PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Vícerychlostní rodičovská dovolená

Česká vláda nedávno představila návrh reformy veřejných financí, jehož součástí jsou i změny v možnostech čerpání rodičovské dovolené.

V současné době umožňuje Česká republika (v evropském i světovém kontextu zcela ojediněle), aby matky s dětmi zůstávaly doma až do čtyř let věku dítěte, což si řečeno ústy ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase nedovolí ani ty nejbohatší ekonomiky nejvyspělejších států. Vyplácet po tak dlouhou dobu 40% průměrné mzdy v nevýrobní sféře neúměrně zatěžuje státní rozpočet. Pokud se jako společnost nechceme dramaticky zadlužit, nezbývá než výdaje tohoto druhu regulovat a provést zásadní změny v systému vyplácení podpory rodičům.

Řešením má být tzv. vícerychlostní rodičovská dovolená. Její podstata spočívá v tom, že by rodiče do budoucna sami rozhodovali o tom, jak dlouho s dítětem doma zůstanou (viz. níže). Kromě finančních důvodů zdůvodňuje vláda své návrhy i tím, že českým ženám je zapotřebí usnadnit návrat do práce. Eurostat i Organizace pro hospodářskou soutěž naší zemi vytýkají, že příliš dlouhý pobyt doma bere zdejším matkám profesní ambice i sebevědomí. Aby reforma mohla splnit svůj smysl, bude tedy zároveň nutné změnit i situaci na pracovním trhu. S podmínkami pro snazší slaďování rodičovství a zaměstnání je to v ČR obtížné - k rozšíření polovičních, sdílených nebo jinak flexibilních pracovních úvazků dosud nedošlo a matky jsou i nadále silně znevýhodňovány. Některým ženám se to nelíbí natolik, že raději děti ani nemají.

Součástí změn bude muset být i navýšení možností pro hlídání dětí předškolkového věku. Ozývají se hlasy volající po znovuzavedení jeslí v širším měřítku. S tím ale Ministerstvo práce a sociálních věcí nepočítá. Spíše by se měly rozšířit služby mikrojeslí, dětských koutků ve firmách a hlavně individuálních chův, protože děti do tří let věku do hromadných výchovných zařízení pokud možno nepatří.

Dětští psychologové se k navrhovaným změnám staví zdrženlivě. Obávají se, aby finanční motivace a pracovní ambice rodičů nenarušily potřeby dětí. "Možnost volby je v zásadě pozitivní. Rodičům má být umožněno vybrat si z různých variant za srovnatelných podmínek. Jen se obávám, zda nejsme příliš navyklí na způsob uvažování ´Co je doma, to se počítá´ a zda nehrozí, že někteří rodiče dají přednost tomu, že v kratší době dostanou více peněz," říká dětský psycholog Jaroslav Šturma.

Nedílnou součástí reformy by měla být výchova rodičů k větší míře empatie vůči dětem a k respektu jejich potřeb. "Dítě přichází na svět jako psychologicky a fyziologicky nezralá bytost, a právě rodina a těsný osobní vztah nejprve k jedné a pak k několika málo osobám rodinného okruhu jsou tím nejlepším prostředím, jež vytváří podmínky pro dozrání. Dítě potřebuje zhruba rok k utvoření bezpečného přilnutí a další dva roky k jeho upevnění, procvičení a postupnému rozšiřování na další osoby, za práh rodiny," tvrdí Jaroslav Šturma a připomíná, že péče o malé děti nemá zůstat jen věcí matek. "Případné oběti by měli být ochotni přinášet také otcové. I oni mají dělit svůj čas mezi profesi a zaměstnání a stát by měl dbát na větší spravedlnost při vytváření pracovních příležitostí pro rodiče. Navíc je příliš silné mluvit v této souvislosti o oběti. Vždyť radosti, kterými je námaha péče o dítě vyvážena, jsou jedinečnou, jindy v životě nezakusitelnou odměnou," připomíná psycholog.

Otázka je, jak sladit oprávněné potřeby dítěte a oprávněné potřeby rodičů. "Pro dítě není lepší alternativy než výchova milujícími rodiči. Není-li zajištěna, pak je třeba hledat pomoc. Ta by měla spočívat v tom, že pomáháme těm, kdo jsou primárně povolání k vytváření pro dítě bezpečného prostředí, tj. rodičům, aby byli schopni takové prostředí vytvořit. A to už je úkol státu - zabezpečovat služby pro rodinu, umožňovat rodičům udržování kontaktu s jejich odborností i pracovištěm a nepodceňovat ani odpočinek či rozvíjení zájmů jako prevenci vyhoření či zjednotvárnění. Podobné syndromy totiž kvalitu rodičovství ohrožují, a tady má česká společnost ještě veliké rezervy," domnívá se doktor Šturma.

Navrhované změny chtějí zjevně nabídnout šanci, jak uvést do lepší rovnováhy rodinný život s profesními povinnostmi a zároveň nepřeceňovat finanční možnosti státní pokladny. Vhodně zvolená podpora státu mladým rodinám se navíc společnosti bohatě vrátí i po finanční stránce - sociálně zdraví jedinci bývají zdravější i po fyzické stránce. Doufejme tedy, že hmotné aspekty nezastíní aspekty psychologické a sociální a že ruku v ruce s reformou finanční půjde i osvěta připomínající potřeby a význam raného věku a zkvalitňující vztahy v rodinách i podmínky na pracovištích.

Vícerychlostní rodičovská dovolená - stručné shrnutí navrhovaných změn:

K největším změnám dochází u rodičovského příspěvku, který je koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání:

- zvýšené (jeden a půl násobek základní výměry) 11 400 Kč

- základní 7 600 Kč

- snížené (polovina základní výměry) 3 800 Kč

Matka by měla možnost zvolit si:

1. rychlejší čerpání rodičovského příspěvku - po peněžité pomoci v mateřství (dále PPM) náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte

2. klasické čerpání rodičovského příspěvku - po PPM náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte

3. pomalejší čerpání rodičovského příspěvku - po PPM nebo od narození dítěte náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte.

Volba doby a výše čerpání PPM a rodičovského příspěvku se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině. Vybraná možnost čerpání je nezměnitelná a nejde uplatňovat zpětně (a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku). Matka, která nemá nárok na PPM automaticky pobírá rodičovský příspěvek od narození dítěte v režimu pomalejšího čerpání dávky.

O rychlejší čerpání může požádat rodič, pokud výše jeho PPM dosahuje alespoň výše rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře (tj. 11 400 Kč) a rodič musí učinit rozhodnutí pro rychlejší čerpání rodičovského příspěvku při ukončení čerpání PPM.

V ostatních případech se rodič musí v 18 měsících věku dítěte rozhodnout o klasickém nebo pomalejším čerpání rodičovského příspěvku. U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře bez ohledu na to, jestli byla již dříve (před posouzením zdravotního stavu dítěte) volba čerpání rodičovského příspěvku provedena a čerpána.

Zdroj: MPSV

Z historie rodičovské dovolené

Zákony týkající se sociálního zajištění matek pečujících o malé děti se v Evropě začaly objevovat na přelomu 19. a 20. století. První ucelené sociální politiky zavádějící nejprve tzv. mateřskou dovolenou byly uplatňovány po 2. světové válce a byly motivovány snahou vrátit ženy, které během války zastávaly práci mužů, opět do domácnosti. Dalším silným politickým motivem byla potřeba zvýšit porodnost.

Zvrat nastal ve druhé polovině 60. let, kdy se na mateřskou dovolenou pohlíželo jako na období, během něhož je matce umožněno zotavit se po porodu a věnovat se intenzivně dítěti, přičemž její pracovní místo bylo chráněno zákonem. V této době náležela mateřská pouze ženám. Průběžně ale došlo k dalšímu posunu a se snahami po zrovnoprávnění ženy přibývalo hlasů, které žádaly zpřístupnění "mateřské" dovolené také pro otce.

V České republice byla mateřská dovolená definována jako výhradní záležitost žen až do poloviny 80. let 20. století. Muži byli z nároku na ni v podstatě vyloučeni. Ke změnám docházelo pomalu, a to nejprve v případě osamělých otců pečující o dítě do dvou let. V 90. letech se z mateřského příspěvku stal příspěvek rodičovský a od roku 2001 byla též mateřská dovolená přejmenována na rodičovskou (resp. o mateřské hovoříme jen do konce prvního půlroku života dítěte).

Zdroj: Sociologický ústav AV ČR

Vyšlo v časopise Krásných devět v květnu 2007.

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu