBA Normal je zhruba o 320,- Kč levnější.) Další zvyšování nákladů mohou rodiče očekávat s postupným zdražováním, u kojeneckých mlék a kaší se předpokládá budoucí nárůst cen o 10 až 20 %.
Má umělá výživa nějaké výhody?
Formule představuje obrovskou vymoženot pro ženy, které z nějakého důvodu kojit nemohou. Mezi kontraindikace kojení patří např. některé vrozené metabolické vady. Naopak užívání celé řady léků - antibiotik, některých antidepresiv či antihypertenziv - dnes již důvodem k ukončení kojení není. Nekojené děti zpravidla dodržují o něco snazší denní a noční režim - není třeba je tak často krmit. Umělá výživa také "osvobozuje" matku, protože krmení miminka může zvládnout kdokoliv. Toho využívají ženy, které se chtějí brzy vrátit do práce. O tom, jde-li opravdu o výhodu, rozhoduje svědomí matky.
|
Kojení: Kdykoliv, kdekoliv a ihned po ruce Příprava mléčných náhražek je mnohem složitější:
Zdroj: www.kojení.cz |
Jak kojí /nekojí české ženy?
Podle statistik (Národní laktační centrum,ÚZIS) nejméně kojí ženy nad 35 let a mladší 17 let a ženy, které porodily své třetí a další dítě.
U vícerodiček bývá důvodem malá nebo chybějící pomoc matce v domácnosti.
Nejvíce kojí ženy mezi 21 až 29 lety a druhorodičky. Obecně jsou méně kojeni chlapci, novorozenci s porodní hmotností pod 2 500 g a děti s vrozenými vývojovými vadami (rozštěpy rtu, rtu a patra apod.).
Zvýšenou pozornost při nastartování kojení je podle statistik třeba věnovat prvorodičkám se základním vzděláním, ženám po operačních porodech a ženám po vícečetných porodech (dvojčata, trojčata).
Žen, které odmítají kojit "z přesvědčení", je statisticky vzato mizivé procento. Většina žen se kojit pokouší a přes 90% českých žen odchází z porodnice plně kojících nebo alespoň částečně kojících, což je ve světovém měřítku velice dobrý výsledek. Statisticky významně vyšší procento plně kojících žen odchází z tzv. Baby friendly porodnic, kde jsou dodržovány zásady podpory kojení, např. první přiložení do půlhodiny po porodu a neoddělování dětí od matek. Ne všechny ženy bohužel kojit vydrží. Po půl roce věku dítěte jich už kojí výrazně méně. Důvodem je malá podpora ze strany rodiny i pediatrů i nízká informovanost matek o tom, co kojení usnadňuje a jak lze překonávat dočasné krize.
Jaká platí v současné době doporučení pro délku kojení? Dokdy mají kojené děti dostávat pouze mléčnou stravu a odkdy také příkrm?
Kojení nahrazuje potravu i nápoje do ukončeného 6. měsíce věku dítěte. Poté zavádíme nemléčné příkrmy, ale dle současných doporučení není třeba kojení přerušovat. Kojit lze 2 roky i déle.
Které jsou nejčastější s kojením spojené mýty?
Jde např. o tvrzení, že je třeba dodržovat fixní intervaly mezi kojením z toho důvodu, aby se nemíchaly jednotlivé "porce" mléka a dítě z toho nebolelo bříško. Nic podobného nebylo prokázáno. Podobné je to se "škodlivostí" tzv. žužlání prsu - tedy s nenutritivním sáním. Slýcháme, že v takovém případě dítě matku jen zneužívá jako dudlík, ve skutečnosti tak ale matka vyrábí slizniční protilátky, které se dostávají na povrch bradavky, dítě je olizuje, a tím si zvyšuje imunitu. Samozřejmě hraje roli věk miminka, až u větších dětí může jít o zlozvyk.
Dále se objevují pochybnosti, zda kojením matka netloustne. Pokud se normálně stravuje, je tomu naopak - rychleji se vrací k původní hmotnosti. Kojící žena nemá jíst a pít za dva, příjem tekutin by měl být kolem 2 litrů za den a energetický příjem by měl činit pouze 1,4 násobek energetického příjmu ženy nekojící.
Závěr: Kravské náhražky jsou dnes vyráběny s velkou pečlivostí a s maximální snahou vyhovět potřebám miminek, přesto však mateřské mléko zůstává nejpříznivějším způsobem výživy novorozenců a kojenců.
Odborné poradenství:
MUDr. Olga Novenková - Macharáčková, ženská lékařka a laktační poradkyně, Jablonec nad Nisou
MUDr. Anna Mydlilová, Národní laktační a edukační centrum, FTN Krč, zástupkyně Laktační Ligy
Vyšlo v časopise Miminko 10/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
