Porodnická totalita 27. března se v Poslanecké sněmovně uskutečnil seminář Domácí porody - krok kupředu či zpět pořádaný Výborem pro zdravotnictví. Dle očekávání nic nového nepřinesl. Opět proti sobě stanuly dva názorově odlišné tábory: na jedné straně lékaři argumentující neodhadnutelnými riziky při porodech i těch nejzdravějších rodiček, na druhé porodní asistentky a další profesně spřízněné zastánkyně možnosti volby, opírající se o výsledky zahraničních výzkumů potvrzujících bezpečnost mimonemocničních porodů za předpokladu jejich systémového začlenění do celkové nabídky porodnických služeb. Ač snaha pořádat podobné semináře na půdě nejvyšších úřadů může vypadat jako vstřícné gesto ze strany těch, kdo mají vliv a moc, nejde o to, co neutěšená situace potřebuje. Naopak, odvádí to pozornost od otázek, které jsou v souvislosti s okolnostmi příchodu dětí na svět podstatnější. Porody doma představují specifický, z hlediska četnosti okrajový fenomén, o němž nemá smysl hovořit dřív, než dojde k pochopení základních souvislostí. Zejména bytostného rozdílu mezi porodem přirozeným a lékařsky vedeným a k vymezení možností, jak obě odlišná pojetí péče sladit v nabídce služeb tak, aby byly uspokojeny potřeby různých typů rodiček a tím naplněna podstata demokratického zdravotnictví, jak to známe z jiných zemí EU. V ČR přibývá žen, které chtějí rodit bez medicínských intervencí. To se ve většině případů nedaří. Porod je reflexní proces, jeho hladký průběh závisí na spontánním vyplavování potřebných hormonů. K němu dochází, probíhá-li porod za okolností, v nichž se žena může uvolnit a cítit v bezpečí. I podle aktuálního výzkumného projektu při katedře psychologie FF UK nazvaného Psychosociální klima porodnice očima rodičky je stále běžné, že personál nedbá potřeby soukromí rodiček a jejich studu, neumožňuje nerušené ponoření do porodního procesu, jedná direktivně a nezohledňuje přání žen ohledně vedení porodu. Rodičky snadno propadají pocitům strachu a úzkosti, což mívá za následek zpomalení nebo zastavení spontánního porodu a s tím potřebu medicínské pomoci včetně stále častějšího císařského řezu. Dalším problémem je narušování bondingu - oddělování novorozenců od matek bezprostředně po porodu z důvodů rutinních vyšetření. Ženy mají dnes už ale k dispozici všestranné informace a také přibývající zkušenost s tím, že rodit se dá i jinak. Že porod nemusí být nepříjemnou až traumatickou událostí, nýbrž doživotně posilujícím zážitkem, z psychologického hlediska zásadním jak pro rozvoj mateřského sebevědomí a kompetencí, tak pro duševní prosperitu dítěte. Proč se víc nemluví o tom, že mnohé z domácích rodiček jsou jen matky frustrované jednostrannou nabídkou porodnických služeb? Proč se neřeší přerozdělení zákonných kompetencí a nové pravomoci porodních asistentek, jak to navrhuje ministr zdravotnictví Leoš Heger? Až bude nerušený porod běžně dostupný v chráněných podmínkách porodnic, ten domácí přestane být strašákem. Zároveň připomeňme, že těhotné ženy, které hledají laskavé místo k porodu teď, na debaty nemají čas. Pokud nebydlí v blízkosti osvícené porodnice, jsou v úzkých. A zvažují-li porod doma, jsou přímo v zoufalé situaci, protože začíná platit nová vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, která znemožňuje, aby samostatné porodní asistentky u porodů doma pomáhaly. Hrozby milionových pokut těm, které by tak přesto učinily, stejně jako požadavek, aby si náklady za porod doma hradily rodičky samy, svědčí o míře arogance a ignorance, jakou stávající systém ukazuje vůči těm řádným plátkyním zdravotního pojištění, které v něm pro svůj porod nenalézají prostor. Je to o to závažnější, že i podle antidiskriminačního zákona je volba místa porodu součástí světového názoru a s ním svědomí. V porodnictví jsme svědky bující totality, která bude mít od 1. dubna v zdravotnicky nezajištěných porodech doma i svůj nefalšovaný, velmi nebezpečný, underground. Vyšlo v Lidových novinách 3.4.2012 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |