Uzdravení nelze uspěchat
Onemocnění dítěte bývá pro zaměstnané rodiče velkým zásahem do každodenních plánů. Zvláště menší děti nelze nechat doma samotné, a když začnou naříkat, že je bolí v krku a mají ucpaný nos, situace je jasná: Sychravé dny dorazily a pracovní výkonnost rodičů ohrožují kromě vlastních nemocí také nemoci jejich dětí.
K nemocnému dítěti patří rodič
Občas to bývá dramatické. Na příští den máte naplánovanou důležitou poradu nebo služební cestu. S vaší účastí v práci počítají další lidé. Jenže váš potomek naříká, že ho bolí hlava, oči se mu lesknou a výška rtuti v teploměru nesmlouvavě hlásí: dítě potřebuje do postele. Mezi tím, co rozestýláte a vaříte lipový čaj, v hlavě už chystáte nouzový plán. Nakolik jste v práci postradatelní? Budete moci na některých úkolech zapracovat doma? A půjde jen o typickou nemoc z nachlazení, nebo hrozí vážnější komplikace?
Doléhá na vás rodičovská nenahraditelnost. Dítě prosí, ať neodcházíte. Ať ho vezmete za ruku. Ať mu přečtete pohádku. A dětští lékaři přikyvují: Blízkost důvěrné osoby a její čas jsou v podobných situacích důležitější než medikamenty.
Nemoc dítě změní. Bývá přecitlivělé a plačtivé. Z človíčka jinak už samostatného a sebevědomého se znovu stává zranitelné pískle, které se bojí samoty nebo tmy. Nejrůznější fantazie a obavy, které už bylo schopno držet v soukromí, vyplouvají na povrch. A jsou to opět rodiče, kteří nejlépe přijmou dočasnou regresi svého dítěte a jeho zjitřenou psychiku podrží svou spoluúčastí a pochopením.
Pokud pracovní záležitosti nejsou absolutně nezbytné, o nemocné dítě byste měli pečovat sami. Zaměstnavatel je povinen nepřítomnost rodiče dítěte mladšího než deset let v práci omluvit. (Přesné podmínky pro péči o nemocné dítě lze najít na http://www.mpsv.cz)
Péče o tělo
V ideálním případě dítě první dny nemoci z větší části prospí. Jde o žádoucí projev "zdravého stonání" - klid posiluje samoléčící schopnosti organismu. Horečku, pokud nepřesahuje 39 stupňů, vnímáme jako pozitivní proces - jde o obrannou reakci, která dosvědčuje, že imunitní systém spustil alarm.
Dítě nenutíme do jídla. Pouze dbáme na dostatečný příjem tekutin, které napomáhají odvodu škodlivin z těla. Vhodné jsou zejména bylinkové čaje s medem. Vyzkoušet můžeme i speciální cibulový odvar, který do čaje přimícháme a dochutíme bylinným (jitrocelovým, mateřídouškovým či trnkovým) sirupem.
Z pokrmů obvykle prospívá silný slepičí vývar, kterému se odedávna přezdívá "židovský penicilin". Kromě vývaru a knedlíčků či jemných nudlí by měl obsahovat také cibuli, brambory, mrkev, petržel, celerovou nať, pastiňák a tuřín, vše povařené pokud možno bez soli. Bylo vědecky prokázáno, že uvedené složky ve vzájemné kombinaci mají tlumivé a léčebné účinky. Vědci se domnívají, že důvodem je vyvážená kombinace vitamínů, tuku a tepla.
Dále podáváme lehké svačiny, jako např. dušené ovoce nebo čerstvé zeleninové šťávy. Pokud si dítě samo řekne, na co by mělo chuť, snažíme se mu vyjít vstříc. Vyhýbáme se jen mléčným výrobkům, které zahleňují.
Stonání zpříjemňujeme lehkými olejovými masážemi, obklady a zábaly. K masážím hrudi používáme výrobky s přídavkem eukalyptu nebo tea tree. Pro obklady a zábaly se hodí cibule, křen, tvaroh či horké brambory nebo také tzv. Prieznitz. Rozhodně dbáme i na teplo od nohou, a to např. solnou či tymiánovou koupelí, případně ponožkami do postele. (Informace o přesném využití osvědčených přírodních receptů i o účinné síle horečky přinesl časopis Aperio v čísle IV 2005).
K dalším opatřením proti nastuzení patří kloktání a vyplachování nosních dírek vlažnou vodou s přídavkem soli a aplikace jemných olejových nosních kapek (např. třezalkových), dále užívání přírodních bylinných tinktur (pozor na přípravky s přídavkem alkoholu, většina pediatrů se shoduje na tom, že alkohol ani v nepatrném množství není pro děti vhodný!), zázvorový čaj, případně přídavek zázvorové vody do zeleninových šťáv a v neposlední řadě také ředkvičky.
Pokud chceme ovzduší v bytě provonět aromalampou, nejprve vyzkoušíme, zda dítě nemá na vybraný olej alergii - projevila by se svěděním očí a kašláním.
Předcházíme dlouhé chvíli
K dětskému stonání patří typická malátnost a nicnedělání. Když se dítěti uleví, nastává fáze, kdy už je zapotřebí zábava ducha, ovšem s četnými omezeními. Je totiž nutno respektovat zásady pozvolné rekonvalescence.
Kromě rozptýlení, které nabízí předčítání nebo klidné vyprávění, děti obvykle vítají poslech kazet či CD, při kterém lze snadno usnout. Později je vhodná i další kratochvíle probíhající na lůžku, např. kreslení, prstové loutkové divadlo, samostatné prohlížení knih nebo četba, hlavolamy, skládanky apod. Určitě je na místě potěšit dítě dosud neznámou hračkou, ať už nově zakoupenou, nebo vypůjčenou od přátel.
Dobu stonání a regenerace nelze zkrátit
Občas lze vypozorovat tendenci rodičů zkrátit nemoc dítěte na minimum, třeba i za pomoci silnějších léků. Lékaři ovšem před urychleným postavením na nohy a především před rychlým návratem do školky či školy varují. Ačkoliv nejakutnější doba stonání zpravidla odezní po dvou, třech dnech, dítě je oslabeno daleko déle a potřebuje projít dostatečným obdobím znovunabytí sil. Příliš rychlá snaha začlenit ho do normálního života může způsobit návrat nemoci nebo dokonce přispět k jejímu chronickému opakování.
Vyšlo v časopise Aperio IV 2006
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
