Kojenecké koliky
Jde o opakované záchvaty břišních bolestí spojené s křikem miminka. Patří k nejnepříjemnějším potížím prvního půlroku života. Odpovídá dětská lékařka MUDr. Eva Sedláčková z Broumova:
Foto: Kristina Baudyšová
|
Proč se kolikám přezdívá "tříměsíční"?
Vrchol výskytu odpovídá třetímu měsíci věku. Většinou odeznívají kolem šestého měsíce
Jak rodiče poznají, že jde opravdu o koliku?
Dítě křičí bez zjistitelného důvodu nejméně tři hodiny denně nejméně tři dny v týdnu. Stavy mají periodický charakter: obvykle se objevují pozdě odpoledne nebo navečer. Začínají náhle a náhle i končí. Při křiku děti většinou zčervenají až zmodrají v obličeji, potí se, kroutí bolestí, mají napnuté bříško. Nožičky někdy přitahuji k bříšku, ručičky svírají v pěst. Je nutné vždy vyloučit organický původ potíží. Pokud žádnou zjevnou příčinu nenajdeme, jde o s nejvyšší pravděpodobností právě koliku. Přes veškeré uvedené potíže jsou děti mimo vlastní kolikové ataky spokojené a dobře prospívají.
Ví se něco o příčině vzniku kolik?
Postiženi bývají neklidní, hltavě pijící kojenci, celkem jde asi o 10-15 % dětí. Názory jinak nejsou jednotné. Nejčastěji se hovoří o skladbě a množství jídla, stravě kojící matky, technice kojení, přechodu na umělou výživu, příliš častém střídání kojeneckých mlék od různých výrobců apod. Možnou příčinou je i alergie na kravské mléko, popř. na lepek při příliš brzkém podávání obilnin. Někteří pediatři také vypozorovali, že sklon ke kolikám mívají děti příliš úzkostných rodičů.
Trpí kolikami více kojená nebo nekojená miminka?
Není většího rozdílu. Původ potíží je pravděpodobně v roztažení střevních kliček jednak vzduchem spolykaným během krmení, jednak plyny vzniklými kvasnými procesy ve střevě.
Existují praktická opatření, která pomáhají koliky zmírnit?
Většina takových pokusů nemá velký efekt. Ke zklidnění dochází zpravidla až po odchodu stolice a větrů. Je tedy především nutno dělat vše pro to, abychom vypudili ze střev dítěte nadměrný plyn. Využíváme k tomu svislé polohy, aplikace suchého tepla, masáží bříška ve směru hodinových ručiček. Některým dětem pomáhá pevné zavinutí. Je též nezbytné poučit nekojící matky o nutnosti správné přípravy mléka, zvláště o odpovídajícím množství vzhledem k věku a váze dítěte. Potřebné je dodržování správné techniky kojení a odříhnutí miminka. Vůbec nejdůležitější ale bývá zklidnit ustrašené rodiče.
Podávají se miminkům na zmírnění obtíží nějaké léky ?
V úporných případech je možno podávat léky snižující plynatost střev, popř. probiotické kapky.
Jak rodiče poznají, že může jít o vážnější problém? Kdy je třeba vyhledat lékaře?
Když se výše uvedeným příznakům se přidávají ještě další, např. křik během celého dne, teplota, řídká stolice případně i s hlenem nebo krví nebo stolice zelené barvy, zvracení apod. V tom případě musíme vyloučit organickou příčinu potíží, např.malformace trávicí soustavy, kýly, zánět slepého střeva, zpětný tok z žaludku do jícnu, nesnášenlivost kravského mléka, a to i u plně kojených dětí. Při změně nálady, chuti k jídlu a výše zmíněných příznacích je vhodné vyhledat lékaře.
Jakými dalšími zažívacími problémy miminka trpí? Mohou mít průjem či zácpu?
Kojené děti mají stoličku charakteru "míchaná vajíčka", žlutou, řidší. Může být několikrát denně nebo jednou za několik dní. Nejde však o průjem ani o zácpu. Průjem v kojeneckém věku je i v dnešní době život ohrožující stav, kdy dochází k vyprazdňování četných vodnatých stolic s hlenem, popř. s krví, a dítě je ohroženo dehydratací. Zácpa u kojených dětí nehrozí. Bývá spojena až s přechodem na umělou stravu.
Vyšlo v časopise Miminko 11/2009
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
