První Vánoce s miminkem Vánoční svátky, které rodičovský pár se svým dítětem tráví poprvé, nabízejí jedinečnou atmosféru a svým způsobem také zavazují. Nastavují totiž směr budoucímu prožívání jednoho z největších možných rodinných rituálů.
Pozveme prarodiče, nebo zůstaneme sami? Koupíme živého kapra do vany, nebo jen připravené řízky? Přikloníme se ve věci dárků k symbolickým maličkostem, nebo Vánoc využijeme k doplnění toho, co by dříve či později tak jako tak bylo zapotřebí koupit? A jak se vyrovnáme s dalšími obvyklými vánočnímu stresy - s úklidem, cukrovím, nazdobením bytu, návštěvami u příbuzných? Podobných otázek existuje nespočet a není pochyb, že nejvýznamnější svátky v roce, které dnes u většiny rodin pozbyly původního křesťanského poselství, zdaleka nejsou jen podnětem k radosti, rozjímání a těšení. Pro mnoho lidí znamenají naopak obrovské vypětí, které velkou měrou vychází z převažujícího nastavení materialistické společnosti na maximalismus a konzum. V obecném povědomí se vytvořil jakýsi velmi dlouhý seznam toho, co by o Vánocích "nemělo chybět". Mnozí snaží tomuto seznamu učinit zadost, aniž si uvědomují, že tím možná likvidují svou vlastní představu o trávení posledních dní roku. V mladých manželstvích se navíc často bojuje o to, které zvyky ze dvou původních budou v nově vzniklé rodině přijaty a které nikoliv. Víme, co chceme? A tak to první, co je před Vánoci třeba udělat, směřuje k zodpovězení otázky: "Co konkrétně my od Vánoc vlastně očekáváme?" Neopakovatelnost prvních rodinných Vánoc Přítomnost dítěte mladšího jednoho roku nabízí pro případnou proměnu i sladění báječnou inspiraci. Proč? Protože miminko ještě nevnímá vnější okolnosti, o to víc však vstřebává vnitřní atmosféru. Uštvaní a rozhádaní rodiče jsou tím nejméně vhodným předpokladem žádoucí spokojenosti a spočinutí. Spíš než důraz na náročné přípravy o průběhu a prožitku Vánoc nakonec rozhoduje nálada a rozpoložení zúčastněných. Tímto směrem je proto třeba koncentrovat mysl a vyvinout úsilí. Využijte prvních Vánoc s miminkem k přemýšlení o právě té vaší nově se rodící tradici. Právě ji zakládáte. Podpořte šanci, abyste to byli opravdu vy sami, kdo vaše první Vánoce a jejich rituály určí - ať to není setrvačnost dosavadní tradice z rodiny jednoho z vás nebo dokonce jen tlak neosobních společenských stereotypů. První Vánoce s miminkem jsou jedinečnou příležitostí, jak vaše okolí požádat o respektování vašeho raně rodičovského hájemství ("Pochopte nás, babičky, dědečkové a ostatní příbuzní, ale letos chceme být jako čerstvá rodinka na Štědrý den sami. Vždyť k vám přijdeme hned v příštích dnech…", popř. "Rádi budeme s vámi pohromadě, ale přijďte tentokrát vy k nám a přijměte naši vznikající vánoční tradici.") Odvaha postavit se zaběhaným pořádkům s sebou samozřejmě nese svá rizika. Na druhou stranu šance vymanit se z něčeho, co nám nevyhovuje nebo co chceme změnit, nikdy nebude větší než právě teď. Mimořádnost prvních rodinných Vánoc dovoluje vztah k těmto svátkům přezkoumat a přehodnotit a z plánu předvánočních příprav předem vyškrtnout vše samoúčelné, co nakonec k dobrému průběhu vůbec nepřispívá. Praktická opatření: Míň je víc Pro nadbytek stresu se v posledních desetiletích předvánoční čas ukázal být i dobou pohotovosti všech možných psychologických ambulancí a krizových linek. Sami odborníci proto vypracovávají nejrůznější manuály vánoční první pomoci. Obvykle v nich nechybí tato doporučení:
Kudy ke klidné mysli: Pobyt venku napoví I když počasí nebývá zrovna vlídné, dobrou náladu obvykle podpoří výlet či aspoň procházka. Zdravé miminko, není-li mráz pod 10 stupňů Celsia, pobyt venku dobře zvládá, přičemž šátek na nošení bývá vhodnější než kočárek. Dítě tak přirozeně hřejeme svým tělem a chráníme svým kabátek či bundou a kromě toho se nutně nemusíme držet jen silnic a cest, ale můžeme se vydat napříč zimním lesem, který se na Štědrý den také zdobí do své jedinečné atmosféry a dokáže nám potichu a nenásilně připomenout, o co jde o Vánocích především: Nejhlubší radost nepramení z věcných darů ani z dokonale nazdobeného bytu, nýbrž z vnitřního pocitu, že žijeme smysluplně. Takový pocit ovšem předpokládá především sdílení a rozvíjení hodnot nehmotných. Navštíví-li nás toto poznání o Vánocích, není důvod, proč by se nás nepřidrželo i v dnech následujících… Vyšlo v časopise Miminko 12/2009 |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
|
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | ||