Astma
Jde o nejčastější dětské chronické onemocnění. Chlapci jsou ohroženi o něco více než dívky. Dohled lékaře je nezbytný. Své zkušenosti sděluje dětská lékařka Miroslava Kuglerová, která má ordinaci v Libčicích nad Vltavou:
Jak astma vzniká - z jakých podnětů?
Astma bronchiale je chronické onemocnění průdušek. Ty jsou postiženy imunitním zánětem a reagují hyperreaktivně. Dochází ke kašli, pískání, někdy i dušnosti. Diagnóza se stanovuje na základě projevů klinických (např. kašel, poslechový nález) a také na základě ostatních vyšetření (krevní testy, vyšetření průdušek a plic - např. spirometrie, alergologické testy). Astma se může v čase měnit ve své intenzitě i projevech. Při dobře vedené léčbě by s ním dítě mělo mít minimálně obtíží.
V jakém věku se astma obvykle objevuje poprvé?
Může se projevit již v kojeneckém věku. Dále se může projevit s nástupem do mateřské školky kolem třetího roku věku, což je velmi časté. A u některých lidí se astma projeví až ve věku dospělém.
Podle jakých symptomů poznáme, že jde o astma, a nikoliv o záchvat obyčejného kašle?
Pro astma je typický poslechový nález na průduškách, již řečené pískání. I samotný kašel, zejména ten noční bez ostatních projevů, je možným a někdy jediným projevem astmatu. Diagnóza astmatu je komplexní, stanovuje ji alergolog na základě různých vyšetření a podle nich se také nastavuje léčba.
Může být dušnost taková, až dojde k ohrožení činnosti mozku? Hrozí udušení?
Existuje i astmatický záchvat, kdy je dušnost tak silná, že může dojít až k poruše dýchání a následnému bezvědomí. Naštěstí je takových případů již minimálně. Léčba astmatu ať dlouhodobá či akutní je na vysoké úrovni. Dostupná je dnes i rychlá zdravotní pomoc. Proto je v našich podmínkách tzv. status astmaticus naštěstí již velice vzácný. Přesto zdůrazněme, že kojenci, resp. malé děti, jsou při silných projevech astmatu více ohroženi. Varovnými známkami je promodrávání kolem úst, rychlé povrchové dýchání - nejde již ani o kašel. Pozorujeme namáhavý výdech, ale i nádech, vtahování nadklíčkových jamek, neschopnost plakat či mluvit, výrazný neklid. Může dojí i k poruše vědomí.
Jak vypadá domácí první pomoc?
Při akutním stavu je třeba neváhat a přivolat rychlou záchrannou pomoc. Než přijede, je třeba zachovat klid, dítě posadit nebo držet v náručí, otevřít okno a při bezdeší a bezvědomí zahájit laickou resuscitaci, srdeční masáž a umělé dýchání. Pokud už jde o astmatika vybaveného SOS léky, podáme je - většinou je to tzv. "dýchadlo", Ventolin či Berodual, o dávkování a způsobu podání jsou rodiče předem poučeni. Též již vědí, kdy ještě čekat na efekt, a kdy už přivolat pomoc nebo odjet do nemocnice. Dále mohou mít rodiče doma kortikoidový čípek, který někdo také doporučuje. Pokud není stav takový, že vyžaduje přivolání RZP, ale dušnost či kašel jsou výrazné, je nutné co nejdříve dojet k lékaři. Zejména v noci mají někteří rodiče tendenci tzv. vydržet. Radši ale jet " zbytečně" než nepomoci včas. Lékař zhodnotí situaci, rozhodne zda, je nutná hospitalizace, podá SOS inhalační léky, případě další léky injekčně. Pokud hospitalizace není nutná, rozhodne o další domácí léčbě a sledování.
Je pravda, že astma může být projevem alergie?
Ano, při tzv. alergickém astmatu se často zjišťuje různá alergie. Jsou to trávy, pyly, velmi často například bříza, které jsou příčinou různých zkřížených alergií. Dále jsou to i potraviny, roztoči, zvířecí srst. Tzv. atopici, lidé s určitou predispozicí imunitního systému, kteří reagují alergicky, mívají i jiné projevy. Například atopický ekzém. V sezóně se různá alergie může projevit i alergickou rýmou, zánětem spojivek a zhoršením astmatických obtíží. Na druhou stranu ne všechny děti s astmatem mají prokázanou nějakou alergii.
Jakou roli hrají při astmatu psychologické faktory?
Medicínská léčba astmatu má dnes již přesná pravidla, což opravdu zlepšilo celkový průběh a léčba je více elegantní. Také však patří k velice drahým. Proto je nutné šít ji na míru. A to nejen na míru choroby samotné, nýbrž i dítěte a rodiny. Někdy v praxi dobře funguje spolupráce alergologa a obvodního pediatra, když mohou spolu mluvit, a ne komunikovat jenom prostřednictvím lékařských zpráv. To bývá efektivnější než když jsou nemocní sice vybaveni drahými léky, ale málo se s nimi mluví, ať už o chorobě samotné, nebo v širším kontextu. Vždyť každá rodina je jiná, má jiné přesvědčení - více věří "v doktory", nebo naopak "v přírodu". Vždy je proto nejpodstatnější práce s celou rodinou, nahlédnutí kontextu, podpora, a to jak v léčbě, tak i v hledání alternativ. Astma je komplexní onemocnění, které je sice charakterizováno určitým typem zánětu průdušek, jde však o onemocnění s celkovými projevy a dopady, a to nejen na dítě, nýbrž na celou jeho rodinu. Z hlediska psychosomatického pocit dušnosti, opakované dušnosti, je velice specifický. Kdo to nezažil, neví, jak je strašné "nemoci vydechnout". Je dobré se ptát: Co vše nás dusí? Kvůli čemu nám stojí za to se dusit? Kdo mne vidí, co pak dělá? Slyší mne, jen když kašlu? Koho mé astma nakonec trápí nejvíc? Pískání je hlasitý a zjevný projev, komu je určen? Atd. Průběh onemocnění, četnost astmatických epizod, léčba mimo kontrolu mohou být silně ovlivňovány psychogenně, o tom jsem přesvědčená. Jenže to co znamená? Je dobré po tom pátrat. Jiný, tedy ne jen medicínsky symptomatický pohled na věc, může hodně napovědět i ulevit.
Více na www.terapiedeti.cz
Vyšlo v časopise MIMINKO 12 2010
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
