Záleží úspěšné kojení na pocitech ženy?
Podíváme-li se na věc čistě technicky, kojit své dítě může naprostá většina žen. Jen málokterá má nějakou nemoc nebo funkční poruchu, takže je již předem nutno uvažovat o mléčných náhražkách. A přesto musí většina českých žen na cestě k bezproblémovému kojení překonat četné obtíže. Více než 90% matek odchází sice z porodnic za stavu plného kojení, už během šestinedělí potřebuje ale každá druhá odbornou pomoc. A nejedna z nich nejpřirozenější způsob výživy svého miminka dříve či později předčasně vzdá…
Hlavní zabijáky šťastného kojení: Malá informovanost a nízká podpora
Ačkoliv existuje celá řada organizací i jednotlivých laktačních poradkyň, které jsou připraveny poradit i pomoci, některé základní poznatky o kojení jako by stále zůstávaly utajeny:
První přiložení k prsu má proběhnout bezprostředně po porodu, nejpozději do 30 minut po něm. Matka a novorozenec by od sebe neměli být oddělováni. V porodnicích by měla být samozřejmostí možnost nepřetržitého pobytu matky s dítětem (tzv. rooming in), která usnadňuje jejich poznání, synchronizovanost důležitých interakcí a v neposlední řadě také vzájemné emoční vyladění.
V mnoha českých porodnicích ale bývají matky od dítěte oddělovány. Jednak bezprostředně po porodu z důvodu rutinních poporodních vyšetření, a následně proto, že roaming in chybí nebo je jen poloviční (dítě je od matky odváženo na noc).
Ze strany personálu na odděleních šestinedělí navíc ženy vždy nenalézají dostatek potřebné podpory a trpělivosti, takže ztrácejí sebedůvěru, když dítě při neustálém přísném měření nenabývá váhových přírůstků tak, jak by mělo.
Dokonce ani pediatři nemají jen podpůrný přístup. Lze se setkat s nesprávnou radou, např. ohledně odstřikování mléka a krmení z lahve přes dudlík, nebo s příliš rychlým doporučením zahájit přikrmování náhražkou.
V ideálním případě se kojení po několika dnech, nejpozději týdnech po porodu promění v bezproblémový automatický a oboustranně uspokojivý proces poptávky a nabídky. Maminka se naučí rozumět projevům svého dítěte, čte jeho potřeby a kojí vždy, když malé projeví zájem.
Narozené dítě má jen malý obsah žaludku. Pije často a po malých dávkách. Při pití nerozlišuje den a noc. Mělo by mít možnost pít kdykoliv a libovolně dlouho - právě na tento fakt se často zapomíná! Čím častěji a s větší chutí dítě saje, tím více mléka se matce vytvoří. Časným, častým a správným přikládáním dítěte předejdeme bolestivému nalití prsou mezi 3. - 5. dnem po porodu, které tak často u matky rozjede řetězec bolesti a nespokojenosti a vlastně bývá důvodem, proč pak kojení vnímá jako nepříjemný a složitý proces.
|
Základní předpoklad úspěchu: motivace, vzájemná láska a instinktivní chování
Odborná šetření prokazují, že nejlépe kojí ženy, které se během těhotenství na své dítě těšily a již dopředu byly rozhodnuty, že ho chtějí kojit. Aspekty psychologické však bývají přehlížené nebo skryté. Žena s nimi může začít pracovat, jen pokud je ochotna pátrat po nich ve svém vědomí a odpovědět si na některé niterné otázky související s jejím sebepřijetím a s přijetím nové role matky. Kojení totiž nepředstavuje jen způsob předávání potravy, nýbrž především také silně intimní emoční sdílení dvou lidských bytostí. Je žena na takovou blízkost připravena? Unese její dlouhodobou intenzitu? Nabízí dítěti své tělo jako bezvýhradný zdroj péče a ochrany, nebo se podvědomě bojí, že její prsy ztratí pružnost a tvar a že by kojení mohlo ohrozit její sexuální přitažlivost? Jak vůbec kojení vnímá otec dítěte? Nežárlí? Nedává ženě najevo, že mu její velká pozornost, věnovaná dítěti, vadí?
Jakékoliv vnitřní napětí, neklid nebo pochybnosti matky obvykle negativně ovlivňují uvolňování mléka z prsu, což ale obratem vnímá také dítě, které pak musí pít s větším úsilím. Zpravidla rovněž reaguje neklidem a nespokojeností, resp. křikem a neprospíváním.
Co se dítěte týká, způsob jakým pije, zajisté trochu vypovídá o jeho povaze. Obecně ale platí, že miminka, spojena v prvním roce s maminkou do vzájemně na sobě závislé symbiotické jednotky, tzv. dyády, snadno přejímají rozpoložení matky.
Bezprostředně po porodu pijí novorozenci tím lépe, čím přirozeněji porod proběhl a čím dříve došlo k zahájení kojení. Nešetrný nebo operativní porod může jemné mechanismy kojení narušit, takže dítě je bez zájmu a ospalé. Obvykle jde ale jen o krátkodobou záležitost a vše se normalizuje poté, co odezní vedlejší účinky u porodu použitých medikamentů.
Je třeba mít na paměti, že kojení je spontánní fyziologický proces, který nelze ovlivnit vůlí. Veškerá umělá zasahování stejně jako vnitřní stres přirozené kojení ruší. To hlavní, co kojící ženy potřebují, je vnitřní klid a v případě dočasných neúspěchů náležité povzbuzování a laskavý individuální přístup. Jinak se kojení snadno mění v noční můru plnou nešťastných pocitů a pochybností nezřídka útočících i na sebevědomí a mateřskou identitu ženy.
Závěrem připomeňme, že kojení by mělo být dobrovolnou volbou. Pokud je žena z nějakého důvodu odmítá, bude lépe, když dítěti nabídne náhražku. Existují i jiné způsoby, jak dítěti věnovat péči a projevit cit. Kojení ovšem zůstává jedinečnou možností vzájemného spojení a doslovného přelévání lásky.
Další informace např. na:
http://www.kojeni.cz
http://www.kojeni.cz/poradci.php (Seznam laktačních poradkyň)
http://www.rodina.cz/LLL/ - Liga La Leche
http://www.kojeni.arcs.cz
http://www.kojeni.net
Vyšlo v časopise MIMINKO 7-8/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
