Malé děti a žloutenka typu A
V České republice dosud oficiálně trvá epidemie tohoto onemocnění. Ačkoliv se původně očekávalo, že hlavní vlna nákazy do konce října pomine, nových případů navzdory úsilí zdravotníků a hygieniků přibývá. Na několik souvisejících otázek Miminku odpověděla dětská lékařka Petra Slámová, která má ordinaci v Praze 9 - Vinoři:
|
Máte nějaké vysvětlení, proč právě v letošním roce došlo k epidemii? Od poslední větší uplynulo téměř 30 let…
Vurčitém počtu či malých lokálních epidemiích se infekční žloutenka vyskytuje neustále. K jejímu většímu rozšíření dochází obvykle při nákaze v sociálně slabších vrstvách, kde jsou špatné hygienické návyky. I letošní zvýšený počet souvisel s původním epicentrem - komunitou pražských narkomanů a bezdomovců, kde je hygiena na velmi nízké úrovni. K rychlému šíření nákazy přispělo jejich seskupování, nízké zdravotní sebeuvědomění a podceňování příznaků onemocnění bez vyhledání lékařské pomoci. Z této skupiny infikovaných následně došlo k nákaze mezi běžnou populaci, avšak počet onemocnění dle mého názoru nesvědčil o epidemii s nutností tak silné následné mediální intervence, která měla za následek až paniku u široké veřejnosti.
Jsou ohroženy i nejmenší děti (miminka, batolata)?
Žloutenka typu A je virové onemocnění, které může postihnout jakoukoliv věkovou skupinu, ale vzhledem k přenosu infekce ( stolice - ruce - ústa) je pravděpodobnost onemocnění kojenců v běžných rodinách prakticky nulová. Jediná možnost nákazy od infikovaného člena domácnosti by byla přenosem viru ze stolice infikovaného rukama do úst kojence. U batolat je potenciální riziko již větší, protože děti v tomto věku jsou zvyklé všechno osahávat. Následnému olíznutí prstů jde těžko zcela zabránit.
Pokud dítě navštěvuje školku či školu, může se pro nemoc spolužáka ocitnout v karanténě. Jak dlouho karanténa trvá? A je vyčleňování dítěte z kolektivu opravdu nutné?
U dětí předškolního věku je vhodné kontakty podrobit plné karanténě, tzn. úplnému vyřazení dítěte z docházky do kolektivního zařízení. Důvodem je věkově podmíněné nedokonalé uvědomění a dodržování hygienických zásad. Tato opatření jsou nutná po celou dobu inkubační doby, která je až 50 dní od posledního kontaktu. Smyslem je zabránit dalšímu šíření nákazy a včasný záchyt nemocných, a to i těch s minimálními klinickými projevy. U školních dětí se zavádí tzv. hygienický dohled, což znamená, že dítě, které bylo v přímém kontaktu s infikovaným, se musí podrobit 3x lékařské prohlídce s odebráním krve a zároveň se nesmí účastnit žádných akcí spojených s větším počtem dětí, např. školy v přírodě, sportovní soustředění, plavecké bazény, diskotéky, kina apod. Celá třída infikovaného by měla mít upravený režim včetně izolovaných toalet s možností dezinfekce rukou a toalet, aby nedocházelo ke kontaktu s ostatními dětmi.
Jak probíhá spolupráce dětského lékaře s hygieniky?
Při prokázání infekce je ihned kontaktován pracovník hygienické stanice, který zajistí dohled všem kontaktům a zároveň informuje praktické lékaře, kteří následně provádějí prohlídky a odběry krve.
Jaké je riziko nákazy mezi sourozenci, pokud jedno z dětí už onemocní?
Nebyl-li sourozenec vystaven původnímu zdroji nákazy, následné riziko přenosu infekce není zas tak velké. Nepřímo závisí na kvalitě hygienických zásad v dané rodině.
Jaké jsou typické příznaky u nejmenších dětí?
Rozsah projevů onemocnění může být různý - od bezpříznakového průběhu, přes mírný průběh až po plně vyvinutý obraz. Onemocnění začíná jako běžná virosa - únava, nechutenství, teploty. Následně dochází ke žlutavému zabarvení sliznic, kůže a sklér, tmavému zabarvení moče a naopak zesvětlání stolice.
Musí dítě vždy do nemocnice?
Ano, je nutný klid na lůžku a izolace nemocného, většinou na 1-2 týdny.
Jak probíhá léčba?
Přímý lék nemáme. Veškerá léčba je podpůrná a vede k urychlení regenerace jaterní funkce. Je nutný klid na lůžku po dobu 4-6 týdnů s následnou eliminací fyzické zátěže na cca 6 měsíců. Nemocné dítě dodržuje Jaterní dietu - po dobu hospitalizace je přísná, následně po dobu min. 6 měsíců platí ještě zákaz smažených jídel, uzenin, vajec, kynutých a nadýmajících potravin, omezení tuků. Podáváme medikamenty k obnovení funkce jater
Zanechává toto onemocnění trvalé následky?
Ne. Na rozdíl od žloutenky typu B, která je v povinném očkování , probíhá žloutenka typu A dramatičtěji, ale při dodržování všech doporučení je prognosa příznivá a nakonec dochází k úplné regeneraci poškozené tkáně bez zanechání trvalých následků či přechodu do chronicity.
Může dítě onemocnět opakovaně?
Nikoliv. Po prodělaném onemocnění je imunita celoživotní.
Co můžeme udělat pro sebe a pro své děti abychom žloutence A u sebe i svých dětí předešli?
Z hlediska životosprávy je třeba děti již od útlého věku vést k pravidelnému nácviku hygienických pravidel - necucat prsty, předměty, pravidelné důkladné mytí rukou nejen po toaletě, ale před každým jídlem a při příchodu z venku, správná příprava jídla, tj. např. mytí ovoce a zeleniny, s opatrností přistupovat k nebaleným potravinám apod. Tyto návyky nás chrání nejen před žloutenkou typu A, nýbrž i před bakteriemi a viry v širším měřítku. Riziko infekce takto výrazně snížíme, nicméně není plně eliminováno. Sníme-li např. infikované pečivo, naše sebevíc umyté ruce nás před infekcí nezachrání. Plnou ochranu zajišťuje očkování, které je možné provést kdykoliv od 1 roku života. Probíhá ve 2 dávkách s intervalem 6 -12 měsíců. Ochrana nastupuje cca 2 týdny po první dávce a trvá cca 20 let po druhé dávce. Aplikací do 3 dnů po kontaktu je možné i úplně zabránit rozvoji onemocnění, pozdější aplikace již nemá na průběh onemocnění žádný vliv. Uvažujeme-li o očkování u dětí, pak je jistě nejvhodnější doba již před nástupem do kolektivního zařízení v jarních měsících.
Vyšlo v časopise Miminko 12/2008
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
