Problémy s nosní mandlí
Nosní mandle je důležitou součástí imunitního systému organismu. Je uložena v klenbě nosohltanu v blízkosti Eustachovy trubice. Společně s krčními mandlemi je součástí tzv. hltanového lymfatického okruhu, do kterého dále patří i mandle jazykové či drobné ostrůvky lymfatických tkání na sliznici hltanu. Společně obsahují velké množství bílých krvinek a představují důležitou bariéru pro možnou infekci vstupující do těla nosem nebo ústy. Odpovídá dětský lékař Tomáš Karhan, který má ordinaci v Praze 3:
Jak funguje nosní mandle za "normálních" okolností?
Nosní mandle je výchlipkou lymfatické tkáně v zadní horní části nosohltanu. Je součástí mechanické a imunitní obrany v oblasti dutiny ústní a hltanu. Při oslabení obranyschopnosti organizmu jsou v lymfatické tkáni produkovány specifické buňky z krevní řady bílých krvinek, jejichž úkolem je zamezení vstupu infekce do těla. V daném případě zejména na počátku dýchacích cest.
Zvětšení nosní mandle tedy může znamenat jen to, že se tělo brání infekci…
Ano, jde o častou a logickou známku obranné aktivity. Při jednorázovém vyšetření u ORL lékaře, který shledá, že nosní mandle je zvětšena, by při současně probíhající rýmě a zánětu horních cest dýchacích cest takové konstatování samo o sobě nemělo vést k indikování vynětí nosní mandle.
Jaké konkrétní problémy může zvětšená nosní madle působit?
Jedná se zejména o mechanické omezení volného přístupu vzduchu do dýchacích cest. Dostatečné sycení organizmu kyslíkem je pro zdravý růst dětského organizmu nezbytné.
Je-li zde překážka, může docházet k oslabení růstu i vývoje. Mohou se dokonce vyskytovat poruchy vývoje kostry až po vznik skoliózy. Dalším problémem může být omezení sluchu s následným poklesem pozornosti ve škole, s únavou a rezignací na vnímání výkladu školní látky. Vedle uvedených potíží může výraznějším zbytněním nosní mandle docházet i ke vzniku opakovaných až chronických zánětů středouší či chronických zánětů vedlejších nosních dutin.
Jaký je váš názor: Kdy je nutné mandli odstranit, a kdy byste s tím raději vyčkal?
Odstranění nosní mandle je vhodné, jestliže opakované respirační infekce vedou k trvalému zvětšení nosní mandle spolu s obtížemi, které tato chronicita působí. ORL lékař by měl všechny okolnosti velmi pečlivě zvážit a vyšetřit nosní mandli i v období mimo infekci dýchacích cest. Podle pediatrických zkušeností bývá přístup ORL lékařů - s dnes tak častým "prochirurgickým" rozhodováním - dosti radikální. Za výhodu proto považuji komunikaci přímo s dětskými ORL specialisty. Na některých ORL pracovištích se nyní objevují moderní přístroje s vláknovou optikou. Jejich pomocí je možno stav nosní mandle posoudit ještě podrobněji.
Pozitivní následný pokles nemocnosti horních cest dýchacích či snížení počtu zánětů středního ucha tedy po operativním odstranění nosní mandle není tak časté, jak se obecně věří…
Podle mé třicetileté pediatrické zkušenosti se zcela vážně domnívám, že počet vynětí nosních mandlí je dvakrát až třikrát častější než je účelné. Na druhou stranu: vynětí nosní mandle velikosti III. stupně, která je již sídlem škodlivých bakterií a skoro uzavírá průsvit dýchacích cest, je potřebné. Je třeba operaci zodpovědně odborně posoudit.
Stává se, že nosní mandle znovu doroste…
Ano, a ne všichni rodiče tohle vědí. Dorůstání tedy není vždy špatně, jde přece o součást imunitního systému! Situace, kdy ORL lékaři bez závažnějšího důvodu indikují přípravu k opakovanému vynětí nosní mandle, jež se po vynětí opět zvětšila, vnímám jako boj proti organizmu dítěte a jeho lymfatickému obrannému systému.
Pokud k operaci musí dojít, kde a jak probíhá?
Samotný operační výkon není složitý. Provádí se na ORL odděleních nemocnic, někdy s pobytem do druhého dne. Některá pracoviště propouštějí pacienty po vícehodinové observaci na lůžku ještě týž den. Důvodem obezřetnosti je riziko časného - nenápadného, ale o to nebezpečnějšího - pooperačního krvácení. V nemocnici ho nepřehlédnou, v domácím prostředí takové riziko hrozí.
Jak jinak než operativně se potíže s nosní mandlí léčí?
Budu hovořit za sebe: Jako lékař homeopat jsem z hlediska odstraňování nosní mandle konzervativnější. Dávám přednost konstituční homeopatické léčbě, která je v těchto indikacích velmi efektivní i dlouhodobě. Ve své dětské ordinaci indikuji vynětí nosní mandle spíše ojediněle.
Souvisejí problémy s nosní mandlí s předškolním věkem, resp. s nástupem do hromadných hlídacích zařízení?
Zvětšení nosní mandle je u dětí předškolního věku častým jevem, zejména při standardním pobytu v mateřské škole s množstvím respiračních infekcí v uzavřeném kolektivu. Nezralá imunita se po pátém roce věku obvykle zklidňuje. Maminkám pro útěchu i povzbuzení říkávám: "Prvňáci už k dětskému doktorovi skoro nechodí, nemají proč!"
Někdy proti nosní mandli brojí i logopedi…
Přirozený růst nosní madle probíhá asi od prvního a zastavuje se do sedmého roku života dítěte. Později stagnuje a od puberty se už nosní mandle jen zmenšuje. S růstem všech částí dýchacího systému se anatomické poměry zvýhodňují. Takže vyzývá-li logoped rodiče k vynětí nosní mandle pouze z toho důvodu, že dítě trochu huhlá, ale ono přitom nijak zvlášť nestoná, doporučil bych zdrženlivost.
Více informací na www.mudrkarhan.cz
Vyšlo v časopise Miminko 3/2010
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
