Vize proměněná v život
Jméno Iny May Gaskin zní již za života této postarší charizmatické dámy jako porodnická legenda. A to i přesto, že původně nejde o zdravotnici. Ke studiu porodnictví a odborné erudici ji přivedly až životní zkušenosti vycházející z hlubokého přesvědčení, že ženské tělo disponuje samo o sobě dokonalou schopností přivést na svět nového člověka.
"Farma"
Na konci 60. let se Ina May a její manžel Stephen rozhodli opustit stres velkoměsta a založili se třemi stovkami podobně smýšlejících na území amerického státu Tennessee komunitu, kterou nazvali "Farma". Karavana sestávající z cca padesáti v maringotky přeměněných školních autobusů putovala od pobřeží k pobřeží, aby všem okolo ukázala, jak může vypadat nenásilné a přitom pevné a k přírodě šetrné soužití lidí. Jeden druhému se brzy stali rodinou, církví i ekonomickým zázemím. Podobných pokusů se v USA ve věku hippies uskutečnila celá řada, ale "Farma", byla zřejmě jediná, která funguje dodnes. V r. 1980 (v té době žilo ve Farmě 1500 obyvatel) převzal Stephen Gaskin dokonce alternativní Nobelovu cenu za uskutečněnou vizi neobvyklé formy komunitního společenství při dodržování principů trvale udržitelného života.
Porod jako psychologická záležitost
Jednou z nejvýraznějších vnějších prezentací Farmy se stal i způsob, jakým tu přicházejí na svět děti. V začátcích života komunity nebyla při porodech přítomna žádná vyškolená odborná pomoc a vše probíhalo jen v rámci kolegiální pomoci žen ženám. A přesto bylo jen výjimečně zapotřebí vyhledat medicínský zásah. Sama Ina May našla v pomoci těhotným, rodícím a kojícím ženám brzy svou hlavní parketu a stala se porodní asistentkou.
Po té, co léta kombinovala dostudované teoretické znalosti s každodenní praxí, vyslala do světa svou vlastní vizi humánního porodnictví v podobě knihy nazvané "Spiritual Midwifery" (Duchovní babictví). Hlavní poselství knihy je prosté: Porod patří ženám. Přirozený porod má své zřejmé zákonitosti a daří se, pokud tyto zákonitosti respektujeme. Veřejný zdravotnický systém je tu od toho, aby pomáhal v nouzi, ve své stávající podobě ovšem bohužel často ruinuje původní ženskou schopnost rodit děti netrpělivostí a rutinními nemocničními opatřeními.
Na Farmě byly postupně - v mezích možností komunitního bydlení - zbudovány speciální porodní kabiny a porodní centrum, kde se porody odehrávají v podpůrné rodinné atmosféře. Ta má rodičce napomoci odkrýt všechny potřebné instinkty a sílu. "To, co nejvíce brání normálnímu porodu, je strach. Člověk je jediný savec, který má dvě části mozku - rozumovou a instinktivní. Hlavním úkolem těch, kteří pomáhají ženám při porodu, je aktivovat instinkty a intuici. Jejích zabijáky jsou spěch, hluk a zbytečné pokyny a povely. Základním předpokladem normálního porodu je dostatek času a empatie těch, kdo ženě při porodu pomáhají," tvrdí paní Gaskin.
Respekt a ostražitost
I na Farmě se stává, že porod nepostupuje, jak má, že je dlouhý. "Stále myslíme na to, aby byl u rodící ženy aspoň někdo odpočatý, kdo jí poskytne tu správnou oporu. Naše rodičky se libovolně pohybují, mohou během porodu jíst a pít, zdřímnout si, nikdo na ně s ničím nenaléhá. Množství a razance intervencí zůstává trvale nízké, avšak nikoliv proto, že bychom se o to uměle pokoušeli. Prostě jen hlídáme každé přání rodící ženy, podporujeme ji a naplno využíváme přirozených způsobů usměrňování porodních bolestí včetně přítomnosti milujícího partnera rodičky. Ten poskytuje ženě jistotu a jeho dotyky či konejšení pomáhají vyplavovat potřebné porodní hormony," vysvětluje Ina May.
Lékařskou pomoc je na Farmě potřeba vyhledat a zaplatit (lidé z Farmy nemívají smlouvu se zdravotní pojišťovnou) v minimu případů. Zvládají tu dokonce i porody v poloze koncem pánevním a dvojčata, které se jinak americké porodnictví řeší téměř výhradně císařským řezem. "Když jsme s porodnickou činností kdysi začínali, poslal k nám stát na čas kontrolu v podobě lékařského dozorce. Ten nás - když viděl naši odhodlanost a nezájem o porody v nemocnicích - pro jistotu vyškolil i v porodech tzv. komplikovaných. To se nám občas hodí!"
Je ovšem zapotřebí zdůraznit, že porodnictví na Farmě není ani nezodpovědné, ani kaskadérské. Má svá přísná pravidla. Předpokladem k tomu, aby tu žena mohla rodit, je její výborný zdravotní stav podmíněný dlouhodobě uvědomělým způsobem stravování. "Chemická strava s konzervanty oslabuje schopnost ženského těla porodit. Zdravý životní styl je zároveň vynikající prevencí civilizačních těhotenských obtíží, jako např. toxémie nebo preeklampsie, a také předčasných porodů." Specifická forma porodní pomoci na Farmě je možná jen díky těsné souhře dvou faktorů. Porodní asistentky do detailu znají fyziologii těhotenství a porodu a rodičky věří v jejich pomoc a vedení. Ženy procházejí předporodní přípravou, v jejímž rámci je zkoumáno i to, zda jsou opravdu vnitřně rozhodnuty pro porod bez analgetik a anestetik. V případě pochybností nejsou v porodním centru na Farmě správně.
"Vedeme si podrobnou zdravotní dokumentaci, která umožňuje nejen zpětnou kontrolu naší práce, nýbrž nabízí také důkaz pro naše vynikající statistiky," říká Ina May. Tyto statistiky mluví samy za sebe: 1,4 % císařských řezů, 5,4 % vyvolávaných porodů, 68,8 % porodů bez epiziotomie a jakéhokoliv natržení hráze.
Nejde o univerzální model
Při rozložení autority a moci mezi porodními asistentkami a lékaři ve stávajícím medicínsko-průmyslovém komplexu je zřejmé, že způsob porodnické péče tak, je praktikován na Farmě, není určen k masové propagaci. Přesto přináší obrovskou inspiraci všem, kteří věří v důležitost a smysl porodu bez vnějších intervencí.
Porod je všední součástí života. Způsob, jakým se k němu stavíme, odráží v sobě naše vnitřní přesvědčení, ale také ducha doby, ve které žijeme. Současná západní společnost razí kult pohodlí a blahobytu. Vítězí přesvědčení, že věci jsou tím dokonalejší, čím jsou dražší a technicky zajištěnější. Tento názor se nevyhnul ani porodnictví. Háček je v tom, že porod sám o sobě trendům doby nepodléhá. Zůstává tím, čím vždy byl - fyziologickým procesem řízeným z podkorových center mozku. Moderní věda má vynikající možnosti k tomu, aby rodícím ženám poskytla maximální bezpečí. Míjí se však účinkem, pokud nadbytkem techniky a neadekvátními pokyny vyeliminuje přirozený proces. |
Komunita Farma vychází z filozofie náboženského hnutí Amiš (Amish). Příslušníci tohoto původně švýcarského náboženství dnes žijí hlavně v USA. Snaží vyhýbat vymoženostem moderního světa. Jejich někdejší vůdce Jacob Ammann, podle něhož dostali Amiš své jméno, totiž tvrdil, že pravý křesťan nemá podléhat módě tohoto světa. Komunita Amiš dodnes nemá s vnějším světem velké kontakty. Své děti vychovávají ve svých vlastních osmiletých školách, jezdí v povozech, nosí kroje a moderní lékařskou péči přijímají jen s velkým omezením. Většina mužů se živí zemědělstvím a řemeslem, ženy se věnují umění a ručním pracem (např. výroba quiltů - tradičních prošívaných pokrývek). |
Ina May Gaskin je certifikovaná porodní asistentka a autorka několika instruktážních videokazet a knih, z nichž nejznámější je Spiritual Midwifery (v r. 2007 vyjde v českém překladu v nakladatelství One Woman Press). Ina May laureátkou ceny ASPO / Lamaze Irwin Chabon., kterou v minulosti obdrželi také např. Marsden Wagner, Jack Newman nebo Marshall Klaus. Do moderních učebnic porodnictví se zapsala "manévrem Gaskinové" používaným při dystokii ramének - jde o první porodnickou proceduru pojmenovanou po porodní asistentce. Ina May Gaskin je též spoluautorkou Iniciativy Matce přátelských porodních služeb při Koalici za zlepšení služeb v porodnictví (CIMS). V květnu letošního roku navštívila Prahu v rámci Světového týdne respektu k porodu. |
Psáno pro časopis Porodní asistence III/2006
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
