S masem, nebo vegetariánsky?
Tuto otázku si dříve či později položí každý, komu záleží na zdraví. Rozhodnutí o zcela bezmasé stravě nepřichází najednou, vyvíjí se třeba i několik let. Má-li být přesvědčivého a trvalého rázu, vychází z nitra člověka a zrcadlí nejen jeho stravovací, nýbrž také ekologické a etické smýšlení.
Dospělí mají na přemýšlení, zda být či nebýt vegetariánem, spoustu času i svobodnou vůli. Jinak je tomu u dětí, jejichž rodiče vegetariány již jsou. Takové děti totiž obvykle - přinejmenším v raných letech - nemívají na vybranou a automaticky přejímají stravovací zvyklosti mámy a táty. "To je naprosto v pořádku," domnívá se výživová poradkyně Margit Slimáková. "V prvních letech života lze vegetariánství dětem předat celkem snadno, protože rodiče stravu zajišťují téměř výhradně sami. S narůstajícím věkem je ovšem lepší přenechávat zodpovědnost stále více dětem samotným a vše jim řádně vysvětlovat, včetně upozornění na úskalí, s nimiž se budou v převážně na masitou stravu orientované společnosti setkávat. U starších dětí bývá vhodné v případě jejich zájmu ochutnání masa umožnit a předejít tak pokušení potají.ochutnávat ´zakázané ovoce´. Z celoživotního hlediska zůstanou rodiče stejně jen jedním, byť zřejmě nejdůležitějším, poradním hlasem. Konečné rozhodnutí bude nakonec na dětech samotných v závislosti na prostředí a partnerech, které si pro život zvolí v dospělosti," tvrdí odbornice.
Foto: archiv Margit Slimákové
|
Je vegetariánská strava pro děti bezpečná?
V ČR se o rizicích vegetariánství u dětí dosud diskutuje. Mnoho pediatrů či učitelů je dodnes přesvědčeno, že pokud děti nemají pravidelné dávky masa, jsou ve výživě o něco podstatného ochuzeny. Margit Slimáková s takovými postoji rozhodně nesouhlasí: "Navzdory víc než dvacet let převažujícímu pozitivnímu postoji k vegetariánství ze strany mnoha mezinárodních odborných organizací se u nás doposud běžně objevují nejrůznější hororové zprávy o tom, jak je vegetariánská výživa nedostatečná. Jako bychom nechtěli slyšet pravdu, kterou většinová společnost pro velkou oblibu v mase nedokáže pochopit. A tak se vůči rodinám, běžně servírujícím malým dětem párky v rohlíku a hromady sladkostí, z odborníků cíleně ohrazuje málokdo, zatímco rodiny stravující se vegetariánsky jsou atakovány. Přitom vegetariáni mívají o výživě často hlubší znalosti než mnoho lékařů," dělí se o své postřehy Margit Slimáková.
Všem, kteří jejím slovům nedůvěřují, doporučuje některou z velkých zahraničních studií potvrzujících nezávadnost, resp. prospěšnost, vegetariánské výživy i u dětí. K nejznámějším patří zpráva http://www.pcrm.org/health/veginfo/vegetarian_kids.html od neziskové organizace Physicians Committee for Responsible Medicine (Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu). Tato společnost, založená lékaři v USA už v roce 1985, propaguje přirozenou prevenci nemocí, k níž patří i vegetariánství. Ve zprávě se uvádí, že děti s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin v jídelníčku jsou štíhlejší a zdravější. Jako dospívající si snáze udržují zdravou hmotnost a mají méně potíží s akné, alergiemi a poruchami trávení. Vegetariánská strava může vést k oddálení počátku menstruace u dívek, což je v epidemiologických studiích spojováno se snížením rizika rakoviny prsu. Děti závislé na příjmu nekvalitní stravy typu fast food jsou naopak budoucími pacienty s obezitou, rakovinou, srdečními nemocemi a diabetem. "Krátce shrnuto, mnohé seriózní studie již potvrdily, že s vegetariánstvím se nepojí žádné výživové deficity, a je na čase, aby si to uvědomila i česká společnost," vyzývá Margit Slimáková.
Doporučení platné pro všechny: Více rostlinné stravy!
Ať už maso jíme, nebo nikoliv - obě varianty jsou při uváženém stravování zdravé - za nejzásadnější Margit Slimáková označuje upřednostňování přirozených potravin před jakýmikoliv polotovary a náhražkami: "To prakticky znamená přednostně nakupovat tzv. základní suroviny a co nejčastěji vařit čerstvá domácí jídla. Většině z nás včetně dětí prospěje zvýšení podílu rostlinných zdrojů potravin, a to nejen zeleniny a ovoce, ale i superzdravých a u nás většinou opomíjených luštěnin, ořechů a semínek. Čím více stravy z rostlinných zdrojů máme, tím lépe!"
Pozor na "sušenkové" či "knedlíkové" vegetariánství, které s tím zde popisovaným nemá mnoho společného. Pokud jíme maso, dávejme přednost tomu z ekologického zemědělství a upravujme ho šetrným vařením nebo pečením.
"Usilujme o snadný přístup k zdravým potravinám. Mějme po ruce např. kousky čerstvého či sušeného ovoce. A naopak je třeba minimalizovat nákupy jalových potravin a nápojů - je totiž až příliš snadné jim podlehnout nebo si na nich vytvořit závislost, což platí jak pro děti, tak pro dospělé. Vůbec nejdůležitější je být dětem dobrým příkladem jak ve stravování, tak v celkovém životním stylu," připomíná Margit Slimáková.
Dobrý příklad z ČR - Mateřská školka Semínko na Toulcově dvoře:
Nejdříve si brambory vykopeme a pak si je sníme! |
V ČR mají vegetariáni těžký život, přesto jich přibývá
Margit Slimáková s rodinou žili nebo cestovali v mnoha zemích světa. Všude, kde pobývali, bylo dle jejich zkušenosti vegetariánství snadnější než v České republice: "Například v Německu a Rakousku jsou sítě skvělých obchodů zdravé výživy a v mnoha městech jsou pravidelné farmářské trhy. Je též možné si objednat pravidelné dodávky biozeleniny do domu a biopotraviny jsou běžnou součástí mnoha obchodních domů. I v USA jsou obchody s obrovským sortimentem zdravé výživy naprosto běžné, a je jen na zákazníkovi, zda se rozhodne pro zdravé stravování, nebo pro opak. V Austrálii a na Novém Zélandu z nabídky čerstvého ovoce, zeleniny a jiných organických potravin až oči přecházejí. Co se Asie týká, ta dnes hodně přebírá západní stravu s hromadami masa, sýrů a řetězci fast food, přesto i zde je nabídka bezmasých pokrmů stále obrovská. No a snad největším rájem pro nás vegetariány jsou hinduistické a buddhistické země jako např. Nepál či Indie," vyjmenovává odbornice.
České vegetariány vyzývá k vytrvalosti: "I když to jde pomalu, situace se přece jen zlepšuje. Nejhorší je to zatím ve školním a běžném restauračním stravování. Průměrný Čech toho ví o zdravé stravě i o vegetariánství pořád žalostně málo. Nezbývá, než se s nepříznivou situací potýkat, vyzdvihovat a podporovat pozitivní aktivity a především nesmírně oceňovat ty, kteří napomáhají změnám k lepšímu!"
Margit Slimáková věří, že si na vegetariánství nakonec zvykneme i v České republice: "Přibývá lidí, kteří si tento způsob stravy oblibují. Navíc nejde jen o stravovací návyky - vegetariánství se snoubí s mnoha dalšími prospěšnými činnostmi i s životní filozofií. Vegetariáni většinou odmítají drogy, včetně cigaret, alkoholu a nadbytečných léků. Jejich cílem bývá přirozenější a šetrnější životní styl. Často se zajímají o ekologická témata, tráví čas v přírodě, cvičí: "Z vlastních zkušeností vím, že může chvíli trvat, než vegetariáni získají pochopení a tolerantní přístup ze strany nechápajícího okolí. Ale pokud oni sami zůstanou tolerantní, a zároveň ve vyznávání svého životního stylu vytrvalí, zajisté budou i v České republice nakonec respektováni," uzavírá Margit Slimáková.
Mgr. Margit Slimáková (1969) je certifikovaná poradkyně pro výživu a wellness s více než dvacetiletou zkušeností v oblasti zdravé výživy získanou především v ČR, Německu, USA, Francii a Číně. Právě dokončuje dálkové doktorandské studium výživy na Clayton College of Natural Health v USA s dizertační prací věnující se otázce výuky zdravé výživy na základních školách. Pravidelně publikuje v časopisech i na webových stránkách, je spoluautorkou několika knih. Má soukromou poradenskou praxi orientovanou na přirozené způsoby prevence nemocí i terapie s důrazem na výživu. Toho času žije s rodinou střídavě v České Republice a v Číně. Více na stránkách www.margit.cz a www.naturcomp.cz
|
Názor filozofa: Za pravým vegetariánstvím stojí vnitřní dozrání
Jsem vegetarián. Nikoliv však celý život. Odhaduji, že posledních dvacet let. Snad nejčastější otázka, s níž se ve spojitosti s touto skutečností setkávám, by se lapidárně dala vyjádřit slovy: "Jó? A co teda vlastně jíš….?" Řekl bych, že tento postřeh bezděky vyjevuje přesvědčení těch, kdo ho vyslovují: Bez konzumace masa nelze přežít! Pamatuji se detailně na poslední jídlo, jehož součástí bylo i maso. Vzal jsem sousto do úst a zjistil, že už nejsem schopen je pozřít. Vnitřní dozrání je zárukou, že člověk své tělo o nic neochudí. Že takto změněným postojem i při vegetariánské stravě zajistí svému organismu vše potřebné pro nutnou výživu. Také proto jsem v čase "poté" nikoho, ani své děti, nepřesvědčoval, aby mne v tomto ohledu následovali. Vzpomínám na opakované diskuse s vychovatelkou v mateřské školce, kam docházel náš syn. Diskuse protkané plamennými výzvami učitelky, abychom mu přece domluvili, protože odmítal maso jíst. Podotýkám, že v této době jsem sám ještě vegetariánem nebyl. A přesto jsem cítil, že syna nutit nemohu. Naštěstí nám tehdy pomohla "probuzenější" dětská lékařka v duchu sdělení: "Nenuťte ho, dítě samo ví, co jeho tělo potřebuje". V pozdějším věku pak syn maso začal vyžadovat, a tak jsme si pouze vyměnili role. Nyní se k bezmasé stravě sám zase pozvolna vrací. Je rozdíl, zda se dítě rodí do rodiny již vegetariánských rodičů, a nebo se s touto skutečností setká až v pozdějším věku. I když své děti ale k vegetariánství vedeme odmalička, nelze spolehlivě předvídat, jak se zachovají v budoucnosti. Možná stravovací návyky své vegetariánské rodiny přejaly pokojně a samovolně. Jak se ale budou chovat třeba v období puberty, až se začne výrazněji probouzet jejich osobnost. Nebudou "protestovat" i tím, že začnou jíst maso? Pro mne osobně vegetariánství znamená především respekt k jiné formě života. Postoj, který je možno souborně nazvat nenásilím. Také jakkoli dobře míněná snaha přesvědčit druhé o našem názoru bývá zase jen formou násilí. Rád bych proto zdůraznil: Nechť je každý náš krok podmíněn osobní volbou a svobodou rozhodnutí, k němuž nás doprovází duše řečí pocitů i těla. Vegetariánství lze plnohodnotně předávat pouze vlastním příkladem. A zdaleka nejde jen o stravování. Vegetariánství v čisté podobě dle mého přesvědčení reprezentuje životní styl. Je výslednicí našich vnitřních postojů. Jan Konfršt, filozof a životní poradce, více na www.povidanisjanem.cz |
Chcete se dozvědět víc z knih a Internetu?
Jaroslav Foršt, Bio & dítě, IFP publishing, 2008
Jana Průšová, S Biáčkem na ekostatku aneb jak se rodí bio, Pro Bio Liga, 2008
http://www.vegetarian.cz/literatura.html
www.vegspol.cz
www.csvv.cz
www.vareni.cz/trendy/vegetarianstvi
Vyšlo v časopise Děti a my 6 / 2010
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
