Sezónní alergická rýma
Jak již název napovídá, jde o sezónní onemocnění, které se objevuje zejména na jaře v souvislosti s kvetením jarních rostlin, keřů a stromů, přičemž hlavním alergenem bývají pyly rostlin a trav. Na otázky s tímto onemocnění související odpovídá dětská lékařka Dana Nedělková, která má ordinaci v Italské ulici v Praze na Vinohradech
|
Od jakého věku může být dítě pylovou alergií postiženo?
U kojenců zpravidla pylová alergie ještě nemá typické příznaky, ty nastávají až ve věku batolecím, resp. předškolním až školním.
Jak se pylová alergie projevuje a jak lze zmírnit její příznaky? Jaké léky se nejmenším dětem podávají?
Sezónní alergická rýma bývá doprovázena záněty spojivek, poruchami dýchání provázenými kašlem (astma bronchiale), případně atopickým ekzémem a dalšími projevy alergie. Pro děti jsou obzvláště nepříjemné záněty spojivek a ucpaný nos v důsledku rýmy. Hlavní léčba spočívá v podávání lokálních a celkově působících antihistaminik (oční a nosní kapky, tablety) dle výběru lékaře.
Jak poznáme, že jde opravdu o alergii na pyl?
Alergie na pyl se u dítěte projevuje po kontaktu s alergenem, tedy zejména po pobytu v přírodě, a to kýcháním, rýmou v podobě vodnaté sekrece, svěděním v očích, pokašláváním. Po podání antihistaminika - ať už lokálně, či celkově - dochází ke zlepšení. Spolehlivější odhalení alergenu je ale možné až po provedení speciálních testů alergologem.
Přichází v úvahu i alternativní léčba?
Alternativou k léčbě je např. akupunktura, která bývá u mnoha pacientů velmi efektní. Musí být aplikována individuálně a opakovaně ještě před sezónou, kdy lékař akupunkturista ošetřuje jednotlivé akupunkturní body dle odborného posouzení. Nápomocná bývá rovněž homeopatie. Ceny alternativních léčebných postupů jsou různé, do značné míry odpovídají zákonu poptávky a nabídky. Každá ordinace vychází z jiných kalkulací.
Může pylovou alergii vyvolat med? A od jakého věku je med pro děti poživatelný?
Med může být alergenem podobně jako jiné potraviny, ale nebyla prokázána jednoznačná souvislost pylové alergie a medu. Pokud člověk po požití medu zareaguje, hovoříme o alergii potravinové, jakou je např. i alergie na rybí maso, mák, ořechy, sezam, mléčnou bílkovinu, lepek, ovoce (zejména jahody, maliny či tropické plody). Tyto potraviny zavádíme do jídelníčku dětí s velkou opatrností a v přiměřeném věku, nejlépe po poradě s pediatrem.
Je nutné i jinak upravit životosprávu a životní styl alergického dítěte?
Především je nutné omezit možný kontakt s alergenem. Také domácnost je potřeba vybavit "antialergicky", tedy co nejvíce bez koberců, záclon, péřových polštářů a přikrývek apod. V bytě je dále nutno udržovat dostatečnou vlhkost, aby se zpomalil pohyb mikročástic a v pylovém období větrat jen tehdy, pokud je venku dostatečné vlhko, např. po dešti.
Trpí kojené děti pylovými alergiemi méně než nekojené?
Kojení je určitě přínosné, ale protože jde o geneticky podmíněné onemocnění, alergii dítě často dědí od rodičů. Pokud ovšem kojící matka potenciálního alergika přijímá ve své stravě méně alergenů a vybírá si v tomto ohledu dietní stravu, pak se případná alergie u dítěte může projevit ve slabší míře nebo později. Kojení má jinak velký vliv na zlepšení tzv. slizniční imunity dítěte, jež ho chrání proti bakteriím a virům.
Připadá v úvahu prevence? Lze dítě před pylovou alergií nějak "otužovat"?
Je rozhodně dobré vést dítě od malička k pobytu venku, ke sportu, příp. k saunování. Tyto činnosti posilují organizmus po všech stránkách a mohou přispět k lepší snášenlivosti alergenů. Samotné alergii ale zabránit nemohou.
Vyšlo v časopise MIMINKO 5/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
