Společník na cestě životem: Deník Každé dítě potřebuje někoho, kdo umí odpovídat na otázky a pomáhá dávat věci do souvislostí. Jen tak lze získat potřebnou sebejistotu, samostatnost v myšlení a také dostatečnou psychickou odolnost, která pomáhá přežít v současném, tak trochu šíleném, světě. Ne vždy je nablízku živá bytost, která by vyslechla a potěšila. Odnepaměti proto lidé sahali po důvěrníkovi, dostupném na libovolně dlouhou dobu v každém čase. Jeho jméno je deník. Už jste tohle tajemství prozradili svým dětem? Nárůst depresí, a to už od dětského věku, svědčí o tom, že na zahájení péče o duši není nikdy dost brzy. Jako rodiče bychom měli opakovaně zkoumat, zda v rodině věnujeme patřičnou pozornost vzájemnému sdílení a máme-li dostatečně citlivé "anténky", zachycující nálady, emoce a problémy našich dětí. Vytvořit prostředí, v němž se děti cítí bezpečně pro odhalení svých nejvnitřnějšía osobnosti dětí Je až překvapující, že práci s deníkem si často dokáží oblíbit už předškoláci. Čím dříve si děti na tuto zvláštní formu komunikace zvyknou, tím spontánněji se zapojují. Ochotně a rády naslouchají povídání dospělých a poté samy vyjadřují své názory, nejprve pomocí obrázků nebo "diktátů" dospělému, který slouží jako "písař". Větší děti při patřičném vedení své pocity a prožitky zaznamenávají stále samostatněji. Neexistuje univerzální rada, jak si do deníku zapisovat. Nejdůležitější je zachování autenticity a nalezení vlastního stylu. Podporujme děti v kreativitě a respektujme jejich osobitost. Nejpozději s pubertou se z deníkových záznamů stává přísně důvěrná záležitost. Deník slouží jako blízký přítel, který - je-li patřičně uschován - udrží každé tajemství. Jeho důležitost je tím větší, čím složitější je vnitřní svět pisatele. Dar do života "Deníkové" rozhovory dětí a rodičů výrazně posilují intimitu a pocit vzájemnosti v rodině. Kresby, popisy, úvahy i fiktivní dopisy umožňují dětem dosáhnout hlubšího porozumění vlastním postojům, obavám a přáním ve vztahu k druhým lidem ve svém životě. V soukromém deníku mohou bez obav povolit potlačované pocity. Učí se samy sebe přijímat takové, jaké jsou, a to jim na druhou stranu pomáhá lépe chápat a přijímat druhé. Ačkoliv v naší uspěchané době a také s módou blogů a bloggerů klasických rukou psaných deníků ubývá, smysl všech, do nichž si jejich autoři zapisují své pocity a reflexe zůstává nezměněn: Deník nám nabízí báječnou možnost sebepoznání. Vkládáme do něho historii svého života. Tím, že "zhmotňujeme" své niterné myšlenky do psané podoby, objevujme často nové souvislosti a také svá "slepá místa", která nám možná komplikují život. Deníky nabízejí potřebný ventil duši a nejednou aktivně pomáhají uspokojivě přetvářet náš život. Více informací nabízí kniha L. Capacchione "Tvořivý deník pro děti", který vydalo nakladatelství Pragma. Vyšlo v časopise Naše rodina v říjnu 2006 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |