Jarní respirační onemocnění: Důležité je nezchoulostivět
K jarnímu období patří nebezpečí častých infekcí horních cest dýchacích. Co je jejich nejčastější příčinou a lze se proti nim účinně bránit? Odpovídá dětská lékařka Monika Kolská, která má svou ordinaci v Písnické ulici v Praze 4:
|
Spočívá příčina jarních respiračních onemocnění ve vnějších a dohledatelných okolnostech, tedy např. v nastuzení z nepřiměřeně lehkého oblékání, nebo jde častěji o infekci virového původu?
Vždy se jedná o kombinaci momentální odolnosti dítěte proti infekci a typu viru nebo bakterie, se kterou se malý pacient potká. Viry a bakterie mají různou schopnost vyvolat zjevné onemocnění a některé ho vyvolají snáze než jiné. Dohledatelné okolnosti, jako např. prostydnutí, ovlivňují a snižují obranyschopnost dítěte, a někdy se tak může projevit i infekce, která by za běžných okolností žádné příznaky nezpůsobila.
Jak dlouho se mohou rodiče pokoušet onemocnění zvládnout svépomocí a kdy je nutné vyhledat odbornou pomoc?
Většina jarních respiračních onemocnění probíhá jako rýma, kašel, škrábání v krku, případně zvýšená teplota. Tyto příznaky je možno začít léčit svépomocí - dostatkem tekutin, smrkáním či odsáváním nosu, klidem. Z léků lze využít nosní kapky, mořskou sůl do nosu, léky na snižování teploty. U větších dětí zabírají cucavé pastilky a spreje do krku, sirupy na kašel. Pokud se stav během tří dnů nezlepší nebo dochází ke zhoršení, je třeba vyhledat pomoc. Neodkladná návštěva lékaře je nutná, pokud se onemocnění projeví vysokou horečkou, poruchami vědomí, křečemi, vyrážkou, zvracením, obtížným dýcháním či nemožností polykat sliny. U dětí mladších tří měsíců je vhodné vyšetření neodkládat ani při banálních příznacích.
Jak probíhá léčba? V jakém případě nasazujete antibiotika?
Základem léčby běžných respiračních onemocnění jsou již uvedené léčebné postupy - dostatek tekutin a klid. Při kašli a rýmě je lepší chladnější a zvlhčený vzduch v místnosti. Nezbytné je čištění nosu. Při teplotě nad 38 stupňů se podávají léky, které snižují teplotu, při teplotách nižších se nepodávají, protože teploty do 38 stupňů pomáhají organismu v obraně proti infekci. Při vlhkém kašli se podávají léky na zkapalnění hlenů. Léky na suchý kašel se využívají pouze po dobu, kdy malý pacient dráždivě kašle nebo neodkašlává. Pokud takovýto kašel trvá déle, je lepší kontaktovat lékaře. Důležitá je také rekonvalescence a dostatečná doba pobytu dítěte mimo dětský kolektiv, ve kterém si děti infekty snadno předávají a nedoléčené dítě snadno znovu onemocní. Antibiotika se podávají jen u prokázaných bakteriálních infekcí se zvýšenými zánětlivými ukazateli nebo u závažných těžkých infekcí.
Pokud antibiotika předepíšete, doporučujete i u batolat nebo předškolních dětí vhodné potravinové doplňky (tělu přátelské bakterie typu laktobacillus)?
Ano, zejména pokud je užívání antibiotika provázeno zažívacími potížemi, průjmem a zvracením. Vyrábějí se v různých lékových formách a je možné vybrat vhodný přípravek pro všechny věkové kategorie.
Co lze dělat v rámci prevence?
Malé děti pokud možno dlouho kojit - získávají tak od matky protilátky a lépe se brání infekcím. Starší děti potřebují stravu s dostatkem vitamínů a stopových prvků, hodně pohybu na čerstvém vzduchu, otužování. Vliv na frekvenci respiračních infekcí má také pobyt v dětském kolektivu - děti se setkávají s řadou virů a bakterií, které si předávají a často nemocnost po nástupu do jeslí a školek na přechodnou dobu stoupá. Poté si dítě vytvoří vlastní protilátky a nemocnost se opět klesne.
Jaký je váš názor na otužování, resp. saunování malých dětí?
Oboje lze využít k zvyšování odolnosti dětí proti nemocem. Je třeba zohlednit věk dětí a otužovat a saunovat odpovídajícím způsobem. Maminky mají bohužel často spíše opačné tendence - děti nadměrně chrání a oblékají. Přitom by pro zdraví často stačilo dítě jen nezchoulostivět.
Vyšlo v časopise MIMINKO 4/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
