Jesle, školky a imunita dětí
K září patří první setkání našich nejmenších s kolektivními zařízeními. Ta obvykle prověří sílu dětské imunity. Na otázky s ní spojené odpovídá dětská lékařka Kateřina Fabichová, která má ordinaci v Teplicích:
|
Na čem závisí, jak je dítě odolné vůči nákazám a nemocem z kolektivu?
Imunitní systém každého jedince vyzrává postupně během prvních šesti až osmi let života. Funkčnost a souhru jednotlivých částí imunity ovlivňují jak dědičné faktory, tak způsob života. Z vnějších faktorů je rozhodující výživa, sociální podmínky a hygienické návyky v rodině. Určité procento dětí trpí vrozenou poruchou obranyschopnosti, která je provází po celý život. Některé děti mají také opožděné vyzrávání imunity, často se vyskytující i u dalších členů rodiny. Záleží samozřejmě též na prodělaných onemocněních a způsobu léčby. Např. opakovaná léčba antibiotiky může vést k osídlení těla mikroby odolnými proti další antibiotické léčbě a ovlivnit imunitní systém ve střevní sliznici.
Doporučujete při nástupu dětí do kolektivu nějaká "režimová opatření"?
Začínat s podporováním imunity až při nástupu do kolektivu by bylo pozdě. Imunitní systém dětí chráníme pokud možno již od narození. Je třeba podporovat maminky v dlouhodobém kojení, resp. ve výlučném kojení minimálně po dobu prvních šesti měsíců a v pokračování kojení i po dosažení jednoho roku věku, což je, bohužel, častá psychologická hranice, u níž jsou ženy přesvědčeny, že už mají s kojením přestat… U rizikových skupin dětí po domluvě s rodiči doplňujeme očkování chránící proti invazivním bakteriím (pneumokoky, meningokoky). Snažíme se o správně vedenou léčbu antibiotiky, neboť většina infekcí u malých dětí je způsobena viry, na něž antibiotika nepůsobí. Paušálně režimová opatření při nástupu do školky nedoporučujeme. U děti, které jsou opakovaně nemocné již před nástupem do hlídacího zařízení, se snažíme o oddálení nástupu do kolektivu.
Je něco, na co v souvislosti s imunitou kladete zvláštní důraz?
V naší ordinaci rodiče pravidelně informujeme o vhodné výživě prostřednictvím letáků i webových odkazů, viz. např. www.vyzivadeti.cz . Strava má obsahovat dostatek bílkovin, jsou stavebními kameny protilátek. Mléčné výrobky by měly obsahovat prebiotika a probiotika, která imunitu stimulují. Zjednodušeně řečeně jde o hodné střevní bakterie hlídající imunitní systém (probiotika) a látky zajišťující optimální prostředí pro růst bakteriální flory (prebiotika). Pokud strava dítěte obsahuje dostatek zeleniny a ovoce není třeba podávat syntetické multivitaminové preparáty. Důležitější je dbát na dostateční pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu a otužování. Samozřejmostí by mělo být striktní dodržování zákazu pobytu dítěte v zakouřeném prostředí. Tabákový kouř výrazně negativně ovlivňuje obranné funkce sliznic dýchacích cest.
Nakolik platí, že obranyschopnost organismu závisí i na psychickém rozpoložení dítěte?
Psychické rozpoložení imunitu samozřejmě ovlivňuje. Při těžkém citovém strádání se netvoří dostatek některých látek ovlivňujících reaktivitu obranyschopnosti. Pokud je dítě výrazně stresováno rodinnou atmosférou, např. rozvodem či odchodem jednoho z rodičů, nebo když trpí těžkou separační úzkostí při odloučení od matky, pak může být jeho obranyschopnost narušena. V dnešní době ale naštěstí většina maminek své děti na pobyt ve školce připravuje, takže děti se do školky spíše těší. Zvýšeně se však může vyskytovat stres ze separační úzkosti u batolátek v jeslích. Výskyt této vývojové poruchy je věkově vázaný s vyšším výskytem u nižších věkových kategorií. Také nemocnost dětí v jeslích je daleko vyšší než u starších dětí ve školkách. Opakované infekce prodělané v batolecím věku mohou zapříčinit např. zvětšení nosní mandle, ve které přetrvává ložisko chronické infekce, z čehož pramení četné komplikace. Sama nejsem příznivcem jeslí a s maminkami vždy proberu, zda je opravdu nutné, aby jejich batole jesle navštěvovalo.
S jakými nejčastějšími zádrhely či chybnými opatřeními se v rodinách nebo i jeslích a školkách setkáváte?
Velmi často se setkávám s tím, že maminky udávají jako důvod onemocnění svého potomka kontakt s nemocnými dětmi ve školce, jeslích či rodinných centrech. Nedoléčené děti mezi ostatní nepatří a měly by být personálem zařízení z kolektivu až do uzdravení vyloučeny. Je to ale především věc rodičů: Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ty jim! Další problém je v tom, že část dětí nemá při nástupu do školky vypěstované základní hygienické návyky - neumějí např. smrkat, nejsou vedeny k mytí rukou. Některé maminky neumějí svému dítěti změřit správně teplotu, podat léky či odsát sekret z nosu, protože to prý dítě odmítá. To ale není argument. Vše záleží na výchovných schopnostech rodičů, kteří by měli udělat vše pro to, aby podobné úkony dobře zvládli.
Vyšlo v časopise Miminko 9/2009
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
